Článek
Kroupy vznikají uvnitř bouřkových oblaků, tedy mohutných oblaků typu cumulonimbus. Samotný začátek přitom není nijak dramatický: ve vodnaté části oblaku se nacházejí drobné kapky vody a ledové částice. Pro vznik velké kroupy je ale zapotřebí především silné proudění vzduchu vzhůru.
V mohutné bouřce mohou vzestupné proudy vynášet vodní kapky do výšek, kde je teplota hluboko pod bodem mrazu. Kapka přitom nemusí okamžitě zmrznout. V atmosféře se mohou udržet takzvané přechlazené kapky vody – jsou stále kapalné, přestože jejich teplota klesla pod 0 °C.
Jakmile taková kapka narazí na ledový zárodek, může na jeho povrchu zmrznout. A právě tím kroupa začíná růst. K jejímu vzniku je tedy potřeba nejen dostatek vody a vhodně chladné prostředí, ale také částice, na které může led narůstat. Americká Národní laboratoř pro silné bouřky NOAA mezi základní podmínky pro vznik krup řadí právě silný vzestupný proud, dostatek přechlazené vody a ledové, sněhové nebo jiné jádro, na kterém může led přibývat.
Led na ledě
Na kroupě se postupně usazuje další voda. To, jak rychle zmrzne, přitom ovlivňuje její výsledný vzhled. Když kapky zmrznou velmi rychle, zůstanou v ledu zachycené drobné vzduchové bubliny a vrstva je mléčně zakalená. Pokud voda tuhne pomaleji, vzduch má čas uniknout a vzniká průhlednější led.
Proto také některé kroupy po rozříznutí vypadají jako malé ledové koule složené z různých vrstev. Není to ale jednoduchý záznam pravidelného letu „nahoru a dolů“. Bouřkový oblak je mnohem chaotičtější prostředí, kde vedle vzestupných proudů působí i proudění vodorovné a kde se kroupa může dostávat do míst s různou teplotou a různým množstvím kapalné vody. Právě změna podmínek během jejího růstu může vést ke střídání průhlednějšího a zakaleného ledu.
To je také důvod, proč není úplně přesné představovat si kroupu jako kamínek, který bouřka jednoduše vystřeluje ke svému vrcholu. Pro její růst je důležitá především oblast oblaku bohatá na přechlazenou kapalnou vodu. Ve velmi vysokých částech bouřky už může být vzduch tak studený, že je voda převážně zmrzlá a kroupa tam nemá z čeho výrazně přibývat.
Kdy už kroupa spadne?
Celou dobu proti sobě působí dvě síly. Bouřkový vzestupný proud se snaží ledovou částici udržet ve vzduchu, zatímco gravitace ji táhne dolů. Jak kroupa roste, roste i její hmotnost. V určitém okamžiku už ji proudění nedokáže udržet a kroupa začne padat k zemi.
Silnější vzestupný proud přitom dokáže udržet větší ledové částice. Proto jsou velké kroupy spojovány s velmi silnými bouřkami. Uspořádané supercely, jejichž vzestupné proudy mohou být mimořádně silné a dlouho přetrvávat, jsou prostředím, ve kterém vznikají i velmi velké kroupy.
A když už kroupa padá, není to zrovna pomalá procházka k zemi. Její rychlost závisí mimo jiné na velikosti a tvaru, ale velké kroupy mohou při pádu dosahovat rychlostí desítek metrů za sekundu. I proto může být silné krupobití nebezpečné pro lidi, zvířata, auta, střechy i úrodu.
Co vlastně vidíme na radaru?
Kroupy se přitom mohou do jisté míry prozradit ještě předtím, než dopadnou na zem. Radar totiž nevidí déšť tak, jak ho vidíme my z okna. Meteorologický radar vysílá elektromagnetické vlnění a sleduje, jak silně se odráží od částic v atmosféře.
ČHMÚ upozorňuje na jednu zajímavou věc: při velmi vysokých radarových intenzitách, zhruba nad 100 mm za hodinu, už nemusí barevná mapa znamenat, že z oblohy skutečně padá déšť odpovídající takovému úhrnu. Velmi silný radarový odraz mohou způsobovat právě kroupy, které radarové vlny odrážejí výrazně. Radarová mapa tedy není jednoduchý „dešťoměr“. Barvy na ní představují radarovou odrazivost, která se teprve převádí na odhad intenzity srážek. ČHMÚ proto přímo upozorňuje, že přepočet radarové odrazivosti na milimetry srážek za hodinu je pouze přibližný. A právě proto může někdy velmi výrazná barevná skvrna na radaru znamenat něco jiného než jen přívalový déšť.
Kroupa není hloupá
Když tedy po letní bouřce najdeme na zahradě ledové kuličky a vzpomeneme si na Včelí medvídky, můžeme si jejich cestu představit trochu jinak. Kroupa nevznikla jako kus ledu, který se někde nahoře náhodou odlomil z mraku. Je výsledkem souhry silného proudění, vody a ledu uvnitř jednoho z nejdynamičtějších prostředí v atmosféře. A čím je bouřka schopnější udržet rostoucí ledovou částici ve vzduchu v prostředí, kde má k dispozici dostatek přechlazené vody, tím větší může být kroupa, než ji gravitace nakonec pošle dolů. Takže ano: „Spadla kroupa do kraje“. Jen její cesta k zemi byla podstatně složitější než naznačuje těch pár slov krásné písničky z večerníčků našeho dětství.
Zdroje:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/pocasi/kusy-ledu-padajici-rychlosti-120-kilometru-z-nebe-kroupy-mohou-i-zabijet-4540
https://www.in-pocasi.cz/clanky/teorie/kroupy-vznik/
