Článek
V této její pomyslné facebookové hospodě je totiž o hosta postaráno, sice za účelem, aby v ní vydržel co nejdéle, strávil tam svůj čas, což je to nejcennější, co má. Svěřoval se, zkoušel prosadit své názory, pohnout davem a onen číšník ho ukolébává, věnuje se mu, vyjadřuje podporu, projevuje pochopení a dává naději. Utvrzuje ho, že jedná správně, má ve všem pravdu a hlavně všechny okolo zajímají jeho názory a že si zaslouží obdiv a uznání. A do takovéto hospody, kdo by nechtěl chodit? Třeba jen občas, ale někdo by těmto návštěvám i zcela propadl a byl zde pravidelným štamgastem.
Leč, takovou hospodu, aby člověk pohledal. Možná se pár výjimek i najde, ale tam je zapotřebí skutečně dobrý provozní, který se té hospodě věnuje a nesleví ze svých zásad.
A dle toho pak ta hospoda vypadá. Povětšinou vás tam falešně konejší, snaží se okrást, zesměšnit, vysmát se vám, když se svěříte s nějakým problémem, anebo zkoušíte varovat před bezprávím.
Ve většině těchto hospod, když se z nějakého důvodu znelíbíte, tak vám zakážou mluvit, anebo vás rovnou vykopnou.
K tomu všemu používají pro mě zcela nepochopitelné výrazové prostředky v podobě emotikonů, kdy tak reagují na vaše sdělení či událost, u které se přímo nabízí vyjádření emocí. Takže když se svěříte, že vás někdo okradl, dostane se vám smíchu. K tomu navrch pár „skvělých“ rad. Když popíšete, že se vám přihodilo něco, při čemž jste se zranil, anebo vám umře váš milovaný zvířecí společník, dokonce i ten lidský, odpovědí je vám taktéž smích. A v té záplavě emotikonů brečících je to jak pěst na oko. A vy jen kroutíte hlavou.
Však si tam zkuste do nějaké hospody zajít namísto cibetkové kávy dostanete skutečné h…! Ehm. Jdete tam za účelem uzavřít obchod. To se tak za dávných časů dělávalo a co se tam domluvilo, to platilo. Jenže tady vás okradou, hospodský se k vám obrátí zády a tamější hosté se vám vysmějí.
Nebo si tam zajdete probírat svůj zájem. A nakonec se pohádáte úplně kvůli něčemu jinému.
Když navštívíte nějakou VIP kavárnu, tak tam na vás čeká ona celebrita s nabídkou přátelství. Že to není skutečně ona a chce z vás jen vylákat peníze, to si mnohdy neuvědomíte, protože ta iluze, že jste se stal jejím přítelem, je tak nečekaná a opojná.
A když se dostanete do hospody sběratelské, to abyste byl hotový závodník. Stále na značkách a nejrychlejší vyhrává. Slušnost jde stranou a ti mazanější se domlouvají v ústraní, zatímco na place se odehrává bitka z Ladova obrázku.
Drbat a udávat se chodí také výslovně tam. To když někdo špatně zaparkuje, anebo se někomu zdá, že není zcela dočista odklizen chodník od sněhu či jiná událost, jíž by bylo záhodno řešit na příslušných místech a s konkrétními lidmi. To se přece v této hospodě snadno vyřeší. Stačí pár vteřin a hotovo. A děj se vůle facebooková.
Anebo do oné hospody semtam přijde žebrák se srdceryvným příběhem. A vy, co máte v sobě soucit a neznáte klam a přetvářku, protože jste se s ní ve svém reálném životě dosud nesetkali, pomůžete. Zda jste pomohli někomu, kdo to opravdu potřeboval, to je ve hvězdách a vám zůstane navždy utajeno.
A když se někdy hosté přece jen zvednou a jdou ven za účelem pomyslné zábavy - v reálném životě rvačky, kdy hospodský striktně vykáže bijce ven a návrat povolí až spolu oba skončí - jedná se o kyberšikanu, jež je v této hospodě na menu více, než je zdrávo.
V hospodě se někdy i hraje. Ale tenhle karban, kdy jste lákáni na automatickou výhru, nebo výhodnou nabídku, vás dostane tak akorát do dluhů. A pak se půjdete utápět do té hospody znova a znova, vyprávět svůj příběh a… dál už to znáte… sotva tam ale naleznete skutečnou pomoc a podporu.
Chtělo by to změnit lokál…
Tak do takovéto hospody, povětšinou, chodím já. A do jaké vy?
