Věřil Thomas Edison v komunikaci s mrtvými? Měl pracovat na telefonu duchů

Když Thomas Alva Edison v roce 1877 vynalezl fonograf, všem bylo jasné, že jde o průlomový vynález. To ale ovšem netušili, že má tento vědec i poněkud jiné plány, o které se v roce 1920 podělil s veřejností. Svěřil se, že by rád vynalezl telefon duchů, jehož prostřednictvím se budou lidé dorozumívat se záhrobím. „Nějakou dobu jsem v práci budoval aparát, abych zjistil, jestli je možné, aby s námi komunikovaly osobnosti, které opustily tuto Zemi,“ řekl jednou Edison magazínu Forbes.

I v 19. a na počátku 20. století se stejně jako dnes dělila společnost z hlediska víry v nadpřirozeno na dva tábory. Výrazné osobnosti tehdejší doby se proto na tohle téma dokázaly přít a mezi některými dokonce kvůli opačným názorům skončilo dlouholeté přátelství. To byl případ i autora Sherlocka Holmese Arthura Conana Doyla a jeho dobrého kamaráda kouzelníka Harryho Houdiniho. Překvapivě byl známý spisovatel tím, kdo hluboce věřil ve spiritualismus, a naopak kouzelník Houdini tento směr veřejně odsoudil, což se stalo předmětem jejich vleklého sporu a nakonec důvodem k ukončení jejich přátelství.

Mnoho lidí by od tak pokrokového vynálezce nejspíš očekávalo, že bude postupovat pouze logicky a racionálně. A i když se jednou rozhodl zabývat i nevědeckou tematikou, snažil se k ní přistupovat stejně jako ke svým dalším vynálezům — vědecky. „Pokud se to někdy podaří, nebude to dosaženo žádnými okultními, mystifikačními, tajemnými nebo podivnými prostředky, jaké používají takzvaná média, ale vědeckými metodami,“ uvedl na téma své snahy o průlomový vynález telefonu duchů Thomas Edison pro časopis Forbes.

Edison tvrdil, že nelze popřít existenci jakési inteligence, která řídí chod věcí. Nicméně si byl vědom nereálných až komických představ a iluzí, které se mezi lidmi povídaly o existenci duchů a o posmrtném životě. Stejně tak byl přesvědčený o tom, že každý člověk se skládá z několika tisíců menších jedinců, kteří jsou sami o sobě živí a vyskytují se v rojích. Jejich životnost byla podle Edisona věčná, takže i po smrti člověka nadále přežívají, pouze se přesunou někam jinam. Některé z rojů by přitom měly odpovídat přímo za myšlení a chování člověka, celý organismus takzvaně vedou. Složením z různých druhů drobných entit vědec vysvětloval i míru inteligence člověka, jeho povahu, postavení nebo morální hodnoty.

Edisonův elektronický přístroj pro komunikaci se záhrobím měl umožňovat lidem předávat si vzkazy s říší duchů. Domníval se, že přeživší jednotky lidského těla mají schopnost uchovávat si paměť a osobnost zemřelého i po opuštění tělesné schránky. Vynalezení takového nástroje, který by dokázal komunikovat se záhrobím by pak podle vynálezcových domněnek mohlo lidem umožnit se přiblížit zmiňované vyšší Inteligenci. K tomu měl sloužit jakýsi vynález prototypu telefonu fungujícího na principu uhlíkových zrnek stlačených mezi kovové desky s elektrickým nábojem, který měl dokázat zachytit zvukové vlny a jejich proud procházející mezi jednotlivými zrnky. Kvalita výsledně přenášeného zvuku měla být dostatečně rozlišitelná, aby šlo rozpoznat jednotlivá slova a zvuky, případně umožnit hovor se záhrobím. A tento Edisonův objev později vedl k vynálezu uhlíkových mikrofonů, které se staly součástí telefonů. Některé z nich se (vzácně) používají dodnes.

Protože léta ubíhala a Edison stále nepřišel s žádným přelomovým vynálezem, lidé postupně přestávali věřit, že svůj vědecký experiment myslel vážně. Někteří si říkali, že šlo o pouhý pokus o vtip, a že si z nich úspěšný vědec vystřelil. Naopak lovci záhad zase tvrdí, že se Edisonovi vynález vymkl z rukou a komunikace se záhrobím ho natolik vyděsila, že o něm přestal raději úplně mluvit. Tak či tak, našlo se několik důkazů, že Edison na telefonu duchů skutečně pracoval.

S prvním přišel časopis Modern Mechanix v roce 1933, když vydal článek o tajném shromáždění s několika dalšími nejmenovanými vědci. Mělo se konat v roce 1920 v Edisonově laboratoři. O tom, že si s myšlenkou komunikace s duchy jednoznačně pohrával, svědčí i objevený zápis v jeho deníku s názvem Deník a různá pozorování Thomase Alvy Edisona. Francouzský novinář Philippe Baudouin objevil v jednom z tamních antikvariátů vzácné vydání jeho spisů, ve kterém se nacházela i dosud neotištěná kapitola věnovaná spiritualismu a názorům na tuto problematiku. Výzkumník se v ní mimo jiné zabývá také svým pohledem na existenci duchů a způsoby, jak s nimi komunikovat.

Zdroje: history.com, forbes.com, spirit.cz, atlasobscura.com, enigmaplus.cz