Článek
Dvorecký most propojuje Smíchov a Podolí v místě, kde se o novém přemostění Vltavy uvažovalo už desítky let. Už v letech 1939–1942 vznikaly návrhy na most v této části Vltavy, jeden z nich dokonce počítal s patrovým mostem kombinujícím silniční, železniční a městskou dopravu. Současnější podoba záměru se začala rýsovat v roce 2003, kdy Praha navrhla most poblíž zlíchovského lihovaru. Původně se počítalo také s automobilovou dopravou. Po dalších debatách se ale koncepce změnila a automobily z ní byly vypuštěny. Dnešní Dvorecký most je proto určen především tramvajím, autobusům MHD, pěším a cyklistům; v případě potřeby ho mohou využít také vozidla integrovaného záchranného systému.
Současná podoba mostu se výrazněji posunula v roce 2017, kdy Praha vyhlásila otevřenou dvoufázovou architektonicko-konstrukční soutěž. Soutěžní lhůta trvala od listopadu 2017 do srpna 2018 a porota vybírala z 45 odevzdaných návrhů. Vítězný návrh připravily společnosti TUBES a Atelier 6.
Dvorecký most tedy není jen novou lávkou přes Vltavu. Je součástí dlouhodobé snahy vytvořit v jižní části Prahy nové tangenciální propojení, které umožní vést část dopravy mezi levým a pravým břehem bez nutnosti zajíždět do centra. Současně propojuje tramvajové tratě od Barrandova a Modřan a vytváří nové vazby pro pěší a cyklisty.
Architektura: kubismus, beton a jedna nečekaná soutěžní zápletka
Soutěž z roku 2018 přinesla překvapení: mezi 45 návrhy byl i projekt Santiaga Calatravy, jednoho z nejznámějších světových architektů. Nevyhrál. Skončil na druhém místě, zatímco vítězný návrh předložily společnosti TUBES a Atelier 6.
A část odborné veřejnosti to nesla těžce. Roman Koucký, autor Trojského mostu a spoluautor Metropolitního plánu, tehdy vítězství Calatravy podporoval a kritizoval podle něj nedostatečné sebevědomí Prahy. Spor tak nebyl jen o to, který most bude stát přes Vltavou. Šlo také o otázku, zda má Praha hledat výrazný globální architektonický symbol, nebo stavět tak, aby nový most co nejvíce zapadl do konkrétního místa.
Vítězný návrh od Atelieru 6 a TUBES je totiž koncipován velmi silně v pražském kontextu. Pracuje s tradicí pražských obloukových mostů a zároveň odkazuje na kubistickou architekturu, která je v Podolí a okolí mimořádně výrazná. Praha sama dnes stavbu popisuje jako spojení kubismu a brutalismu. Konstrukce z bílého betonu má působit spíše jako plastický objekt než jako čistě utilitární dopravní stavba.
Na výtvarném řešení okolí mostu se podílí Krištof Kintera. Jeho instalace není jen dekorací samotné konstrukce, ale součástí širšího řešení veřejného prostoru na zlíchovské straně. Projekt světelné zahrady Light Removes Darkness bude postupně dokončován i po otevření mostu.
Technicky jde o šestipolový most s pěti pilíři z bílého betonu. Oficiálně uváděná délka mostu je 337,8 metru a šířka 16,5 metru. Samotná dvojkolejná tramvajová trať navazující na most měří 433,7 metru. Stavba probíhala od roku 2022 do roku 2026.
Některé technické podklady uvádějí délku samotné nosné konstrukce 331,6 metru. Proto se lze v různých materiálech setkat s různými čísly. Pro běžné srovnání je nejbezpečnější používat oficiální údaj 337,8 metru.
Konstrukce je výškově umístěna tak, aby její poloha splňovala požadavek jednoho metru nad hladinou povodně z roku 2002.
Cena: proč se stavba prodražila?
Když se začalo o Dvoreckém mostě mluvit v jeho dnešní podobě, město pracovalo s různými odhady nákladů. Před zahájením stavby se uváděla částka kolem 1,075 miliardy korun bez DPH. Přesněji řečeno šlo v roce 2022 o vysoutěženou cenu 1 074 965 748 korun bez DPH, za kterou stavbu získalo konsorcium Metrostav TBR, Firesta a STRABAG.
Jenže konečný účet je výrazně vyšší. Náklady se během stavby postupně navyšovaly a v roce 2026 se dostaly přibližně k 1,97 miliardy korun. Rozdíl tedy není kosmetický – jde téměř o zdvojnásobení původní vysoutěžené ceny.
Jedním z významných problémů byla geologie. Podrobný geotechnický průzkum sice před zahájením stavby existoval, ale samotná realizace odhalila mimořádně komplikované podmínky v korytě Vltavy. Podloží vykazuje rychlé změny kvality horninového masivu způsobené mimo jiné poruchovou zónou. Komplikované poměry se výrazně projevily například u pilíře P4, kde bylo nutné provést další vrty a geofyzikální měření. V oblasti pilíře P2 a opěry O1 byly navíc nalezeny kaverny, pravděpodobně související se starší důlní činností nebo historickými stavbami.
Geologie zároveň nebyla jediným faktorem. Do ceny se promítly také změny technického řešení, komplikace při výstavbě a růst cen stavebních prací a materiálů. Stavba se navíc proti původnímu harmonogramu protáhla. Magistrát v roce 2022 počítal s dokončením zhruba na konci roku 2024 nebo začátkem roku 2025, nakonec byl most slavnostně otevřen až v dubnu 2026.
Je přitom fér rozlišovat mezi tím, co je doložený důvod prodražení, a kritikou přípravy projektu. Komplikovaná geologie je dobře zdokumentovaná. Tvrzení, že celkové navýšení vzniklo jednoduše kvůli „špatně provedenému průzkumu“, by ale bylo příliš zjednodušující.
Dopravní revoluce: jedna z největších změn MHD za poslední roky
Otevření Dvoreckého mostu přineslo jednu z největších reorganizací pražské MHD za poslední roky. Od 18. dubna 2026 se změnily trasy řady tramvajových i autobusových linek. Ne všechny změny přitom způsobilo pouze otevření mostu – některé úpravy proběhly současně z jiných důvodů.
Nové propojení ale zásadně mění možnosti cestování mezi Prahou 4 a 5. Tramvajové tratě od Barrandova a Modřan jsou nově propojeny přes Vltavu a cestující získali alternativu k cestám přes centrum. Most zároveň vytváří nové přímé vazby mezi Smíchovem, Podolím, Braníkem a Modřany.
Největší pozornost vzbudilo dočasné zrušení tramvajové linky 14. Ta byla od 18. dubna nahrazena zejména upravenými linkami 24 a 34. Praha 7 proti změně protestovala a v Holešovicích se rozběhla petice požadující její návrat. Nejde však o definitivní konec linky 14 – PID její zrušení označuje za dočasné, do dalších změn tramvajové sítě.
Změny se dotkly také autobusové dopravy. Linka 193 byla od 18. dubna 2026 zrušena a nahrazena upravenými linkami 106 a 114. Naopak autobusové linky 196 a 197 nově využívají Dvorecký most mezi Lihovarem a Přístavištěm. Přes most jezdí také noční linky 901 a 914.
Linka 20 se z Anděla a přes Lihovar nově vydává přes Dvorecký most, Braník a Nádraží Modřany až na Sídliště Modřany. Vzniká tak přímé tramvajové spojení mezi Smíchovem, jižní částí Prahy 4 a Modřany, které dříve chybělo.
Výraznou změnou prošla také linka 21. Z původní trasy se stala dlouhá tangenciální linka spojující Slivenec a Barrandov přes Dvorecký most, Podolí, Výtoň a centrum s Kubánským náměstím. Její nová trasa tak využívá most jako skutečnou součást širší tramvajové sítě, nikoli jen jako krátkou spojku mezi dvěma břehy.
Autobusové změny se týkají například linek 106, 114, 118, 124, 196 a 197. Linka 190 naopak nebyla kvůli Dvoreckému mostu přetrasována – změnila pouze stanoviště na Smíchovském nádraží.
Dvorecký most tak není jen nový most. Je to především nový uzel v pražské dopravní síti. Jeho význam se ještě může zvětšit s dalšími plánovanými tramvajovými tratěmi v jižní části města.
Kontroverze: proč se část Pražanů zlobí?
Kontroverzí je kolem Dvoreckého mostu překvapivě mnoho. Některé se týkají samotné stavby, jiné dopravních změn a další architektonické soutěže. Dočasné zrušení linky 14 vyvolalo silné emoce především v Holešovicích, zatímco zrušení linky 193 zasáhlo některé obyvatele Prahy 4, kteří byli zvyklí na její přímé vazby.
Zároveň je dobré nepřipisovat všechny dopravní problémy Dvoreckému mostu. Otevření mostu bylo spojeno s rozsáhlou reorganizací PID, ale část změn probíhala souběžně z jiných důvodů. Oficiální přehled PID proto rozlišuje změny vyvolané otevřením mostu od dalších úprav MHD.
Na druhé straně řeka dostala nové spojení, které dosud chybělo. Pro obyvatele Braníka, Modřan, Podolí, Zlíchova nebo Barrandova je právě tato změna největším přínosem. Nový most umožňuje vést část cest mimo nejzatíženější centrum a zároveň propojuje cyklistické trasy na obou březích Vltavy.
Architektonická soutěž přinesla vlastní spor. Návrh Santiaga Calatravy skončil druhý, přestože část odborné veřejnosti právě jeho návrh považovala za mimořádnou příležitost pro Prahu. Vítězný projekt Atelieru 6 a TUBES naopak vsadil na výraznou, ale s místem svázanou architekturu. Dnes už je na každém, zda v něm vidí povedenou současnou interpretaci pražské mostní tradice, nebo příliš výraznou betonovou konstrukci.
Kritika se objevovala také kolem ceny a délky výstavby. Tady je ale potřeba připomenout, že část komplikací vznikla během realizace a souvisela s mimořádně složitými geologickými podmínkami, které se naplno ukázaly až při hlubinném zakládání mostu.
A pak je tu možná největší politická otázka celého projektu: měl být most určený i automobilům? Nakonec není. Dnešní Dvorecký most je vyhrazen MHD, pěším, cyklistům a v nutných případech vozidlům IZS. Je to výsledek dlouhého vývoje projektu, který původně počítal i se silniční dopravou.
Co Dvorecký most přináší?
Přes všechny spory je Dvorecký most projektem, který řeší dlouhodobý problém Prahy: chybějící propojení mezi jižní částí Prahy 4 a Prahou 5. Po více než dvou desetiletích od konkrétního návrhu z roku 2003 se podařilo vytvořit nové přemostění, které propojuje tramvajovou síť, autobusovou dopravu, pěší a cyklistické trasy.
Most byl slavnostně otevřen 17. dubna 2026 a o den později se po něm rozjel pravidelný provoz MHD. Dnes už tedy nejde o budoucí projekt, ale o skutečnou součást pražské dopravní infrastruktury.
Přináší nové tramvajové spojení, alternativu k cestám přes centrum, pohodlnější propojení cyklistických tras a bezpečnou pěší cestu přes Vltavu. Zároveň ale ukazuje, že velké dopravní projekty nemají jen vítěze. Jedné části města mohou výrazně zlepšit spojení, zatímco jiné vezmou trasu, na kterou si lidé zvykli.
A možná právě proto je Dvorecký most zajímavější než běžná nová dopravní stavba. Je to příběh o tom, jak se během desetiletí mění představa Prahy o tom, k čemu má most sloužit. Z původně zamýšleného silničního a tramvajového spojení se stal most bez běžné automobilové dopravy. Z dopravního projektu se stala výrazná architektura. A z dávného plánu se po letech stal skutečný kus města.
Zdroje:
https://praha.eu/dvorecky-most
https://dvorecky-most.cz/
https://www.dpp.cz/spolecnost/aktuality/detail/66_3297-dvorecky-most-slavnostne-otevren
https://pid.cz/dvorecky-most-bude-otevren-18-dubna-rada-tramvaji-a-autobusu-zamiri-do-novych-tras/
https://pid.cz/trvale-zmeny-v-dubnu-2026/
https://www.geotechnika.cz/cs/aktualne/99-dvorecky-most-geotechnicky-pruzkum-pro-zalozeni-noveho-prazskeho-mostu
https://www.asb-portal.cz/stavebnictvi/inzenyrske-stavby/mosty/dvorecky-most-technicka-vyzva-v-srdci-prahy
