Timmy – nekonečný příběh

Někteří lidé si myslí, že ne a zcela vypouští i to slovo „pravděpodobně“ a natvrdo prohlašují, že je mrtvý. Ale kde mají důkazy? Je ovšem pravda, že začínám být mírně nervózní, protože nejsou žádné další zmínky o tom, že byly přijaty tzv. pingy, které nám stavily most k pokračování víry, že Timmy překonal poslední překážku k šanci na dlouhý život – začít opět plavat v hlubokých vodách, potápět se a dle potřeby vynořovat pro nádech. Což se, alespoň v prvních dnech, dělo. Tedy dle sdělení členů soukromé iniciativy včetně sponzorky Karin Walter-Mommert, která hlásila i ponor do 150 metrů, sem tam nějakého toho tweetu na sociálních sítích a potvrzujících komentářů doplněných velrybími emotikony, přesně do neděle 10. 5. 2026. Ale nic oficiálního, bohužel.

Avšak tato skutečnost může mít své důvody.

Mimo to, jak sdělil spisovatel Sergio Bambarén, se chystá oficiální prohlášení, které však není v jeho rukách. Ale bude. Již za pár dní. K němu se tedy upínám, čekám a doufám. Opět. Že opona nejistoty bude poodtažena a těm, kteří vnímají srdcem, se dostane ujištění, že Timmy žije.

Absence nových zpráv může být způsobena tím, že se velryba po návratu do přirozeného prostředí volného moře již nepohybuje v tak sledované oblasti, nebo že GPS lokátor přestal fungovat nebo odpadl, což je u volně žijících živočichů běžné.

Proč je sledování obtížné ukazuje edukační video od Straned No More.

Otázky budí také to, zda po tak dlouhé době ležení v mělké vodě dokáže ještě normálně plavat a potápět se a zda je schopna přijímat potravu kvůli nalezení nespecifikovaného množství kusů sítí v její tlamě, jak se opět nechal slyšet Fabian Ritter. Nu, zda a jak dokáže plavat jsme mohli vidět v pondělí 20. 4., kdy se v Poelu zvedla hladina a Timmy začal plavat jako o závod, že mu evidentně nepřipravení pomocníci z iniciativy nestačili, i když o zvedání hladiny a možném Timmyho odplutí dopředu věděli. Jak to probíhalo si můžete připomenout zde:

Zda byly skutečně všechny kousky sítě odstraněny se nakonec přesně neví. Německá média psala postupně různé verze. Mořský biolog a youtuber Robert Marc Lehmann ve svém videu ukazoval kousek sítě, který Timmymu sám odstranil, když pomáhal s jeho vyproštěním u Timmendorfer Strand (dokonce si ji sám vložil do úst a popisoval, jak byla na Timmym umístěna), ale zda to bylo skutečně všechno a nic dalšího v jeho tlamě nezůstalo nemůže s jistotou říct. Myslí si, že něco ještě mohlo vést „za roh“. Zda to další veterináři a experti ze všech možných koutů světa vyřešili, není známo.

Jak komunikoval s Timmym při jeho vyprošťování se můžete podívat v krátkém úryvku.

Vědci, ti, kteří jsou od začátku proti záchraně, a dokonce vypracovali posudek, které si u nich objednalo ministerstvo a dále v průběhu dopravování Timmyho prostřednictvím bárky i po vypuštění zaujímají postoj, že velrybu nelze po propuštění považovat za zachráněnou.

Zásadní otázky: Může se potápět a normálně jíst?

Jak zdůraznila Organizace WDC (Whale and Dolphin Conservation), která byla taktéž proti záchraně: „Záchranu lze považovat za úplnou pouze tehdy, když se velryba vrátí do severního Atlantiku a dlouhodobě tam přežívá; její kůže se plně zotavila; znovu si samostatně hledá potravu a přibírá na váze; a projevuje své přirozené chování.“

Tomu není co vytknout, takto se opravdu chová zdravá a životaschopná velryba. Avšak po tom, čím si Timmy prošel to nějakou dobu potrvá. A ten start, který měl, nebyl ideální respektive, dle zatím dostupných informací, velice špatný, kdy ho z bárky vypustila zřejmě velmi necitlivým, a hlavně neodborným způsobem nekvalifikovaná posádka lodi.

A Německé mořské muzeum taktéž přispěchalo se svým poznatkem: „Oslabené zvíře mohlo plavat zpět na pobřeží. V různých oblastech světa bylo zdokumentováno, že velké velryby, když jsou silně vyčerpané, tak stále častěji vyhledávají mělké pobřežní vody s měkkými povrchy v případě výrazného vyčerpání.“

Takové případy také jsou. Avšak nejedná se o „velrybí sebevraždy“, jak některá média uvádí, kdy jde o nepřesné, nebo spíše metaforické až bulvární označení. Ve zvířecí říši však není toto označení oficiálně ustanoveno ani jako vědecký, tak ani jako biologický termín.

Jedná se o uvíznutí, která jsou důsledkem určitých faktorů. Mezi hlavní příčiny se řadí dezorientace, kdy velryby zabloudí, protože se dostanou do blízkosti lodí, které vytvářejí hluk, zapletení do sítí, vyvržení vlnou, následování kořisti do mělké vody, anebo může nastat tzv. hromadné uvíznutí, kdy nemocný jedinec vede stádo, které ho neochvějně následuje a uvízne též. Co pak? Když se jedná o zcela zdravé jedince. Nechat je tam i tak?

Stranded No More píše, že v současné době neexistuje žádná organizace monitorující blaho živých uvízlých velryb. Proto je naléhavě potřeba mezinárodní organizace, která se postará o práva uvízlých velryb a jejich zacházení. Další důležitá iniciativa v současné době existuje na Novém Zélandu, kde se snaží schválit zákon, který velrybám uděluje ochranu právní schopnosti (osobního statusu) se všemi právy s tím spojenými.

Prý týrání, protože se utopí

Odborníci a odpůrci záchrany tvrdí, že byla velryba oslabená natolik, že již nebude schopna plavat a dlouhodobě přežívat v hlubokých vodách a její smrt bude trýznivá, protože se utopí. Ono ale moc na výběr nebylo. Buď by zůstala na mělčině, v bahně a pomalu umírala hladem, drtila se vlastní vahou, dusila, praskala jí kůže a vysychala a postupně by jí selhávaly orgány, osamoceně, což je pro tak společenského a sociálně aktivního tvora též mučivé, nebo se utopit (tedy za předpokladu, že mají dotyční odborníci pravdu, což se dosud nepotvrdilo).

Do záchrany mohl být zapojen další pomocník

…kdyby na něj neměl spadeno Interpol.

Je jím Paul Watson – kanadský ekologický aktivista a ochránce mořského života, který celý svůj život zasvětil ochraně oceánů a velryb. Což se neobešlo bez oplétaček se zákonem a zadržením. Spoluzakladatel Greenpeace, zakladatel Sea Shepherd Conservation Society a následně Captain Paul Watson Foundation. Stál tváří tvář velrybářským lodím, harpunám a ozbrojeným posádkám. Kvůli velrybám riskoval vlastní život i svobodu. Stal se symbolem přímé ochrany velryb, které chránil i vlastním tělem. Se svou posádkou například vplouval mezi lodě a pronásledované velryby, blokoval harpunové čluny. Pomalovával mláďata tuleňů červeným barvivem, aby devalvoval jejich kožešiny. Mnoho jeho akcí probíhalo v extrémních podmínkách Jižního oceánu u Antarktidy. Stál proti těm, kteří profitují z plundrování oceánského života. Neváhal jejich lodě potápět, poškozovat, ničit jim sítě a bránit jim ve vyhledávání ryb, velryb a dalších mořských savců. Na žádost Kostariky a Japonska se dostal do hledáčku Interpolu. V roce 2024 byl zadržen v Grónsku na základě dlouholetého japonského zatykače souvisejícího s protesty proti velrybářským lodím. Nyní je pod ochranou Francie, která mu poskytla útočiště a pokud by ji opustil a přijel do Německa, hrozilo by mu při jeho vydání 15 let.

Doufal, že organizace Sea Shepherd Německo, kterou založil v roce 1977, podnikne rozhodné kroky. Mají poblíž plavidlo v Baltu, přesto jejich postoj byl, že by bylo lepší nechat velrybu zemřít a tvrdí, že její osud je již zpečetěn a že další úsilí by bylo plýtváním zdroji. Tato pozice je v souladu s nedávnou politikou společnosti Sea Shepherd Global, která odmítá přidělovat finanční prostředky na jednotlivé velrybí záchrany nebo uvíznutí. Podle generálního ředitele Alexe Cornelissona se organizace musí zaměřit na širší otázku lovu velryb, než aby byla odražena jednotlivými případy.

Tento přístup je však ostrým odklonem od principů, na nichž postavil hnutí Sea Shepherd. Dnes pouze Sea Shepherd France a Sea Shepherd Brazil zůstávají věrni těmto zakládajícím hodnotám, přičemž Sea Shepherd France aktivně vede záchranné práce pro uvízlé kytovce.

Ten by se s tím zjevně nemazal. Ale možná, že by ho také převálcovala německá byrokracie, která by mu ukázala, zač je toho loket! Jako Walter Gunz, který řekl, že co se organizace Timmyho záchrany týče, založení MediaMarktu byla proti tomu hračka!

Krom sledovacího zařízení se dá určit ještě jinak

Pokud se Timmy někdy někde objeví, dá se identifikovat podle velké ocasní ploutve, jejíž fotografie byla dle iniciativy pořízena a měla by být začleněna do příslušných databází. Tato fotografie slouží jako „průkaz totožnosti“ tj. identifikační fotografie. Jen tedy nevím, jak by se kdo k němu vydával v otevřeném moři, aby mu zkontroloval ocas. Možná Lehman nebo Sergio by si k němu skočili, ale zase by tím narušovali jeho chování divokého zvířete. Ale ta představa, že se s ní oba někdy znovu shledají je až poeticky krásná.

Kromě této fotografie lze podle WDC použít k rozpoznání velryby také charakteristické znaky, jako je jizva na kůži. A jak uvedlo: „Velryba uvízlá v Poelu patří k obyvatelstvu severoatlantických keporkaků. Každý výzkumný tým pracující s touto populací jedince fotografuje.“ V průběhu let tak byly shromážděny tisíce identifikačních fotografií.

V budoucnu by mohla být znovuobjevena ve svých severních krmných oblastech, jižních oblastech páření nebo během migrací pomocí tohoto identifikačního dokladu, ovšem za předpokladu, že tento doklad byl iniciativou skutečně vytvořen.

Mrtvá velryba u Anholtu

V pátek přišla zpráva, že u dánského ostrova Anholt se nachází mrtvá velryba. Je unášena na hladině asi 75 metrů od pobřeží. Není to hezký pohled. Velice smutná zpráva sama o sobě. Ale média, samozřejmě i ta naše, opět nezahálela a hned „zatepla“ převzala zprávy, že jde o keporkaka, jehož osud přes měsíc zaníceně sledujeme a doufáme, že je konečně tam, kam patří. Mrtvá velryba a k tomu jméno Timmy a „zřejmě“, „nejspíš“ nebo „možná“. Není identifikovaná, ale už se spekuluje.

A protože Timmy je momentálně celosvětově nejsledovanější velryba, reportéři zpravodajské agentury NEWS5, která nepřetržitě sledovala Timmyho osud, se nyní vydala sledovat mrtvou velrybu. Dorazila během dne a postavila kamery tak, jako to dělala v případě Timmyho uvízlého v bahnité mělčině. Tehdy byl vidět jen jeho hřbet vyčuhující nad hladinou. Nyní v přímém přenosu je možné sledovat plovoucí zakrvácenou velrybu. Břichem nahoru a již řádně oklovanou od racků. Lítali nad ní dronem zaměřující se právě na její ocasní ploutev. Ze všech stran a úhlů. Jak na objekt. Vystavena zkoumání a enormnímu zájmu. A to jen proto, jestli to není Timmy. Sledovanost, to je oč tu běží. Přitom je to pohled plný zmaru. Nezvratného krutého osudu přírody, anebo spíše sobeckého zásahu člověka?

V průběhu dne byly odebrány vzorky tkáně. Jen se čekalo na odliv. A také se tam museli dostat. Ostrov Anholt se nachází uprostřed Kattegatu – ve vodě mezi Dánskem a Švédskem a dle informací trajekt jezdí na ostrov jen jednou denně.

Jedním z ohledatelů byla i Dr. Anne Herrschaft, která o Timmyho taktéž pečovala, když nahradila Dr. Janine Bahr van Gemmert, jež prodělala mrtvici.

Je to Timmy, nebo není?

Zprávy, reportáže a streamy jely už den předtím. A přitom jde jen o ty konečné výsledky, až budou k dispozici. Zda to Timmy je, či není a na co dotyčná velryba uhynula bychom se měli dozvědět v příštím týdnu. Ale nač čekat, když prostřednictvím jejich kanálu můžeme již ten den v přímém přenosu sledovat, jak s ní po smrti nakládají mořští kolegové a lidé ohledávají její tělesnou schránku. Sledovanost, to je oč tu běží. Však Timmy jim vynesl ceny, dostal do povědomí a udělal velmi populární.

Teoreticky by to, zda se jedná o Timmyho, mohla pomoci určit právě identifikační fotografie ocasní ploutve, protože každá velryba má na ní individuální vzor. Je to jako otisk prstu.

Vědci, kteří byli proti záchraně a neustále ji zpochybňovali by byli, samozřejmě, ‚rádi‘, kdyby se to potvrdilo a mohli tak říct: „Vidíte, měli jsme pravdu.“ „Měli jste ho nechat umřít na mělčině.“ „Tím pokusem o záchranu jste ho jen týrali.“

Nezbývá, než čekat a – opět věřit. Případ Timmy nemá (šťastného) konce. Je to až neuvěřitelné, co se z příběhu uvízlé velryby stalo a jak moc a jakým způsobem zasáhlo milióny lidí po celém světě.

Zdroje:

https://www.wismar.fm/category/natur-und-umwelt/

Stranded No More

Zastavme pláč delfínů

https://captainpaulwatson.substack.com/

https://www.youtube.com/watch?v=tGf6NTnRcpk

https://www.regierung-mv.de/serviceassistent/_php/download.php?datei_id=1687832