Článek
Timmy ve svém „akváriu“ tedy vyplul společně se svými zachránci a pečovateli. Ve čtvrtek připevnil mořský biolog k velrybí ploutvi sledující zařízení. Zpravodajství NDR to sdělila samotná Karin Walter-Mommertová. A dodala, že povolení v té době nebylo k dispozici, ale nechtěla již čekat. Sledovač funguje i pod vodou a přístup k datům má pouze jejich tým včetně 26 lidí, ale nikoliv ministerstvo životního prostředí Tilla Backhause.
Neobešlo se to však bez komplikací.
Ještě ve čtvrtek odpoledne nebylo zcela jasné, kam až s Timmym poplují a kde přesně ho vypustí. A dotčená plavidla nezasílají údaje o svém místě určení prostřednictvím rádiového systému AIS. V Severním moři měl soukromý tým pomocníků v úmyslu hledat další velryby, aby odhalil keporkaky v jejich okolí. Karin Walterová-Mommertová ze soukromé záchranné iniciativy již ve středu uvedla, že je v kontaktu s výzkumníky velryb, aby zjistili, kde je v Severním moři více velryb a raději by vypustila Timmyho u pobřeží Norska.
Protože pokud by ho vypustili poblíž dánského pobřeží a on opět uvízl, hrozilo by, že celá záchrana, úsilí a víra byla marná. Protože Dánské ministerstvo životního prostředí uvízlé mořské savce nezachraňuje. Jak sdělilo německé tiskové agentuře: Uvízlí mořští savci v Dánsku nejsou v zásadě zachráněni. Uvíznutí jsou „přirozeně se vyskytující jev“ a velryby by obecně neměly „být zachráněny nebo narušeny zásahem člověka“. Ke konkrétnímu případu keporkaka uvízlého na pobřeží Baltského moře se nevyjádřilo.
Tak si teď říkám: Zlaté Německo, že onen pokus o záchranu po mnoha bojích s papíry, paragrafy, razítky a vědci, kteří Timmymu určili smrt a následně jeho pitvu, jejíž výsledky by pak slavnostně prezentovali na uspořádané konferenci a kostru vystavili v muzeu, tedy, alespoň, umožnilo „laskavě“ zafinancovat soukromé osoby a, jak neustále ministr Backhaus zdůrazňoval, tolerovalo. V Dánsku by ani nehnuli prstem, poněvadž to tam mají takto dané.
Nechápu. Co když se jedná o zcela zdravého jedince, kterého vyvrhne vlna? Jak se má dostat zpět? Nezájem. Proste ho tam nechají, protože to tak chce příroda. Neuvěřitelné!
Další překážkou bylo nepříznivé počasí a rozbouřené moře.
Víceúčelová loď Fortuna B tahala takzvanou bárku s keporkakem. Lodě Robin Hood a Arne Tiselius doprovázely transport. Podle sledovací služby lodí MarineTraff federace v pátek kolem sedmé hodiny ranní vpluly do Skagerraku. Meteorologická stanice u majáku Skagen hlásila v pátek ráno nárazy větru o rychlosti až 47 kilometrů v hodině od západu.
Loď s bárkou, remorkér a doprovodné čluny včetně toho s reportéry NDR, které plavbu doprovázely se musely otočit těsně před nejsevernějším bodem Dánska.
A to zas bylo: „Co se to děje?“ „Kam jedou?“ „To je ale podezřelé!“ „Vůbec se mi to nelíbí!“ Sdělovali němečtí i čeští odborníci na přepravu keporkaků.
Plovoucí velrybí delegace se nyní po dnech cestování téměř dostala do Severního moře. Musela však odbočit na severním cípu Dánska. Se sníženou rychlostí se vrátila trochu na jih. Důvodem byly obtížné povětrnostní podmínky, jak NDR sdělil Martin Bocklage, kapitán lodi Robin Hood. Vlny dosahovaly výšky až dvou metrů.
Nic víc v tom nebylo. Žádné tajné manévry. Žádný plánovaný únos.
Páteční pokus nebo nácvik?
Konvoj musel v pátek ráno změnit kurz kvůli vysokým vlnám na přechodu mezi Baltským a Severním mořem a zpočátku se vydal zpět na jih. Během této doby byla na člunu odstraněna bariérová síť, ale velryba nebyla vypuštěna. Odpoledne byl kurz na sever obnoven a v následujících hodinách lodě propluly přechodem z Baltského do Severního moře poblíž dánského města Skagen.
V pátek po 14 hodině jsem viděla, že bárku se snaží zaplavit a je odstraněna síť, vypadalo to, že stojí na místě, loď Robin Hood byla u ní, ve 14:33 však Robin Hood odplul a bárka se dala znovu do pohybu, Fortuna B ji opět táhla. Jak jsem sledovala v 15:43 stále pluly.
V 16:43 se lodní konvoj opět blížil k přechodu do Severního moře. Remorkér, člun s velrybou a eskortní loď jely odpoledne stabilně na sever, jak bylo pozorováno u lodní sledovací služby Vesselfinder. K vypuštění velryby proto mohlo dojít, jak bylo původně plánováno, v Severním moři.
Mezi 16-17 h znovu nasadili síť. To se tak v průběhu střídalo. Odstranili, nasadili.
V 17:39 byla síť znovu odstraněna a vypadalo to, že opět stojí, zaplavují bárku a čeká se, zda Timmy vyplave. U východu z bárky byl člun a čekal.
V 17:54 byli u něj čtyři pomocníci. Snad ho kontrolovali, snažili se ho povzbudit.
Reportéři NEWS5 monitorují průběh cesty mimo jiné i dronem. V rozhodné chvíli jsou i jako taková pojistka, tedy jejich loď, aby Timmy neplaval špatným směrem a případně ho navedli.
V 18:28 bylo opět vidět do bárky. Timmy byl vpravo ve stejné poloze. Pomocníci již u něj nebyli. Síť byla zase pryč a opět zaplavovali.
V 18:34 u něj opět byli dva pomocníci a snažili se ho povzbudit šploucháním vody na jeho tělo.
V 18:50 opět napouštěli bárku, byly velké vlny.
V 19:13 byl Timmy v půlce bárky, ale strašně to s ním házelo. Jak s palačinkou na pánvi. Ovšem obří.
V 19:17 byl člun přímo u něj v bárce a v 19:21 člun vyplul.
V 19:25 byl Timmy na kraji bárky, už to vypadalo, že skutečně vypluje, chyběl kousíček, ale unášel ho silný proud dopředu, člun u vchodu tvořil určitou bariéru.
A v 19:31 se bárka dosti nakláněla, Timmy dělal mocné fontány, ale nešlo mu se hnout a ocitl se zas uprostřed bárky.
V jednu chvíli tak bylo použito i lano, které jeden z pomocníků ovinul Timmymu kolem ocasu, jednalo se o jisté nasměrování, ne o tahání, jak se různě píše. Člun v bárce měl taktéž zabránit, aby Timmy nekontrolovatelně nevyplul. Nicméně to působilo velmi nekoordinovaně a zmateně. Avšak reagovalo se na momentální situaci. Timmy byl otočený ocasem k východu a pak v jednu chvíli na štorc a v jednom okamžiku už byl skoro na okraji bárky, ale pak se zase „vyškrábal“ zpět do „svého“ rohu, kde se cítil bezpečně. Pod plachtami, kde dostával během cesty sprchu, stín, dohled a péči.
Tedy pokus o vypuštění se nakonec změnil v opatření, aby Timmy nevyplul, protože se usoudilo, že není vhodná chvíle a možná, že to dával najevo i Timmy. Byly velké vlny, moře nebylo vůbec přívětivé a celý akt ohrožoval i členy posádky.
A v sobotu ráno…
…byl pryč! Já jsem si pustila živý záznam v 9:20 a koukám, že bárka je prázdná. „Kde je???“ Záznam z dronu v tu chvíli nebyl. No, prostě, zmizel jak Houdini a němečtí i čeští sledovatelé, nebo spíše sledovatelky, pojaly podezření: „A kde je záznam?!“ „Nešel dron! To určitě udělali schválně a kdo ví, kde je!“ „A jak to, že nepočkali na nás?“ „Chceme to vidět! Máme na to právo!“
…ale za pár vteřin jsem viděla, jak plave a dělá mohutné fontány. Byl tam! Opravdu! Zcela volný! Plaval vstříc naději na život. Na dlouhý život!
Sergio Bambarén poskytl video bezprostředně po vypuštění:
Timmy to nevzdal. I když se dostal do nesnází a s pomocí lidí se doslova odrazil ze dna. A teď ať mluví odborníci, kteří se rozhodli ho nechat zemřít.
A že to nebylo zaznamenáno přesně v té chvíli? V tom okamžiku? Inu, některé okamžiky se nedají zachytit, i když to bylo urputně plánováno. To je běh života a ten nečeká až bude připravená kamera, dron, kterému nejspíš zase došla baterie, jak se v průběhu často stávalo. Anebo zrovna reportér pil kafe. Ale já si myslím, že je to tak dobře! Co se mělo stát, se stalo. Timmy je volný! V téhle chvíli. V tom okamžiku! Pluje v hlubinách moře. Neleží na bahnité mělčině. Nebude umírat trýznivě a sám. A když, tak ve svém domově. Ale já věřím, že to dá. Že se jeho tělo zregeneruje. Po všech těch útrapách. Šance, jak říkal Sergio Bambarén je 50/50. To není moc. Je to buď a nebo. Ale je to šance. Šance na život, který mu byl málem upřen pro jiné zájmy a ego vědců.
Tak plav, Timmy, žij!
Zdroje:
NEWS5 živé vysílání
https://www.ndr.de/nachrichten/schleswig-holstein/buckelwal-koennte-bald-freigelassen-werden-konvoi-steuert-zur-nordsee,wal-180.html
https://www.wismar.fm/category/natur-und-umwelt/
