Článek
To mi tak minulý rok modrobílá „socka“ podstrčila píseň Miluju mě. Říkám si: „Vždyť to je ten Hranáč, co byl ve VyVolených, on zpívá?“ Tak koukám. To je tak praštěný, až je to pěkný."Miluju měééé" Ne! Nebudu si to zpívat! Pobavilo. A text velmi pozitivní, takové poselství hlavně pro mladé, co se sebou nejsou spokojeni, pořád se s někým srovnávají a vzájemně hodnotí, na což mají taktéž velký vliv sociální sítě. Jen úryvek:
Jestli se porovnáváš s ostatními
místo slunce vidíš jenom stíny
jestli jsou ti malý starý džíny
stačí se do zrcadla dívat a nahlas zpívat:
Miluju sebe, miluju mě
mít se rád se musí umět.
Miluju sebe, miluju mě
není nic špatnýho bejt laskavej i k sobě.
Do té doby jsem ho měla zafixovaného jako toho potřeštěnce z VyVolených a přiznám se, že tehdy jsem ho vážně nemusela, protože se moc předváděl a na můj vkus až příliš tlačil na pilu. A pak koukám dál, o něco zpět a vidím, že tam má i další písničky a krátká videa, která mě upřímně rozesmála. Tak jsem si řekla, že se občas podívám, co za nové video mu tam přibylo. A že jsem se koukala často.
A jednou tak sedím u počítače a z partnerova mobilu se ozve: „Jsem línej“ „Co? Ty sleduješ Hranáče?? Já taky!“ Tak pak už jsem si ho přidala a od té doby jeho profil sleduji pravidelně.
Jak šel čas
Martin začínal jako herec v divadle Semafor, kam si ho vybral Jiří Menzel po úspěšném absolvování konkurzu, na který byl pozván po účasti v hudební soutěži Do-Re-Mi. Následně v něm strávil několik let a zahrál si tam několik menších rolí. Poznal tak divadelní prostředí, tu atmosféru tvůrčí herecké práce, kterou však náležitě nedocenil. A hlavně u ní nezůstal, protože to hlavní, po čem v té době toužil bylo, být „slavný“. Proto se přihlásil do reality show VyVolení, kde předpokládal, že se mu tím jeho touha splní velmi rychle. Což se také stalo. Jen to pak vzal za špatný konec. Místo toho, aby své popularity využil a zkusil díky tomu získat v showbyznysu nějaký dlouhodobější projekt a rozvíjel dál svůj herecký talent a vlohy pro situační humor, dělal vše jen pro to, aby byl vidět na obálkách bulvárních časopisů a vymetal večírky, kam byl hojně zván a kde na něj již dychtivě čekali bulvární fotografové a novináři. Těch ale postupem času ubývalo. Až jednoho dne zjistil, že už nikoho nezajímá.
Skutečný pád
Pak teprve padl na opravdové dno, kdy neměl peníze ani na jídlo, a proto si začal hledat práci. To pro něj bylo těžké i z toho hlediska, že byl známou tváří a u mnohých potenciálních zaměstnavatelů budil údiv, pochybnosti a nepochopení, proč chce u nich pracovat, když je slavný. Jenže, všechna sláva, polní tráva, jak se říká, což Martin poznal doslova na vlastní kůži.
Poctivá práce
Vrátil se tedy k profesi, které se vyučil, a to číšník. Prošel několik podniků až zakotvil ve fine dining restauraci v Berlíně. Postupně si dal svůj život do pořádku a zaběhl do každodenního stereotypu pracujícího člověka, a to se všemi jejími pozitivními i negativními stránkami. Díky profesi číšníka zjistil, jak neuctivě a sobecky se lidé mohou chovat jako hosté ve vztahu k němu jako k číšníkovi, a protože tam chodili i lidé různých národností, poznal tak mnoho lidských povah a zažil spousty situací, které mohou vznikat pouze při práci s lidmi.
Ve své profesi jako číšník zažil milé i negativní situace.
Tvorba na sociálních sítích
Začal proto natáčet videa z tohoto prostředí, scénky, které se mu přímo staly, vtipně upozorňoval na faux pasy hostů a odhaloval zákulisí této profese. I když předtím byla veleúspěšná jeho postava Eriky Gadžiové. Pak postupně přidal postavy matek a lidí českých versus německých. Videa zážitků z restaurace, chování hostů a personálu v gastronomii lidi bavila a sledující se přidávali. Zaujal tak lidi všech věkových kategorií a to i ty, co ho dříve odnikud neznali. Z žádné reality show, ani filmu. Možná proto, že od toho nic nečekal se to setkalo s nevídaným úspěchem. Jeho videa na sociálních sítích mají již miliony zhlédnutí.
Spolupráce s DJ Roxtarem
Roxtara na Martina upozornila jeho přítelkyně, dnes už manželka, která Martina sledovala na sociálních sítích. Dominik pak Martina oslovil s tím, zda by nechtěl udělat něco společného, a tak vznikl první singl Jsem línej. A nezůstalo jen u něj. Ve spolupráci vznikly i další písničky.
Nová etapa
Protože ohlasy na tato jeho videa byly více než příznivé, jeho sestra Štěpánka Šmídová dostala nápad na představení, kde by Martin vyprávěl a bavil diváky naživo, a tak vznikla CRAZY SHOW. Představení s nekorektním humorem říznuté improvizací s kombinací herectví, talk show a stand up. Martin se Štěpánkou jezdí po celé České republice, vystupují ve velkých i malých městech v kulturních domech, divadlech, kinech, každý den jinde, lidé se smějí a snad všechna vystoupení končí potleskem ve stoje. Představení se vyprodávají rychlostí blesku a pro velký zájem v některých městech i přidávají další vystoupení.
Mezi nimi mají i show benefiční, kdy celý výtěžek jde na dobročinné účely.
Martin se svojí sestrou Štěpánkou při společném vystoupení, Crazy show, Ostrava
Úspěchy
Martin je posledních pár let hostem mnoha podcastů a talk show, je zván do různých pořadů např. Ledničko, vyprávěj!, kde odrovnal všechny přítomné svou bezprostředností.
Na Hitrádiu North Music měl jeden čas s Káťou Haplovou rubriku Na hraně.
Na HeroHero rozjel se Štěpánkou podcast NoNekecej.
Minulý rok se v Českém slavíkovi umístil na 29. místě.
Postupem času vytvořil svůj poněkud přisprostlý merch, který ovšem funguje až neuvěřitelně, protože sděluje přesně to, co sdělovat má lidem, co chápou jeho humor.
Na galavečer Český slavík se „hodil“ do gala jako doprovod Jany Bernáškové.
Další mezník
Nyní mu ve spolupráci s DJ Roxtarem vyšla coververze písně Václava Neckáře Ze soboty na neděli nebo-li I vám jednou bylo sedmnáct, kterou mu nahrálo hudební vydavatelství Supraphon. Je to i takové symbolické. S touto písní kdysi vystupoval v televizní amatérské hudební soutěži Do-Re-Mi a teď mu ji nahrála naše nejvýznamnější gramofonová firma.
Klip je laděn do obsahu textu, takže kovboj, saloon, objevuje se v něm dokonce kůň a i páva si tam vzali. Velký ohlas však vzbudil účinkující v kroji, protože vypadá jak"Mireček z Básníků". Tempo písně je o něco svižnější, než originál a celkově je veselá a hlavně optimistická, tak, jak to Martin umí.
Druhá šance
Martin Hranáč si prošel několika velmi nelehkými situacemi, které dokázal překonat, poznal lidi různých společenských vrstev a charakterů a tyto nabyté životní zkušenosti a všechno to, co zažil ho ovlivnilo v tom, jaký je teď. Jak vystupuje. Je to pořád stejně ztřeštěný, bezprostřední kluk, ale bohatší o mnoho životních zkušeností, které pomohly zformovat jeho charakter a který k lidem a věcem přistupuje s pokorou, a ne samozřejmostí jako ve svých 20 letech. Kluk, který rád baví, rozdává radost, smích a postupně se z něj stává hodnotný a uznávaný umělec a bavič.
Martin v plném nasazení, Crazy show, Ostrava
Tak ať se mu i nadále daří!
