Článek
Já tento týden jeden našla. Svůj první. Na to, že kamínkování, jak se této činnosti též říká, u nás „běží“ pár let jsem na žádný takový kamínek neměla štěstí. Našla jsem tři facebookové skupiny, kde jsem členem něco přes rok, kam jsem se chodila kochat - těšit se z nálezů jiných a obdivovat výtvory zručných a šikovných malířek, ale dosud jsem neměla čím přispět. Až teď.
Když jsem objevila, tento fenomén, začala jsem se více dívat kolem sebe, se snahou nějaký ten putovní kamínek nalézt. Chtěla jsem také být ta šťastná nálezkyně a dát zprávu, že něčí kamínek, se kterým si někdo dal tu práci, je na světě. Ale…nic. Kamínky se mi vyhýbaly.
Možná proto, že jsem se na to tak soustředila. Přitom to má být spíše spontánní, dílo náhody a o to je to větší radost. A právě nyní byla, protože místo nálezu, kam chodím denně, se najednou objevil kamínek, a hned takový macek! I když jednou jsem našla jeden pomalovaný u místní hasičárny - také velký, měl tvar trojúhelníku a vyvedený byl v růžových barvách, tak jsem zajásala, zvedla ho, otočila, ale na druhé straně nebylo nic. Tak buď ten někdo, kdo ho tam dal ho zapomněl popsat, anebo to byl „falešný poplach“ a o žádný putovní kamínek se nejednalo. A teď jsem si říkala, že když je to u školy, na schodech, ještě tak pěkně umístěný u květináče, tak to bude určitě nějaká nová dekorace. Ale sáhla jsem po něm, otočila a dle směrovacího čísla, názvu facebookové skupiny a podpisu jsem seznala, že je to opravdu on - putovní kamínek.
Vidíte, přestala jsem cíleně hledat a mám ho!
zadní strana potvrdila, že se jedná o putovní kamínek
Co dál s ním?
Kamínek jsem hned ukazovala synkovi, pro kterého jsem do školy šla, víceméně jsem ho uzřela právě ve chvíli, kdy vycházel ze školy a první verze mého rozhodnutí „Co s ním?“ byla, že ho tam nechám pro někoho jiného. Mně v tu chvíli stačilo, že jsem ho našla. Samozřejmě jsem ho vyfotila a už už pokládala zpátky, ale synáček rozhodl, že si ho vezmeme domů a až někam pojedeme, přemístíme ho na jiné místo. Tak jsem si ho dala do kabelky, která mi tím poněkud ztěžkla, vzala synovu aktovku na záda, jako vždy, protože je v první třídě a aktovka pomalu větší, než on, chytla ho za ruku a šli jsme. Doma jsem hned postnula svůj nález do příslušné kamínkové skupiny, abych se pochlubila, že já už našla taky a aby tak autor mohl zjistit, že se jeho kamínek našel.
Skupiny o nálezech putovních kamínků jsou na sociální síti Facebook, kam se chodím kochat jsou tyto:
Když naleznete putovní kamínek, můžete vložit jako příspěvek do některé z těchto skupin (někdy bývá na kamínku napsaná ta konkrétní skupina). Je třeba uvést kde jste ho našli, stačí město, ale klidně můžete být i konkrétnější, ale hlavně: směrovací číslo musí být napsané dohromady, aby bylo možné ho ve skupině vyhledat, protože s mezerou, jak se sice má správně psát, ho tamější vyhledávač nezobrazí.
Ve skupinách jsou uveřejněny i kamínky před vypuštěním do světa, kdy se autorky svým výtvorem pochlubí a naznačí, kdy a kde ho budou umisťovat, konkrétní místo však neprozradí, protože to by nebyla žádná hra! A že to jsou někdy tak nádherné malby za použití různých technik, stínovaní, barev. Hotová umělecká díla! Malují se různé motivy, ale někdy přímo v souvislosti s nějakou událostí - úmrtím známé osobnosti, výročím nebo svátkem. Vyhlašují se i tematické výzvy mající určitý název např. Z pohádky do pohádky nebo Ta naše písnička česká či Ze života hmyzu a maluje se dle tohoto zadání a někdy i hádá. Nebo se vytvoří kamínek, který se postupně domalovává, kdo ho najde, přimaluje na něj svou část, která bude doplňovat ty ostatní a ve výsledku bude tvořit celou malbu. Tyto kamínky pak jdou většinou do dražby a její výtěžek putuje na charitativní účely. V kamínkových skupinách se píše i o zážitcích s hledáním a nelezením kamínků. Někdy jsou to i zážitky nepochopitelné, to když si někdo tyto nalezené kamínky dá na svůj pozemek nebo k nějakému výdejnímu okénku a nálezci nejčastěji právě dětem je nechce vydat.
Možná jste už někdy nějaký našli, anebo jste to právě vy, kdo tyto kamínky tvoříte.
Za nalezený kamínek dej svůj
Někdy se kamínek nálezci tak líbí, že by si ho rád ponechal. I to je možné. Ale bylo by hezké, kdyby za něj někam položil svůj. Nemusí být kdovíjaký malíř. Na kamínek může napsat i krátký vzkaz nebo citát.
Kamínek s obrázkem, vzkazem nebo s obojím zároveň můžete nalézt kdekoli. Na veřejném prostranství, v parku, u nějaké budovy nebo v ní, anebo přímo na kamínkových stezkách vytvořených pro tento účel.
Kamínková stezka
Krátká a nenáročná, tematická trasa určená zejména pro rodiny s dětmi, kde jsou rozesety malované kmínky, které se při procházce hledají a vyměňují. Princip spočívá v tom, že si návštěvník odnese nalezený kamínek a na jeho místo položí svůj, který si donese, aby se tak stezka stále obměňovala a „žila“. Když nemá na výměnu, nepsaným „kamínkovým pravidlem“ je si vzít jen jeden, aby na stezce zůstaly kamínky i pro ostatní návštěvníky a každý si tak ze stezky mohl odnést kamínek.
Kamínkové stezky najdete například ve městě Nasavrky a Příbor.
Mějte na paměti, že kamínková stezka vždy závisí na aktivitě ostatních návštěvníků a jejich přístupu.
Malování na kamínky a jejich následné umisťování je tvořivá činnost s možností zpětné vazby a násobící se radosti. Jeho nalezení je nečekaná drobná radost, která se stane součástí všeního dne.
Kde se kamínkování vzalo?
Původcem této činnosti je Meghan Murphy, certifikovaná profesní koučka a spisovatelka, která v roce 2015 vytvořila projekt The Kindness Rocks (laskavé kameny). Její nápad, jak už to tak bývá, se zrodil náhodou. Při své běžné ranní procházce krátce po návratu z Indie opět hledala různá znamení a zprávy například kameny ve tvaru srdce nebo kousky vzácného mořského skla* a když se jí podařilo nějaké objevit, brala to jako znamení, že její otázka byla zodpovězena a že je na správné cestě, což ji vždy uklidilo a potěšilo. Tehdy ji napadlo malovat a psát inspirativní vzkazy na plážové kameny a nechávat na rozličných místech, aby na ně ostatní mohli narazit a její vzkaz byl tak pro ně povzbuzením. Nápad se uchytil a projekt zaměřený na laskavost na místní úrovni zahrnuje 90 zemí a miliony účastníků po celém světě jí vynesl jedinečné místo v dějinách umění jako jedno z největších participativních a interaktivních uměleckých děl na světě, která kdy byla vytvořena.
mořské sklo
U nás se kamínkuje tak od roku 2020, kdy se původní záměr pozměnil a formoval do podoby putovních kamínků mající udělat radost co nejvíce lidem. Také se na ně více malují obrázky, než píší texty. Tento fenomén se již dostal hodně do povědomí, ale věřím, že se najdou další, kteří tuto kamínkovou zálibu teprve objeví.
Maluju jak divá a můj kamínek se už nikdy neobjevil
Dost malířek kamínků si občas povzdechne, když na to dojde řeč, že namalovaly spousty kamínků a dosud se v žádné skupině k tomu určených neobjevil. Příčin může být mnoho. Někdo ho našel, uložil a zapomněl. Směrovací číslo je nečitelné. Anebo neví, jak to funguje, že jsou na to nějaké skupiny a nemá Facebook.
Chcete to také zkusit?
Jak vybrat správný kamínek
Nejideálnější jsou kameny s hladkým oblým povrchem nejlépe z řeky nebo mořského pobřeží. Porézní kameny a s nerovnostmi mohou malování komplikovat, ale někdo právě tyto nedostatky dokáže zakomponovat do svého kamínkového výtvoru.
Jak připravit kamínek
Před malování je třeba důkladného očištění. Nejprve ho omyjte pod tekoucí vodou, abyste odstranili hlínu, bláto, prach nebo jiné nečistoty. Pokud je silně zašpiněný, použijte jemný kartáček a mýdlovou vodu. Poté důkladně opláchněte čistou vodou a nechte úplně vyschnout.
Čím malovat
Akrylovými barvami nebo fixami, které jsou po zaschnutí voděodolné a na závěr se doporučuje použít ochranný bezbarvý lak (ideálně ve spreji), který tak malbu chrání před poškozením.
Kam umisťovat a kam ne
Kamínky vždy pokládejte na bezpečné a lehce dostupné místo. Lépe do města než volné přírody, protože kamínky jsou často krásně barevné a tím lákavé pro zvěř, která by je mohla pozřít. Pokud je chcete uložit v přírodě, vybírejte taková místa, kde je lidé snadno najdou, což může být u směrových cedulí, na odpočinková místa, u nějaké památky nebo neoficiálního, ale všeobecně známého orientačního bodu. Pokud chcete vzít kamínek do ZOO, ukládejte jej dostatečně daleko od výběhů a ujistěte se, že k místu nemají přístup zvířata pohybující se na volno. I ve městě však dbejte na správné uložení, snažte se minimalizovat riziko, že by kamínek mohl být znečištěn výměšky zvířat.
Nepokládejte kamínky na vyvýšená místa jako skály, koruny stromů, stříšky, kde by hrozil pád a následné zranění při jeho pokusu se k němu dostat. Dále není vhodné umisťování do vysoké trávy, protože tak hrozí zničení sekačky nebo zranění. Rovněž nedávat v blízkosti vodních toků a kašen, kde se pro něj může vydat dítě, které neumí plavat. Nepatří na kulturní památky, do kostelů a na hřbitovy, kam se dávají jen kamínky smuteční - ze hřbitova se kamínky nikdy neodnáší!
Malování na kamínky a jejich následné umisťování je hlavně radost a relax. Když tedy nějaký putovní kamínek, který vám jistě udělal radost, objevíte, zkuste vyhledat nějakou tu skupinu kam se vkládají jejich nálezy a udělejte zase radost vy tím, že o něm dáte vědět.
*Mořské sklo jsou kusy skla, které se přirozeně obrousily působením mořské vody, kameny a pískem, až získaly matný, saténový vzhled. Jeho ostré hrany se obrousí v průběhu 20 až 30 let a sklo ztratí lesk. Vzhledem ke své vzácnosti a jedinečnému vzhledu je mořské sklo oblíbené při výrobě šperků a uměleckých předmětů.
Zdroje:
facebookové skupiny s náplní putovních kamínků
http://www.meganmurphycoaching.com/
