Článek
Stalo se to na Jihlavsku konkrétně v Řídelově u Telče v létě roku 2012. Paní Zdena (ano, má jméno) byla s partou kamarádů v potápěčském lomu, kam často jezdili. Ten den spali pod širákem. Ráno ji však nechtěně probudila kamarádka, když vedle ní hlasitě zakřičela do telefonu. Paní Zdena se lekla a bohužel jí to spustilo posttraumatickou stresovou poruchu, která se u ní od jisté události projevovala tím, že po leknutí na nějakou dobu ztratila hlas a nemohla mluvit. Někdy jen na několik hodin, jindy i na několik dní. Má to od chvíle, kdy měla s dcerou autonehodu. Naboural do nich jiný řidič, jejich auto bylo úplně na odpis. Dceru musela oživovat a sama měla zlomenou hrudní kost. Od té doby kdykoli se lekla, přestala mluvit. Díky dnešní medicíně to již dokázala překonat, ale tehdy to byl jeden z hlavních činitelů, proč zůstala zaklíněná pod kořenem po celou noc.
V tomto stavu tedy vstala do nového dne, který měl být plný dalších pěkných zážitků a odpočinkových chvil strávených v přírodě a s kamarády u grilu. Osud měl však jiné plány. Polovina party odešla na houby a na večer se opět chystalo grilování. Paní Zdena si však šla jako vždycky sednout na své oblíbené místo na onen kořen, kde rozjímala nebo si psala básničky. Bylo to asi 20 metrů od chatky a nějaké 2 až 3 metry za kořenem už byla jen skála a voda v lomu. Šla ale v pantoflích. A najednou jí ujela noha a propadla se do jámy, co byla pod ní. Z kořene vycházel ještě malý kořínek, za který se jí pantofle zasekla. Zůstala tam viset a nemohla nic dělat.
Dole u chat už se začalo chystat na večerní posezení a nikdo neřešil, kde je. Kamarádi už byli zvyklí, že si vždycky někam sama zmizí. Dole se grilovalo, hrála hudba, všechno jí šlo pod nos. Ale byla tam zaklíněná a nemohla ani volat o pomoc. Až později večer ji začali konečně hledat. Byli nad ní, svítili baterkami do lomu, jestli tam snad nespadla. Ale nemohla jim dát vědět, že jsou skoro u ní. Kamarádi ji hledali asi do dvou do rána, ale pak to vzdali a šli spát. Věřili, že se vrátí. Byli si jistí, že do lomu nespadla a že se o sebe umí postarat.
Ta noc nebyla nic příjemného. Divočáci, kteří tam běžně běhají naštěstí tentokrát nepřišli. Ale byla zima a paní Zdena nebyla dostatečně oblečená. Holt nepočítala s nocováním v kořenovém systému s výhledem na lom a možností dát si dostaveníčko s divočákem.
K ránu si dokázala vytáhnout ruku tak, aby mohla alespoň bouchat do kořenu. Doufala, že z toho bude ozvěna, která přivolá ostatní. Přiběhl manžel, kterému to došlo. Když ji ovšem viděl, tak hned se smíchem běžel pro foťák. Na její osvobození musel využít další tři kámoše, aby ji konečně vytáhli.
Jak vznikla reportáž?
Když ji vytáhli, přijel další kámoš a tomu vyprávěli, co se stalo. Po příjezdu domů to pak celé převyprávěl své dceři, která v té době psala do novin. A ta to hned sepsala a dala na internet.
Kámoš pak Zdeně oznámil, že za nimi jede televize, kterou zavolala jeho dcera. Za chvíli se objevili novináři a ptali se, co se stalo. Nikdo se s nimi nechtěl bavit, ale oni nechtěli odejít. Kámoš ji ale prosil, ať jim jde něco říct, jinak tam budou čekat do večera. Tak se nechala ukecat a šla jim ukázat „místo činu“ a říct, jak to bylo. O čem v noci přemýšlela a jak řešila praktické věci. Řekla jim i to, co mělo zůstat mimo mikrofon, ale nezůstalo.
Reakce lidí
Paní Zdena vzpomíná, jak se to okamžitě rozjelo. Třeba jejich trenérka se málem udusila u večeře, když to viděla ve zprávách. Samozřejmě reakce byly pozitivní i negativní. Dodnes se jí stává, že se jí občas někdo v obchodě zeptá, jestli náhodou není „ta“ a chtějí si s ní udělat fotku anebo podpis. Hodně se s ní chtějí fotit děti a mladí z vodáckých táborů. Jeden kluk si od ní nechal podepsat i helmu.
Co se týče soukromí, paní Zdena to vnímá tak, že jí žádné nevzalo. Celý život dělala něco pro lidi a kdokoliv z okolí měl nějaký problém, šel za ní. Nikdy nedokázala říct ne. Tím pádem toho soukromí nikdy moc neměla. Jí ani jejímu manželovi nikdy nebylo lhostejné, co se kolem nich děje.
Spousta lidí si myslela a možná i dodnes myslí, že se jí to stalo v opilosti. Opilost tam však nebyla ani z její strany, ani ze strany ostatních.
Práce u diplomatů
Paní Zdena pracovala pod správou diplomatických služeb na americké ambasádě. Potom byla na tuniské ambasádě. Kdysi vezla nejvyššího šéfa Červeného kříže a jeli v dešti z Pražského hradu. Auto naproti jelo prostředkem a už s tím nemohla nic udělat a nabourala mu levý bok. Pak zjistila, že to bylo auto prezidenta Václava Havla. Naštěstí pan prezident v tom autě nebyl, jen jeho řidič, který mu právě vezl nové auto.
Tedy než se z ní stala „bába pod kořenem“, tak byla „řidička, co nabourala prezidentovo auto“. Policie ale uznala, že to nebyla její vina.
Účinkování v reklamě
Paní Zdenu oslovil srovnávač pojištění Klik.cz, který uvedl novou televizní kampaň vycházející z nejznámějších českých virálů, jež v minulosti bavily veřejnost na sociálních sítích. Soubor celkem pěti televizních reklam komunikující autopojištění značka zahájila spotem Zdena pod kořenem. Ten vychází z televizní reportáže TV Nova staré 13 let a přenáší ji do současného kontextu.
Závěrem a k zamyšlení
Zdenin příběh mnohým posloužil jako virální pobavení, internetový mem, objevilo se množství remixů této reportáže, na YouTube je publikováno několik amatérských hudebních skladeb inspirovaných touto událostí, které jsou zpracovány jako operní árie či folková píseň, vznikla trička a tašky, filmová adaptace s názvem Kořenový vězeň a zmínku o události obsahuje i česká hra Kingdom Come: Deliverance II. Někde se ujaly i hlášky, tak jako z českých filmů, z tohoto obyčejného lidského příběhu. Volání „Zdenooo!“ se stalo tradicí v kempech a na festivalech, kdy účastníci akcí takto hledají své ztracené souputníky.
Nikdy nevíte, co se může stát právě vám. Dnes. Zítra. A třeba se pak z vašeho prekérního zážitku také udělá internetový mem.
Zdroje:
https://www.klik.cz/blog/baba-pod-korenem-rozhovor/
https://www.mediar.cz/galerie-reklamy/televizni-baba-pod-korenem-se-vraci-v-reklame-ji-vyuziva-klik-cz/
https://www.youtube.com/watch?v=ggZ0ea2qy30
