Článek
Dětská fantazie spojená s toužebným přáním
Celkem často, když se vzpomíná na pohádky našeho dětství, mnozí si vybaví, kterak je napjatě a se zájmem sledovali, připomenou si tak ty bezstarostné chvíle dětství, kdy se nechali unášet příběhem ve společnosti svých blízkých. Ale mimořádně silné vzpomínky vyvolává pohádka Pyšná princezna (1952) režiséra a scénáristy Bořivoje Zemana (6. 3. 1912 - 23. 12. 1991).
Mnozí neochvějně tvrdí, že ji v dětství viděli v barvě a nechápou, proč se stále vysílá černobíle. Tvrdí například, že barevná verze je natrvalo uložena v trezoru a promítá se pouze ta černobílá. Anebo, že ta barevná se zničila. A když už se přesvědčování o jediné černobílé verzi pohádky chýlí k úspěšnému konci, přijde ještě poslední střípek nadějného tvrzení, že pohádka byla dodatečně kolorována, ale protože výsledek byl nevalný, tak se od promítání v barevném provedení upustilo a zůstalo tak u černobílého.
Já vůbec neříkám, že lidé, kteří tvrdí, že pohádku viděli barevnou, lžou. Jejich přesvědčení je natolik silné, že v to opravdu věří. Někteří vypráví, že ji tak viděli při promítání na pionýrském táboře, v kině a posléze jednou v televizním vysílání, kde ji však bylo možno vidět až o 13 let později, a pak už vždy jen černobíle. Jiní se opírají o svědectví svých starších příbuzných, zejména maminek, které zhlédnutí barevné pohádky též potvrzují. Je možné, že kdysi viděly dobové materiály, fotky v tehdejších časopisech, tudíž vědí, jak vypadaly kostýmy a rekvizity a při sledování pohádky se jim to takto propojí.
Proč se natočila černobílá
Pohádka sice byla natočená černobíle, ale mnozí z vás možná netuší, že původně barevná být měla! Kostýmy a dekorace byly vytvořeny tak, aby spolu vzájemně ladily. Jenže v té době byl barevný materiál tuze drahý a na dva barevné filmy Filmové studio Barrandov nemělo. Přednost tedy dostal politicky významnější film Zítra se bude tančit všude. Bořivoje Zemana velmi mrzelo, že se pohádka nakonec na barevný filmový materiál netočila a vzpomínal už tehdy ve střižně nebo kdykoli ji viděl v televizi, jak byly kostýmy i dekorace nádherně barevné. Vše tak bylo připravené k barevnému natáčení. Toto potvrdil i kostýmní výtvarník Jan Kropáček (15. 2. 1920 - 11. 5. 2001):
Kostýmy jsem navrhoval a šil s ohledem na tehdejší barevný negativ, aby ladily s barevností dekorací.
Pokusy o obarvení
V průběhu let proběhlo několik amatérských pokusů o kolorování vybraných scén, ale i celého filmu, který byl nějakou dobu k vidění na kanále YouTube a jednou i v televizním vysílání České televize. Ten byl pravděpodobně obarven pomocí programu DeOldify, který nepotřebuje žádný zásah člověka a barvy sám odhaduje. A dle toho to také vypadá. Barvy se všemožně slévají, prolínají a vůbec neodpovídají skutečnosti. Dominují odstíny modré, hnědé a černé, zcela chybí červená. Ty barevně horší ukázky si můžete prohlédnout na YouTube zde:
Ale jeden nadšenec, který to vzal vskutku poctivě a vdechnul pohádce takové barvy, že vám až srdce radostí poskočí, se našel. Je jím tvůrce českých fontů Vít Čondák. Na svém blogu prezentoval nejprve jeden barevný obrázek a po čase i krátká videa. Vysvětlil, proč nelze jen tak automaticky vyrobit barevnou verzi černobílého filmu a jak náročný a pracný by to byl proces a podrobně popsal celý svůj postup, který mu s přestávkami zabral několik měsíců. Jedno z jeho videí můžete vidět na Facebooku zde:
Proč se neobarví oficiálně
Dle ředitele Národního filmového archivu Michala Breganta by to byl podvod. Prý mají lidé i po letech vidět na plátně to, co publikum v tehdejší době. Co se týče pohádky Pyšná princezna, vyjádřil se k ní takto:
Je natočená tak, že vytváří iluzi, že je barevná. Každý rok nám chodí stížnosti, proč se vysílala černobíle, když je přece barevná. Stejně jako prosby, abychom ji obarvili, což odmítám. K naší profesní cti patří, že nefalzifikujeme skutečnost.
Jenže dnešní doba, zejména další generace dětí, si žádá své. Černobílá pohádka je sice nostalgie, ale zároveň z dlouhodobého hlediska ztrácí na atraktivitě. A hlavně je to obrovská škoda, nevidět v barvách ty krásné kostýmy, doplňky, detaily, kterých si kvůli černobílému provedení dodnes třeba ani nevšimneme. Například páva v královské zahradě. Neříkejte, že jste si nikdy nepředstavovali, jakou barvu má zpívající květina, já vždy tipovala růžovou, ale ve skutečnosti je bílá. Nebo jaké má kdo šaty, hlavně princezna Krasomila, které jsem vždy přisuzovala světle růžové a právě kvůli té černobílé barvě jsem myslela, že má jen jedny. Ale není tomu tak. Bylo jich několik.
Kolik měla Krasomila šatů?
Soustředila jsem se na detaily a napočítala jich, když vynechám ty venkovské, celkem pět. První šaty, v nichž si hraje s míčem, nechá pod sebe házet lístky květů od proradných rádců, spadne do kašny a pomáhá zahradníkovi s pletím jsem nedohledala, ale věřím velmi, že by právě tyto mohly být světle růžové. Další šaty mající na obraze, který posílá králi Miroslavovi a v nichž si převezme zpívající květinu jsou dle obrázku na ČSFD světle zelené s hnědočerveným lemovaným výstřihem se vzory připomínající květinu, právě tu, která měří její pýchu. Jiné šaty má, když jí květina uvadne a dožaduje se nové a po chvíli z okna volá na zahradníka ať ji okamžitě naučí hrát na loutnu, dle tohoto kresleného obrázku by měly být modré. Šaty, ve kterých se učí na loutnu jsou červeno hnědo-zlatavé. A ty poslední, ve kterých pomáhá zalévat, radostně hlásí, že květina neuvadla a posléze utíká s Miroslavem ze zámku jsou žluté, jejichž výstřih je posetý perlami. V poslední společné scéně, kdy se vdává, má opět ty světlezelené jen je přidáno zdobnější lemování výstřihu. A to byly připraveny ještě jedny právě na závěr filmu, které se však do něj již nedostaly a ty jsou v kombinaci barev stříbrné a růžové. Tedy z těch princeznovských se dochovaly jen dvoje plus ty nepoužité, které lze vidět na různých výstavách kostýmů z našich českých pohádek. Přímo kostýmy a rekvizity z Pyšné princezny byly vystaveny například na zámku v Telči v roce 2017, kde bylo právě možné vidět, jak byly barevné, pestré a detailní.
Dochované šaty si můžete prohlédnout zde:
nepoužité šaty foto č. 3
červeno hnědo-zlatavé a žluté šaty foto č. 6
Kašna na zámku Hluboká nad Vltavou, do které spadla princezna Krasomila.
Naděje na oficiální obarvení
Jistá naděje svitla 22. 5. 2022 na 62. Zlín Film Festivalu v rámci jejich Zlín Industry Days, kde byl představen projekt Pyšná princezna v barvě. Vystoupila zde dcera Bořivoje Zemana, režisérka a scénáristka Zuzana Zemanová se svým manželem kameramanem Petrem Hojdou a také jeho vnučka kameramanka Jana Hojdová.
Rozhodli se splnit přání Bořivoje Zemana, který si vždycky přál, aby byla Pyšná princezna barevná. Jemu, ale především dnešní i budoucí generaci dětí:
Původní černobílá verze Pyšné princezny bude brzy digitalizovaná, takže i pro milovníky původní verze bude stále ke shlédnutí v distribuci.
Když jsem toto sdělení objevila, zajásala jsem, poněvadž tuto větu jsem chápala tak, že původní pohádka z roku 1952 bude v blízké době zrestaurovaná, vyčištěná a připravena tak na profesionální obarvení, zatímco černobílá verze bude stále v mnoha kopiích ke zhlédnutí. A kdo zatouží po barevné, bude mít, konečně, tu možnost. Jenže tím zřejmě byl myšlen chystaný remake v podobě 3D animace s mírným nádechem Disney vzhledu, jenž byl uveden do kin 7. listopadu roku 2024. Avšak toto je pro mě zcela jiné filmové dílo.
Dočkáme se někdy barevného provedení?
Ale naděje umírá poslední. Proč se nespojit s šikovným člověkem a nevytvořit zázrak. Vzepřít se tvrzení, že by šlo o falšování filmové historie. Možná by to bylo i časově příznivější a dozajista i levnější, kdyby na tom pracovalo více lidí.
Animovaná 3D verze se tvořila více jak dva roky. Celý rok byl potřeba na vytvoření všech postav, vývoj jejich charakterů a další rok na 3D animaci a ladění detailů. Na jednu minutu filmu bylo potřeba v průměru 63 dní, což je 2 měsíce práce jednoho animátora. V průběhu výroby pracovalo na filmu 45 animátorů a 101 výtvarníků různého zaměření. Průměrně tak každý animátor animoval denně jednu vteřinu výsledného filmu.
Vít Čondák jedno z videí začal upravovat 31.10.2020 a skončil 9.1.2021, nejednalo se však o souvislou práci a čistý čas si neevidoval.
Pohádka Pyšná princezna režiséra Bořivoje Zemana byla natočena na motivy pohádky Boženy Němcové „Potrestaná pýcha“. I 70 let po své premiéře je dosud nejnavštěvovanějším filmem v celé historii československé i české kinematografie. Jen v kinech ji vidělo přes 10 miliónů lidí a dodnes je mnoha diváky považována za nejkrásnější českou filmovou pohádku. Film získal Cenu za nejlepší film pro děti na VII. MFF Karlovy Vary v roce 1952 a Alena Vránová představitelka princezny Krasomily se na stejném filmovém festivalu v Karlových Varech o 45 let později stala nejoblíbenější pohádkovou princeznou.
Na celý film obarvený pomocí programu, který sám odhaduje barvy, se můžete podívat zde:
Zdroje:
https://archiv.zlinfest.cz/27518n-pestry-program-zlin-industry-days
https://www.csfd.cz/film/10094-pysna-princezna/zajimavosti/souvisejici/
https://decko.ceskatelevize.cz/video/i547409
https://www.totalfilm.cz/2025/05/jak-vznikala-animovana-pysna-princezna-video/
další informace čerpány z blogu postcrap Víta Čondáka
