Článek
Drapákové nebo také drápové automaty (z ang. claw machines) jsou populární arkádové hry často nazývané také „jeřábové automaty“, kde hráč pomocí mechanického ramene s dvojprstým nebo trojprstým úchopem zkouší vytáhnout plyšáky, hračky nebo elektroniku.
Na první pohled jde o jednoduchý hravý úkon. Pár tlačítek, pohyblivý chňapák a hromada plyšáků za sklem. Důvěřivé děcko si vyberete, který se mu líbí a upře prosebný pohled na svůj dospělý doprovod. Ten svolí, protože, co na tom může být těžkého. Stačí vybrat takového, který není upěchovaný. A je vyhráno. Na nás si nepřijdou! A skutečně. Hračka se pomocí ovládací páčky a tlačítka ocitá v sevření drápu a následně přesouvá směrem k otvoru odkud se dá z automatu vyndat a zamířit do dětských natěšených rukou. Jenže co se nestane. Hračka z nepochopitelného důvodu najednou z drápu vypadne. Anebo ji dráp vůbec neuchopí, i když se mířilo přesně a jen po ní jakoby sklouzne.
Můj první automat s plyšáky
Já jsem se s tímto automatem setkala úplně poprvé v první polovině 90. let, kdy byl tento drápový automat umístěn na náměstí Míru v Praze. To jsem chodila na základní školu. Pamatuji si, že u něj bylo vždy plno. Děti ho obklopovaly kolem dokola, prohlížely si plyšáky uvnitř a koumaly, jak na ně. Jeden starší kluk se chlubil, že se mu jednoho podařilo získat a neustále ho všem ukazoval. Dával ho i do otvoru v automatu, aby demonstroval, odkud se vytahuje. S dědou jsme to párkrát zkusili, ale nic se nám vytáhnout nepodařilo. Tehdy jsem vůbec nevěděla v čem to vězí a že to není fér hra.
Nastavení automatu
Dráp může při sevření hračky vyvinout poměrně silný stisk. Jenže jakmile se začne zvedat a přesouvat směrem k otvoru, jeho síla se může výrazně snížit. Výsledkem je, že plyšák tak na okamžik vypadá jako jistá výhra, ale během přepravy z drápu vyklouzne a spadne zpět mezi ostatní hračky. Hráč sice ovládá pohyb drápu, ale jeho skutečnou sílu nemůže v té chvíli nijak ovlivnit.
Některé automaty umožňují nastavit i citlivost joysticku a prodlevu mezi stiskem tlačítka a spuštěním drápu, což přímo souvisí s přesností ovládání a lze tím tak zcela zhatit plánovaný úkon ve hře.
V některých automatech jsou drápy s upravenými kontaktními plochami nebo zakončením, což působí na tření mezi kovovým ramenem a hračkou. Gumové nebo protiskluzové koncovky mohou zlepšit přilnavost k hračce. Tvar ramen může mít vliv na to, zda se hračka v drápu udrží, nebo z něj vyklouzne. Avšak nastavitelný mechanismus uvnitř drápu může omezovat skutečný rozsah sevření.

Řídicí jednotka arkádového automatu s jeřábovým drapákem
Úspěšný trik
To je ta právě situace, kdy dráp hračku zvedne, drží ji a následně pustí těsně před cílem. Pak se zdá, že mu výhra unikla jen o vlásek, že stačilo málo a příště musí jen zdokonalit svou taktiku: zvolit lepší úhel, jinou hračku nebo přesněji zamířit. Tak to zkusí znovu. A znovu. Ještě jeden pokus a ještě jeden, tentokrát to určitě vyjde. Automat se plní mincemi. Provozovatel si mne ruce.
Jde o psychologický jev tzv. near-miss effect (efekt těsně uniklé výhry). Spočívá v tom, aby hráč získal pocit, že už skoro vyhrál, což v jeho mozku vyvolá reakci velmi podobnou té, která nastává při skutečné výhře. Například když na výherním automatu padnou dva shodné symboly, ale třetí se těsně mine s výherní linií nebo když u sportovní sázky prohraje o jediný bod. Proto má tendenci to zkoušet znovu a znovu. A právě tento mechanismus je pro provozovatele žádoucí. Protože hráč neodchází s pocitem, že neměl šanci. Odchází s přesvědčením, že příště už to vyjde.
Americký popularizátor vědy a techniky Mark Rober se ve svém pořadu CrunchLabs věnuje mimo jiné i technické stránce podobných triků arkádových her. Zabývá se tím, jak fungují různé herní automaty a odhaluje ty, které hráčům záměrně brání vyhrát. Zaměřuje se na to, proč jsou některé z nich nastavené tak, aby hráčům komplikovaly cestu k výhře. Zároveň dává tipy a návody, jak lze u některých vhodnou strategií alespoň trochu zvýšit šanci na úspěch.
Jednou z nich je vybírat si hračky, které leží co nejblíže otvoru. Čím kratší vzdálenost musí dráp s hračkou překonat, tím menší je prostor, ve kterém ji může pustit. Důležité je také sledovat, jak se automat chová. Pokud dráp hračky opakovaně zvedá, ale při přesunu je pouští, může to být známkou nastavení proměnlivé síly sevření. Ale ani dobrá strategie nezaručuje výhru, pokud automat používá nastavení, která omezují pravděpodobnost úspěchu.
Z kopií manuálů zjistil, že mnoho drápových automatů mají upozornění, že uchopí s plnou silou, ale poté se vrátí k mnohem slabší síle, jakou nastaví provozovatel. Předstírají však, že úspěch závisí na vašich dovednostech. Ve skutečnosti jde o náhodný hod, který je nastaven proti vám, takže šance na výhru jsou minimální.
Historie
Tyto stroje se poprvé objevily už za velké hospodářské krize a tehdy hráčům nabízely jen minimální prostor k tomu, aby mohli při ovládání drapáku uplatnit svou zručnost. Starší verze jeřábových automatů z 30. let 20. století měly jen málo prvků dovednosti a byly prodávány jako vysoce ziskové pro své majitele. Během zásahu proti organizovanému zločinu v 50. letech federální zákon klasifikoval hrací automaty s drápy jako hazardní zařízení a zakazoval jejich přepravu přes hranice států.
Poté, co byly tyto zákony v 70. letech uvolněny, se po celých Spojených státech rozšířily novější hrací automaty s drápy z Evropy a Asie, a dokonce se jim začalo říkat „jeřáby dovednosti“, protože joystick dával hráčům přesnější ovládání.
Ale i přesto, že moderní automaty umožňují přesnější manévrování, stále platí, že jejich provozovatelé mohou snadno ovlivňovat výši zisku.
Jsou drápové automaty zmanipulované?
Při nahlédnutí do manuálů k určitým automatům se dá zjistit, že je lze naprogramovat tak, aby drapák sevřel plnou silou jen občas. Některé stroje dokonce samy vypočítají, jak často musí drapák sevřít naplno, aby bylo dosáhnuto požadovaného zisku.
Například v návodu ke stroji Black Tie Toys v podnadpisu Nastavení síly drápu se píše: Řízení zisku je snadné. Jednoduše zadejte hodnotu mince, průměrnou hodnotu zboží a úroveň zisku. Stroj automaticky vypočítá, kdy do drápu poslat plnou sílu.
Příklad: Pokud hraní hry stojí 50 centů a výhra uvnitř stojí 7 dolarů, bude zisk 50 % plné síly do drápu odeslán pouze přibližně jedno za 21 her.
Výrobní manuál I.C.E. zase popisuje tzv. claw slider (posuvník, což je fyzický nebo softwarový ovládací prvek, jímž se nastavuje síla stisku drápu), který reaguje na boční tlak na hroty drápu a může způsobit jeho částečné rozevření. Výrobce přímo popisuje, jak lze tímto mechanismem ovlivňovat úspěšnost zachycení plyšové hračky. Tento prvek umožňuje provozovateli automatu přímo ovlivnit, jak pevně dráp hračku uchopí a jak snadné/obtížné bude pro hráče vyhrát.
Také jde náhodně nastavit vítěznou hru v určitém rozsahu, takže hráči nemohou předpovědět, kdy přesně k ní dojde. Též je tam podnadpis Ztráta dovednosti, kdy mohou stroj naprogramovat tak, aby si hráč myslel, že téměř vyhrál. Některé modely tak umožňují provozovateli nastavovat sílu sevření a četnost výher, takže výsledek není pouze otázkou šikovnosti hráče.
Automat vypadá jako hra, v níž rozhoduje především dovednost hráče, zatímco jeho skutečné šance jsou výrazně ovlivňovány nastavením, o kterém nemá žádné informace. Zvlášť problematické je to u automatů umístěných v obchodních centrech, na poutích nebo v zábavních centrech, kde se kolem nich často shromažďují děti. Ty vidí krásnou hračku za sklem, kterou by rádi získaly a netuší, že jejich případný neúspěch nemusí být důsledkem špatného míření. Jestliže hráči nemají skutečnou možnost ovlivnit výsledek, je to jen herní iluze, která dokáže připravit o peníze dospělé i děti.
A že existují dětská centra – herní zóny, kde jsou různé houpací atrakce a simulátory, jejichž součástí jsou i tyto drápové automaty. Jedno takové jsme objevili v obchodním centru v Praze. Byly tam celkem čtyři. Dva v běžném rozměru s plyšáky a fotbalovými míči, jeden obrovský s velkými plyšáky a jeden mini s drobnými hračkami v plastových pytlíčcích.

Dráp s koncovkami v malém automatu s plastovou zábranou podél otvoru

Automat s velkými plyšáky
Vědí, že spíše neuspějí, přesto hrají
Jsou ale i lidé, kteří minimálně tuší, že to není úplně fér hra, anebo už bezpečně vědí, že tyto automaty mají určité funkce, které hráčům záměrně ztěžují výhru. Že nejde pouze o šikovnost a sílu drápu může řídit elektronika a jejich šance na výhru nemusí být takové, jaké se na první pohled zdají. Přesto to zkouší.
Tito lidé věří, že přišli na způsob, jak systém obejít a dokážou ovlivnit výsledek, pokud se naučí správnou techniku nebo najdou fígl, který ostatní neznají např. vybrat vhodnou hračku dle jejího umístění, polohy, tvaru, uchopení a váhy, umět vystihnout ten pravý okamžik, správně zamířit, šikovně dráp rozhýbat. Anebo doufají v to, že budou mít štěstí a automat se zrovna přepne na režim pevného stisku, protože už do něj bylo naházeno dostatek mincí z předešlých neúspěšných pokusů.
Však kdejaký youtuber se holedbá, že ví, jak na to, anebo natočí alespoň hokuspokus video, kolik do toho musel vrazit, než se mu podařilo nějakou cenu získat, nebo na to jde statisticky, kdy má předem určený počet pokusů nebo obnos a na konci ukáže, kolik toho po jeho utracení vyhrál. Ale třeba takový Stejk si nedělá iluze a vysvětluje, jak to s těmi automaty doopravdy je.
Tedy ze 100 pokusů plyšáci za 60 euro, dle internetu by stály 50 euro, takže byl - 10 euro, což se dá počítat za zážitek, adrenalin a zábavu, takže vlastně win-win.
A pak jsou tu lidé, kteří vědí, že pravděpodobnost výhry není velká, ale nijak jim to nevadí. Je to pro ně zábava stejně jako když si vsadí na sportovní výsledek nebo koupí stírací los.
Zcela vážně až vědecky
Na YouTube jsou i tací, kteří zcela vážně ukazují různé způsoby míření, načasování nebo rozhoupání drápu.
Třeba tvůrce OMG CRAFT ve své sérii Claw Crane popisuje jednotlivé druhy jeřábových automatů, na co si dát pozor, dává tipy, jak ušetřit peníze a ukazuje, jakým způsobem hrát.
Například, když provozovatel stroj nastavil tak, aby výhra, pokud byla zcela uchopena, spadla, než dojede k otvoru, je třeba provést tzv. „poloviční uchopení“.
Zkusil také hrát s určitým počtem mincí a jeho skóre bylo: 1210 TWD = 39 USD = 788 CZK za 7 plyšáků.
Věnuje se také technice „kývání“, kdy lze dráp rozkývat tak, aby až uchopí hračku ji odhodil směrem k otvoru. Používá se zejména, když hráč zjistí, že dráp je nastaven na slabý úchop.
Jenže i s tímto někteří výrobci počítají a jejich modely tak mají přímo v nastavení funkce, které takové chování rozpoznávají a omezují. Tato opatření jsou jak mechanická, tak elektronická.
Mechanická jsou např. hák proti kývání, který je upevněn v horní části drápu.

Hák proti kývání viz šipka
Pokud má stroj tento hák s ochranou proti kyvům, nelze metodu kývání použít. Pak zbývá jen pokusit se o „náhlý švih“ s příkazy: vpřed, vzad, stisk.
V manuálu k automatu Toy Box 2P od výrobce UNIS jsou přímo funkce:
Swig STRH (po rozhoupání drápu sníží jeho svěrnou sílu)
Swig Sped (sníží rychlost spouštění drápu)
Swig Line (upraví délku závěsného lanka po rozpoznání rozhoupání)
A příklad, který tam uvádí: Pokud má dráp původně sílu 40 % a nastavení Swig STRH je 30 %, po rozhoupání klesne jeho síla na 28 %.
Když se tedy hráč pokusí rozhoupáním dostat dráp do výhodnější polohy, automat mu může jeho snahu zkomplikovat tím, že změní parametry dalšího pohybu.
Spousta automatů má u otvoru plastové zábrany, které taktéž komplikují vítězství. Mnohdy se stane, že hračka od její hrany odskočí nebo na ni zůstane viset, pak je třeba ji drápem odhodit či nadzvednout anebo na ni zatlačit.
Garantovaná cena zaručuje výhru
Uvedení garantované ceny (Pay-out rate) nebo režim Hraj, dokud nevyhraješ (Play Until You Win) na drápovém automatu s plyšáky znamená, že pokud do něj vložíte určitou finanční částku, máte výhru na 100 % jistou. Automat zaznamenává, kolik peněz do něj bylo během jedné hry nebo série pokusů vhozeno a jakmile vhozené mince dosáhnou uvedené garantované ceny, stroj se přepne do speciálního režimu a od okamžiku jeho aktivace můžete hrát znovu a znovu, aniž byste platili další peníze, tak dlouho, dokud se vám nepodaří plyšáka skutečně vytáhnout a shodit do otvoru. Některé automaty mají tuto informaci uvedenou přímo na automatu a počet pokusů se zobrazuje na digitálním počitadle. Třeba na Tchaj-wanu má drápový jeřáb garantovanou cenu ze zákona.
Také záleží na tom, v jaké zemi hrajete. Třeba v japonských arkádách je ve srovnání se singapurskými výherní míra výrazně vyšší. V Japonsku jsou majitelé arkádových automatů spíše přející a mají radost, když zákazníci uspějí. Naopak v Singapuru jsou více zaměřeni na zisk.
Závěr
Existují různé typy zařízení, jejichž nastavení je rozdílné. Od předem stanovených výplatních rychlostí až po pevnost drápu, možnosti uvolňování drápů a jejich rychlost pohybu. Vlastnosti těchto strojů se liší značka od značky. Dokonce i ve stejné arkádě mohou být podobně vypadající stroje s různým nastavením. Ne všechny automaty jsou však zmanipulované, aby hráč nikdy nic nevyhrál. Některé mohou skutečně nabízet férovou hru založenou na dovednosti a náhodě. Ale je třeba mít stále na paměti, že drápové automaty jsou už desítky let navrhovány tak, aby svým majitelům přinášely zisk. Bylo by však fér, aby provozovatelé podobných automatů jasně informovali o tom, jakým způsobem je nastavena pravděpodobnost výhry.
Zdroje:
https://www.youtube.com/watch?v=Rsxao9ptdmI
https://www.youtube.com/watch?v=KnMKCHqXLow
https://www.vice.com/en/article/arcade-experts-explain-how-claw-machine-works/





