Článek
Zřícenina hradu Rabí se nachází ve stejnojmenném městečku. Rozprostírá se na zajímavém skalnatém vrchu ve výšce 478 m n. m. Z hradu, který je společně s hrady Kašperk a Velhartice součástí Šumavského trojhradí, se vám naskytne krásný výhled do okolí. Nedaleko teče Otava. Co dalšího na něm zaujme malé i velké?
Bohatá historie
Není pochyb o tom, že hrad Rabí patří z hlediska historie českého národa k nejvýznamnějším památkám u nás. Stojí za tím jeho pestrá historie i původ. Předpokládá se, že ho už v první polovině 13. století nechal vystavět starý německý šlechtický rod Wittelsbachů. Neexistují o tom však žádné písemné doklady. Podle jiných tvrzení ho ještě před jejich užíváním založil německý hraběcí rod z Bogenu.
Mezi lety 1124 do roku 1273 náležel hrad k německému Bavorsku. Od té doby prošel četnými proměnami. Jeho architektura tedy kombinuje směs několika stylů od románského slohu až po gotiku. Stejně různorodá jsou i jeho předhradí a nádvoří či hranolové věže. Od 13. století připadl hrad českým pánům z Velhartic. Dochovaný soudní spis poté dokládá, že později hrad necelých dvě stě let vlastnili Švihovští z Rýzmberka. Od těchto časů byl hrad dostavěn do současné, vlivem zubu času pouze částečně dochované podoby.
Kdysi stával hrad postavený jako strážní tvrz poblíž míst bohatých pro rýžování zlata z řeky Otavy. Tento fakt byl důvodem, že se ho často pokoušeli dobít různí nájezdníci včetně slavného velitele Husitů Jana Žižky. Ten se hrad kvůli jeho vynikající strategické poloze pokusil získat hned dvakrát, pokaždé neúspěšně. Navíc při tom přišel o oko. Hrad je nyní spravován Národním památkovým ústavem. Další zajímavostí je, že budovy a hradby s dělovými baštami jsou dohromady dlouhé tři kilometry, což svědčí o promyšlené výstavbě této obranné pevnosti. Kvalitou se tak hrad v tomto ohledu zařadil mezi nejvyspělejší své doby z Evropy.
Středověká atmosféra a zajímavý program
Uvnitř hradu najdete malé muzeum se středověkými artefakty včetně pozdně gotických kachlových kamen. Kromě menší výstavy a pohledu jako z pohlednice, vás jistě potěší, že přímo na malebném nádvoří mezi troskami hradu stojí stánky s občerstvením a upomínkovými předměty, včetně zajímavých přírodních výrobků z vosku a další materiálů, a také střelnice s lukostřelci, kde si může každý vyzkoušet střílet ze středověkých luků, kuší, trebuchetu, praku, ale také vrhání nožů.
Kromě toho zejména v letním období bývá na hradě pořádán pestrý kulturní program, který se bude líbit dospělým i dětem. Každopádně, ať už se na návštěvu této památky vydáte kdykoliv, můžete si s průvodcem projít jeden ze dvou prohlídkových okruhů, kde uvidíte dochované zbytky hradního paláce, model hradu, hradní sklepení nebo prostory uvnitř zajímavé vyhlídkové věže ve druhém okruhu.
Dobře řešené cyklostezky a pestrá okolní příroda
Milovníky cyklistiky i přírody okolí hradu nejspíš hodně příjemně překvapí i potěší. Promyšleně vybudované cyklostezky, navíc nedaleko řeky, dostačující výrazná turistická značení a celkově krásné okolí plné pestré přírody přímo vybízí k jarnímu nebo letnímu výletu v těchto končinách. Prostředí je vlídné jak k cyklistům, tak k pěším turistům, nehledě na to, že návštěvu hradu lze spojit i s projížďkou na loďce. Nedaleko jsou další zajímavá města, jako jsou třeba Horažďovice nebo Sušice, do kterých z Rabí jezdí vlakové spojení.
Místo pohádek i historických snímků světových produkcí
Na své si při prohlídce hradu přijdou milovníci historie, fanoušci filmů i malí a velcí diváci pohádek. V prostředí hradu bylo natočeno několik historických snímků a pohádek. Za zmínku stojí dějepisné filmy Markéta Lazarová z roku 1967 a Božská Ema z roku 1979. Z pohádek potom příběh O zapomnětlivém černokněžníkovi z roku 1990 nebo Jabloňová panna natočená v roce 2000. Kulisy významných trosek se ale dočkaly i zahraničního věhlasu. Natáčel se zde film Bídníci (2000).
Zdroje: cs.wikipedia.org, rabi.cz, kudyznudy.cz/aktivity/rabi-nejrozsahlejsi-hradni-zricenina-v-ceske-rep, hrad-rabi.cz/cs/o-hradu, rabi.cz
