Článek
John Fielsend se narodil 11. září roku 1931 v Opavě jako Hans Heinrich Feige. Rodina byla židovského původu. Kromě Hanse měli Gertruda a dr. Kurt Feigeovi ještě staršího syna Gerda Artura. Zpočátku žili chlapci s rodiči v německých Drážďanech, odkud se v době stoupajícího antisemitismu vrátili do Československa k rodičům Hansovy matky do Vítkova. Doufali, že budou v bezpečí. Bohužel pro ně, i tam krátce před začátkem války přestalo být bezpečno. Nepomohlo jim ani přestěhování do Prahy v roce 1938, protože se brzy společně s ostatními příbuznými dostali do hledáčku nacistů.
"Nikdo by neměl být zapomenut anebo příběh Wintonova dítěte ze Slezska". John Fieldsend se narodil v roce 1931 v Opavě...
Posted by CEBENA - Cesta bezmoci a naděje, z. s. on Wednesday, June 19, 2024
Když začala válka, rodiče museli vše obětovat
Hned v roce 1939 po začátku druhé světové války bylo Hansovým rodičům jasné, že oni ani jejich dva synové nemají šanci válku přežít. Aby zabránili tomu nejhoršímu, rozhodli se k velice odvážnému a nesobeckému činu. Věděli, že pro dobro a lepší život svých dětí budou muset mnohé obětovat. Zjistili, že je možné, aby oba chlapci odjeli ve vlaku zprostředkovaném Sirem Nicholasem Wintonem vstříc novému osudu až do anglického města Sheffield.
A tak po dlouhém a bolestném rozhodování, jak pro rodiče, tak i pro oba syny, učinili nejtěžší možný krok. Poslali je z Protektorátu Čechy a Morava na dlouhou a náročnou cestu přes Německo a Holandsko až do Velké Británie. Tam už na chlapce čekaly jejich náhradní rodiny. Systém záchrany dětí měl svá pravidla, proto byli sourozenci rozdělení. Nicméně se jim naštěstí podařilo bydlet blízko od sebe, takže Hans se starším Gerdem jeden o druhém neustále věděli a mohli zůstat v kontaktu.
Rodiče jim psali dopisy
I když se s nimi nemohli vidět, zůstali Hans s Gerdem s rodiči v kontaktu alespoň na dálku. Komunikovali spolu prostřednictvím dopisů, které jim umožňoval doručit Červený kříž. Z ničeho nic ovšem Hansovi a jeho bratrovi vzkazy od rodičů chodit přestaly. Netušili, co se děje, ovšem báli se, že se rodičům něco stalo. Jejich tušení se bohužel nakonec ukázalo jako pravdivé, když se až po konci druhé světové války dozvěděli o jejich skonu v koncentračním táboře v Osvětimi.
V roce 1946 se bratrům dostala do ruky krabice s věcmi jejich rodičů, kterou jim předal Červený kříž. V ní se nacházel ještě jeden poslední dopis, kde se s nimi rodiče, kteří vytušili nucený transport do koncentráku, loučili. Sdělili jim také, že byli deportováni i další příbuzní a popisovali hrůzné zážitky. Přáli si, jak se psalo v jejich dopise na rozloučenou, aby Hans s bratrem žili spořádaným a slušným životem, na rodiče nezapomněli a šance na nový začátek využili naplno. Projevili také vděk všem, kteří se o chlapce postarali.
Hans se nechal přejmenovat
Hans v Anglii zůstal i po válce. Úspěšně vystudoval univerzitu. Kromě toho, že několik let působil u britského královského letectva, pracoval později jako inženýr na vývoji balistických raket. Od armády přešel k víře, stal se knězem a konvertoval od židovské víry ke křesťanství. Navíc se rozhodl, že si změní jméno na John Fielsend, což pro něj bylo vzhledem k jeho novému místu pro život a krutým vzpomínkám na původní příjmení lepší. V roce 2014 vydal o svém životním příběhu autobiografické dílo s názvem A wondering Jew (Potulný žid, překlad).
Zdroje: nicholaswinton.com, bbc.com, holocaust.org.uk/john-fieldsend-profile, npr.org, volnycas.vitkov.info, wintonfilm.com
