Článek
Videoklip k písni Vzducholoď z alba Petrolej, které vyšlo v roce 2021, tentokrát vytvořila režisérka, scénáristka a tvůrkyně videí Jana Sadloňová.
Jak lze pomocí AI vytvořit něco, tak krásného? Autorka poodhalila:
„Hlavný nástroj bolo AI, ale v zmysle nástroja, s ktorým som sa vlastne teraz prvýkrát učila pracovať a ktorý som dosť náročne a detailne usmerňovala, režírovala, obrazy upravovala, boli to desiatky, možno stovky generovaní a úprav… taká škola trpezlivosti, lebo som pochopila, že čím fantazijnejší a nový nápad, tým ťažšie od AI ‚vydolovať‘… a niečo sa mi ani nepodarilo… ale dosť som to aj kombinovala s inými - bežnými postprodukčnými a grafickými postupmi a programami.“
Ústředním motivem videoklipu je alegorická vzducholoď jako archa ve tvaru velryby dávající nám možnost uniknout před tím, co nás tíží, schovat se před smutkem a trápením, přenést nás do bezpečí a k lepším myšlenkám. Vzducholoď, která je v každém v nás jen ji nastartovat a odletět.
vymyslel som vzducholoď plnú muziky, keď budem mať smutný deň mám sa kde ukryť
Vejde se do ní i zebra, která nezůstala sama sebou i všechny žirafy pana Vágnera. Ve videoklipu jsou vyobrazeny i Peterovy dávnější písně a odkazy na ně.
vymyslel som vzducholoď všetci sa zvezieme, pašujeme lásku do lepšej zeme
V dnešním době, kdy je více než třeba pozitivního myšlení a dobrých věcí, které se sice dějí, jen se nám moc neukazují, anebo si je musíme hledat sami, potřebujeme povzbuzení.
vznášame sa nad závisťou
Protože to negativní se na nás valí každý den. Lidi jsou na sebe zlí. Na cyniky narážíme skoro při každém kliknutí a polykáme tabletky jejich slov. Já jsem jimi již předávkovaná.
vznášame sa nad nenávisťou
A v tom reálném životě to není jiné. Někdy je to ještě horší. Někoho zbijí na náměstí pro pár drobných. Vidíme starce vybírat popelnice. Děvče na vozíčku před řadou schodů. Nebo zemře skladatel a dědicové se jen hádají a hledají závěť. Jinde vytáhnou v objetí snoubence z vybouraného auta. Pak, když se objeví něco hezkého, pozitivního, nějaká naděje, je to jak pohlazení pírkem po tváři.
vymyslel som vzducholoď plnú radosti, spievaj si a zabúdaj na staré bolesti
Tohle je realita. Lidé se musí zachraňovat sami před sebou. Na druhou stranu zas umíme mít rádi ty, kteří mají rádi nás.
nebe plné vzducholodí a stále je nás viac a viac, kým sa dole všetci bijú, my máme lásky viac a viac
Píseň je především pro ty, kteří v této negativní době neztratili úsměv a fantazii.
Zdroj:
tvorba Petera Nagye
