Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Setkání s velrybami – zážitek, který změní lidem život

Foto: Pixabay

Být jim nablízku natolik, že jim lze pohlédnout do očí, a dokonce se jich i dotknout? Na světě existuje místo, kde si lze tento sen splnit.

Článek

To snové místo je: Baja California. Poloostrov nacházející se v severozápadní části Mexika o rozloze 143 396 km2 s více než 3 000 km pobřeží, 65 ostrovy a rozmanitou krajinou zahrnující pouště, pohoří a národní parky.

Proniká do Tichého oceánu a tvoří Kalifornský záliv mezi východním pobřežím a pobřežími států Sonora a Sinaloa. Začíná na hranici Mexika se Spojenými státy a končí v mysu s obrovskými skalními útvary.

Je rozdělen na dva samostatné státy – severní Baja California (71 450 km2) a jižní Baja California Sur (73 943 km2).

Baja California Sur je mexický stát s bohatou historií a přírodní krásou nabízející pouštní krajinu, panenské pláže a pulzující mořský život. Je omýván vodami Tichého oceánu na západním pobřeží a Kalifornským zálivem na východě. V okolních vodách se nachází několik větších mexických ostrovů např. Magdalena, Santa Margarita, San Jose, Carmen a mezi nimi ostrov, který byl v roce 2009 pojmenován na počest slavného oceánografa Jacquesa Cousteaua, jenž označil vody Kalifornského zálivu za „akvárium světa“.

Na ploše obou států se nachází pět biosférických rezervací, které zabírají asi 30 % jejich rozlohy. Nabízejí tak jedinečnou kombinaci kultury a přírody. Jsou zde teplé vody, rájové pláže a místní flóra a fauna ukrytá v chráněných oblastech. Díky své snadno dostupné infrastruktuře slibují nezapomenutelné zážitky s příjemnými teplotami po celý rok. Srážky nedosahují více než 200 mm, přičemž počet jasných dnů se v extrémních zónách pohybuje okolo 270 dnů za rok.

Migrace velryb – z chladných vod do teplých, a hlavně do bezpečí

Každý rok se mnoho druhů kytovců vydává ze severní polokoule do teplejších vod, aby tam zplodili svá mláďata. Velryby šedé a keporkaci opouštějí chladnější severní vody a míří k teplejším pobřežím a lagunám Mexika. Svou dlouhou cestu začínají z Aljašky již v prosinci.

Velryby jsou známé tím, že během migrace dokážou překonat obrovské vzdálenosti. Například velryby šedé urazí přes 24 000 km z arktických lovišť do teplejších vod u Mexika. Podnikají tak jednu z nejdelších migrací, aby se dostaly do těchto vod. Míří do chráněných mexických lagun, které jim poskytují bezpečné prostředí pro porod a následné krmení mláďat.

Nejlepší doba na návštěvu Mexika pro pozorování velryb je tak od prosince do dubna.

V Baja California a v Kalifornském zálivu zvaném též jako Cortézovo moře je v tomto období možná většina prohlídek s pozorováním velryb. Některé cestovní kanceláře jezdí i dál podél pobřeží do oblíbených letovisek, jako je Puerto Vallarta, a také do jižního mexického státu Oaxaca.

Kam za velrybami

Za velrybami lze vyrazit buď loděmi pro deset a více osob, nebo na soukromém člunu se sonarem. Zkušený kapitán zná chování velryb a dokáže se dostat do jejich bezprostřední blízkosti.

Laguny Ojo de LiebreSan Ignacio jsou chráněné zátoky, kam míří samice plejtvákovců šedých vyvést mláďata.

Ojo de Liebre Lagoon se nachází v obci Mulegé nedaleko města Guerrero Negro v severozápadní části Baja California Sur. Je 48 km dlouhá, 9 km široká a 5 až 12 m hluboká. Leží přibližně na půli cesty mezi jižním cípem poloostrova Baja California a americko-mexickou hranicí otevírající se do Tichého oceánu.

Je důležitým stanovištěm pro reprodukci a zimování velryb šedých (plejtvákovců šedých) a tuleňů přístavních, stejně jako dalších mořských savců včetně lachtana kalifornského, rypouše sloního a plejtváka obrovského (modrá velryba). Rozmnožují se zde čtyři druhy ohrožených mořských želv a v zimě je důležitým útočištěm pro vodní ptáky. Přičemž cestovní ruch, nyní přísně kontrolovaný, byl dříve pro šedé velryby hrozbou.

San Ignacio Lagoon se nachází v obci Mulegé 59 km od města San Ignacio a je primárním cílem pro migraci velryb.

Je nejen rezervací pro velryby šedé, ale i jedna z jejich zimních svatyní. Laguna se táhne přes 25 km do pouště, má maximální šířku 8 km a je rozdělena do tří sekcí.

Horní laguna je nejmělčí a je porodní oblastí, kde těhotné samice rodí mladé. Střední laguna je chodba, kde matky cestují se svými novorozenými mláďaty do dolní laguny. Dolní laguna je místem, kde sídlí většina kytovců a kde se vyskytuje většina sociálního chování. Zde se samci a samice shromažďují, hledají kamarády a novorozená mláďata se připravují na dlouhou cestu na sever do svých letních krmných areálů v Arktidě.

V roce 1860 navštívil lagunu velrybář Charles Melvill Scammon se šesti velrybářskými plavidly a následný rozsáhlý lov velryb šedých přispěl k jejich blízkému vyhynutí.

Nyní však připlouvají k lidem a zkoušejí jim znovu věřit.

Zátoka Magdaléna vzdálená 4 hodiny cesty od laguny San Ignacio je dlouhá 50 km a leží nedaleko rybářské vesnice San Carlos obklopena pobřežními bariérovými ostrovy Magdalena a Santa Margarita, díky čemuž jsou tyto klidné vody lákavé pro velryby při porodu a kojení mláďat. Od ledna do března je to jedno z nejlepších míst v celém Mexiku, kde je možné pozorovat velryby šedé během jejich migrace. A protože jsou vody tak klidné, lze pořádat i prohlídky na lodích panga, které se dostanou i do menších zátok a oblastí.

Cabo San Lucas je pro pozorování velryb v Mexiku tím nejlepším místem, protože je nejlépe dostupné. Teplé vody a proudy bohaté na živiny v místě, kde se Pacifik setkává s Cortézovým mořem, lákají během sezóny spoustu keporkaků a v menší míře i velryby šedé, a občas se objeví i kosatka a modrá velryba. Lze si zarezervovat prohlídku mexickým katamaránem nebo se nechat vzít na palubu výzkumné lodi a vidět zvířata zblízka. Tato oblast je specifická tím, že je zde možné vidět až 5 druhů kytovců i během jednoho dne.

Loreto na druhém pobřeží poloostrova Baja a v Cortézově moři patří mezi nejlepší místa v Mexiku, kde lze pozorovat nejširší škálu druhů. Od února do dubna můžete vyplout na vody bohaté na živiny a zahlédnout keporkaky, plejtváky myšoky, vorvaně obrovské a občas i kosatky a plejtváky obrovské.

Je správné se jich dotýkat?

Velryby připlouvají k lodi a vypadají, že se chtějí nechat pohladit. To se stává často. Mnohdy se přetáčejí na záda a ukazují bříško. Hlavně mláďata. Turisté jsou nadšení, protože právě v toto po celou dobu tajně doufají. Ale je to pro ně dobře? Z hlediska bezpečnosti a pozdějšímu návratu k životu divokého zvířete? Nad tím se zamýšleli a diskutovali uživatelé sociální sítě Reddit:

Někteří byli zcela proti:

Myslím, že pozorování velryb je super, ale myslím si, že dotýkat se těchto zvířat je no go. Velryby jsou inteligentní stvoření, ale taky jsou obrovské. Staly se ojedinělé incidenty, kdy velryby náhodou zabily pozorovatele velryb, kteří se dostali příliš blízko, prostě proto, že o nich nevěděly. A navíc, když se velryby učí přibližovat se k lodím, zvlášť když jsou mladé, vypadá to jako fakt špatný nápad pro zvířata a jejich zdraví.

Spojovat lodě s dobrou zábavou je špatný nápad. Vrtule jsou moc nebezpečné. Viděl jsem spoustu mořských savců s vážnými (někdy smrtelnými) zraněními po srážce s lodí. Nejlepší je držet si odstup pro naši i jejich bezpečnost.

Dotýkat se jich je bohužel sobecké. Myslím, že většina lidí má ráda zvířata a moc nechápou důsledky dotýkání se divokých zvířat. Nejlepší způsob je milovat divoká zvířata z dálky a pozorovat je z uctivé vzdálenosti.

Jiní to obhajovali:

Už jsem to zažil, je to naprosto úžasný zážitek. Jakože ti to změní život a v mnoha ohledech tě to pokoří.

Měli jsme šest maminek a miminek kolem naší lodi, byly tak opatrné a jemné, hravé a zvědavé… prostě… no, změnilo mi to život.

A jeden podal ryze praktický důvod:

Rádi se nechají hladit. A pokud se ti stane, že při tom odstraníš nějaké svijonožce, nebude jim to vadit.

A nakonec to rozčísl biolog, který uvedl, že pracoval na několika rehabilitačních projektech zahrnující i ohrožené druhy, kde panuje obecná snaha omezovat zvířata, která rehabilitují, od vtištění do lidí, aby se jim po vypuštění pro jejich vlastní bezpečnost vyhýbala.

Když však byl v březnu 2023 v Baja, mluvil s jednou z bioložek, která s těmito velrybami pracuje a ptal se jí na vtištění do lodí atd. A ta mu řekla, že tyto velryby ve skutečnosti zcela změní své chování, jakmile opustí chráněnou zátoku. Když jsou již na otevřeném oceánu a migrují, už se k lodím nepřibližují.Ve skutečnosti, i když jsou stále společenským druhem, jejich chování se obecně zcela změní, jakmile začnou migrovat. Vědci, kteří je studují, se domnívají, že jedním z důvodů, proč jsou velryby v zátoce klidnější, je to, že v zátoce nejsou kosatky. Myslí si, že písečný val u ústí zátoky mate kosatky, takže si neuvědomují, že za ním je voda, a nesledují velryby do zátoky. Kosatky používají sonar k lovu a navigaci a písečný val odráží jejich signál a nutí je si myslet, že je tam břeh, nikoli více vody. Tento nedostatek kosatek, přirozeného predátora mláďat velryb šedých, činí zátoku extrémně bezpečnou pro maminky a jejich nová mláďata, takže jsou velmi uvolněné. Ve skutečnosti přicházejí k lodím, aby se nechaly poškrábat a užívají si odstraňování svijonožců. Dělají to více, jakmile větší samčí velryby opustí zátoku. Zdá se také, že preferují nebo jsou přitahovány k lodím s malými dětmi. Často vystrkují hlavu z vody, aby se dobře podívaly na lidi na lodi. Na lodích vypínají vrtuli, když se velryba přiblíží, a často lodě skutečně plují kolem s vypnutým motorem, aby je povzbudili a velryby se cítily dostatečně bezpečně na to, aby přivedly svá mláďata. Toto chování je jedinečné pro tuto populaci velryb šedých v Baja, ale zdá se, že neexistuje žádná korelace mezi zraněními a úmrtími vinou lodí v této populaci ve srovnání s jinými populacemi velryb šedých, které to nedělají. Tedy jsou nějakým způsobem dost chytří na to, aby rozpoznaly, že jedinečná bezpečnost a okolnosti zátoky se nepřevádějí na stejnou bezpečnost na otevřeném oceánu.

Ale jsou i tací, kteří si s velrybami dávají dostaveníčko, aby jim nabídli své lazebnické služby a oberou jim z těla tzv. velrybí vši či svijonožce.

Foto: Pixabay

svijonožci na těle velryby

Všiml si toho Paco Jimenez Franco, kapitán malého člunu v laguně Ojo de Liebre. „Když jsem odstranil první veš, velryba se znovu přiblížila, abych mohl pokračovat,“ řekl Franco. Ta samá velryba se podle Franca později opakovaně vrátila a dožadovala se dalšího „odvšivování“.

Na jednom plejtvákovi může žít najednou i přes 7 tisíc těchto korýšů. Na jednu stranu jsou prospěšné, protože očišťují jejich tělo od řas a odlupující se odumřelé kůže, jež požírají, ale na stranu druhou je také nevýslovně dráždí, a proto nepohrdnou nabízenou péčí lidských rukou, které při hlazení sem tam nějakou odstraní víceméně náhodně, anebo si doplavou přímo ke kapitánovi, který to udělá cíleně a rád:

Zdroje:

facebooková stránka Born to Baja

https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/kaktusy-na-mexickych-ostrovech-v-okoli-baja-califo.pdf

https://www.getyourguide.com/cs-cz/explorer/mexico-ttd169001/whale-watching-in-mexico/

https://www.reddit.com/r/whales/comments/1fgvygp/gray_whale_encounter/?tl=cs

https://wave.rozhlas.cz/symbioza-lidi-a-velryb-turiste-z-jejich-tel-strhavaji-koryse-9028542

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz