Článek
Sršeň asijská též čínská (Vespa velutina) je invazní druh zařazena do unijního seznamu, v němž jsou zaneseny nepůvodní druhy na celém území Unie s prokazatelnou schopností přežívat a šířit se v biogeografické oblasti společné alespoň dvěma státům EU s pravděpodobností jejich závažného nepříznivého dopadu na biologickou rozmanitost, lidské zdraví nebo hospodářství. Jedná se o asijský druh, jehož výskyt zahrnuje oblast severovýchodní Indie, jižní a střední Číny, Indonésie a zemí jihovýchodu tohoto kontinentu.
Je tmavě zbarvená, pokrytá jemnými žlutavými chloupky. Přední část hlavy má žlutooranžovou, shora tmavohnědou. Zbytek těla má tmavohnědý s výjimkou čtvrtého zadečkového článku, který je oranžové barvy, konce nohou jsou žlutě zbarvené. Je menší než naše sršeň obecná (Vespa crabro). Královna měří cca 3 cm, samci 1,8 – 2,3 cm, dělnice zhruba 2 cm.
Sršeň asijská
Sršeň obecná
Zimu přežijí pouze oplodněné královny. Za sezónu postaví dvě hnízda. To první (primární) zakládají na jaře (březen, duben) a lze ho nalézt v korunách stromů, keřových porostech i v blízkosti či přímo v lidských obydlích třeba v kůlně, stodole, garáži nebo v různých přístřešcích. Toto hnízdo dosahuje v druhé polovině května zhruba velikosti pomeranče. Po vytvoření dostatečně velké kolonie se však pustí do stavby většího hnízda o průměru 60 až 90 cm, někdy i přes 1 m. Hnízdo je ze žlutého papíru kulovitého až hruškovitého tvaru. Je uzavřené jen s malým vchodem z boku, sršeň obecná ho má zespodu otevřené. Nejčastěji ho staví vysoko v korunách listnatých stromů nebo v lidských stavbách, výjimečně i v zemi. Problém u této sršně je jejich početnost. Zakládá totiž obrovské kolonie čítající až 20 tisíc jedinců, kdežto naše sršeň obecná jich má zhruba 400 až 600. Množství královen, které vychová tak může být až dva tisíce a jara by se mohlo dožít tak 200 královen, které by pak na jaře založily svoje kolonie. Všem by se to nepodařilo, ale určitě by z jednoho hnízda mohly být desítky nových hnízd.
hnízdo sršně asijké uvnitř budovy v Paslières, Auvergne, Francie
hnízdo sršně asijské na vrcholu stromu v Saint-Laurent-Le-Minier, Gard, Francie
Co se potravy týče, sršeň obecná potřebuje v počtu 600 jedinců na hnízdo denně 1 až 1,5 kg masité potravy tzn. hmyzu. Kdežto sršeň asijská potřebuje denně až 12 kg, což není snadné, a proto se tyto sršně specializují na lov včel.
Sršeň asijská si ve své domovině musela vyvinout naprosto sofistikovanou obranu, jelikož tam ji loví sršeň mandarínská (Vespa mandarinia), která je výrazně větší a tyto sršně loví ze stejného důvodu, jako sršeň asijská loví včely. Proto pokud je jejich hnízdo napadené, vyšlou poplašný feromon a všichni jedinci se vrhnou na obranu hnízda, a dokonce se do obrany zapojí i hnízda z okolí vzdálených třeba 200 metrů i všechna imaga pohybující se kolem. Takže v tomto směru by mohla být nebezpečná, pokud by se někdo pokusil hnízdo sundat. Při napadení jejich hnízda je totiž třeba zlikvidovat všechny útočníky, aby neoznámili jeho polohu a nepřivedli posily. Útočníky pronásledují daleko od hnízda. Sršeň obecná tu nemá takového predátora tedy případného narušitele zažene jen pár metrů a vrátí se zpět.
Sršeň asijská u nás
V roce 2004 byla přivezena do přístavu Bordeaux do jihozápadní Francie v čínské keramice dvě hnízda. Potvrzených případů výskytu začalo rychle přibývat například v Německu. V srpnu roku 2023 se objevila také v Maďarsku.
První pozorování sršně asijské v České republice bylo nahlášené 5. 10. 2023 v Plzni ve Skvrňanech. Hnízdo bylo nalezeno a zlikvidováno o čtyři dny později. Začátkem října roku 2023 bylo pozorováno několik jedinců u Rudné u Prahy.
V druhé polovině února roku 2024 byli hlášeni tři jedinci sršně v Hrádku u Rokycan, kam byli dovezeni kamionem se dřevem, který přijel z Francie. V těchto případech žádné hnízdo ani přes intenzivní monitoring nalezeno nebylo. Na přelomu července a srpna roku 2024 po nahlášení několika jedinců v Budišovicích na Opavsku došlo k vypátrání a zlikvidování celého hnízda.
24. dubna v roce 2026 se místem nálezu stala benzínová stanice u hraničního přechodu v Rozvadově. Jedinec poletoval v autobuse vracejícím se ze zájezdu z Paříže. Nálezce ji nahlásil a zabil. V červenci a počátkem srpna v Liběchově u Mělníka byl opakovaně pozorován jeden jedinec. Pátrání po dalších sršních nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není tedy jasné, zda tam nějaké hnízdo je, či zda jde jen o osamoceného jedince dovezeného například do nedalekého mělnického přístavu. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) proto prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
Pokud zpozorujete sršeň asijskou nebo její hnízdo:
- zachovejte bezpečnou vzdálenost, nechytejte ji ani neusmrcujte
- je-li to možné, pořiďte fotografii, poněvadž ta je pro určení zásadní
- poznamenejte si místo nálezu – ideálně co nejpřesněji
Hlaste na jednu z těchto možností:
na e-mail: invaznidruhy@aopk.gov.cz
přes web NAJDI.JE
Co když se u nás rozšíří?
Odborník na blanokřídlý společenský hmyz Luděk Šulda je optimista a věří, že ani v případě jejího rozšíření na naše území nebude páchat takové škody, jaké jsou známy z Francie a jižních zemí. Rok 2023 byl pro sršně naprosto příznivý a v první dekádě října ještě nestihly vychovat pohlavní generaci. Na jihu matky začínají již v únoru a hnízda fungují do listopadu, u nás jim to počasí nedovolí dřív než začátkem května a zima je ukončí již během října. Budou mít tedy o tři až čtyři měsíce kratší cyklus. To jim neumožní tak velkou produkci královen a tolik početná hnízda. Ale samozřejmě je potřeba se mít na pozoru a nepodcenit situaci, pečlivě monitorovat výskyt a dohledat případná hnízda.
WORKSHOP
Kdo by měl zájem, 16. 9. 2026 se koná workshop Metody trasování a sledování sršně asijské a dalších velkých opylovačů. Program a registrace možná zde.
Zdroje:
https://invaznidruhy.aopk.gov.cz/
z poznatků Luďka Šuldy, specialisty na blanokřídlý společenský hmyz
