Scény, které jsou ve filmu Čelisti špatně

Film Čelisti z roku 1975, který minulý rok oslavil padesát let od svého vzniku, patří k přelomovým a nejúspěšnějším filmovým dílům světové kinematografie a po svém uvedení se stal kasovním trhákem. Má ale pár přešlapů, o kterých jste možná dosud nevěděli, anebo jim nepřikládali důležitost. Nejedná se však o časové posloupnosti jako prohozené datumy úmrtí žraločích obětí, měnící se barvu šortek nebo mizející žebřík, ale o podání jistých skutečností v ději z hlediska vědeckého. Tyto chyby odhalil vědec a odborník na žraloky Kristian Parton.

Hlavními hrdiny filmu jsou policejní náčelník Martin Brody (Roy Scheider), mořský biolog Matt Hooper (Richard Dreyfuss) a lovec žraloků Quint (Robert Shaw).

Náčelník Brody se po několika žraločích útocích rozhodne osvěžit si své znalosti o žralocích tím, že si vypůjčí pár knih z místní knihovny. Přiznává, že lidé nevědí, jakého věku se žraloci dožívají. Řekne, že 2 až tří tisíc let a v oné scéně to působí, že si tento odhad věku přečetl v knize. Vědci však v té době rozhodně nenaznačovali, že by se tato zvířata mohla dožít tisíců let.

Hooper se chce podívat na tělo první oběti Christine Watkins i přesto, že koroner uvedl, že příčinou smrti byla nehoda na lodi a sdělí, že se jednalo o útok žraloka. Během toho uvede několik názvů žraloků například squalus, což je latinské slovo, které původně znamenalo druh mořské ryby a až později se stalo názvem používaným k označení žraloků. V dnešní době je to rodový název pro několik různých druhů žraloků patřících do čeledi ostrounovití z řádu ostrounů. Další už byly takovou směsicí. Ongimanus a Isurus glaucus – ani jeden z nich neexistuje. V úvahu připadá Carcharhinus longimanus, což je žralok dlouhoploutvý, kdy vynechal písmeno L. V tom dalším případě se zdá, že zkombinoval žraloka východního Isurus paucus a žraloka modrého Prionace glauca.

V celém filmu se pracuje s myšlenkou, že žralok terorizující rekreační městečko Amity je něco, čemu se říká žralok „zbloudilý“ či „zlotřilý“. Rogue shark projevující teritoriální chování, který aktivně vyhledává lidi jako potravu. Ve filmu ho též nazývají lidožravý a Hooper určil že se jedná o žraloka bílého Carcharodon carcharias. S touto teorií přišel v 50. letech australský chirurg Victor Marcus Coppleson, který věřil, že žraloci zejména ti větší občas změní své chování a vyvinou si chuť na lidské maso a vytyčí si určitou oblast, kde se budou krmit, dokud bude potrava v okolí. Tato teorie byla použita jako vysvětlení žraločích útoků na pobřeží Jersey v roce 1916, které si vyžádaly čtyři mrtvé a jednoho vážně zraněného během 12 dnů. Téměř 100 let po těchto incidentech však neexistují žádné vědecké důkazy, které by tato tvrzení podpořily.

4. Konzervace žraločích čelistí

Brody s Hooperem navštíví Quinta v jeho dřevěném obydlí, v němž má jako trofeje vystaveny žraločí čelisti, a zatímco Quint shrnuje Brodymu své požadavky ohledně ulovení žraloka, zamíří k hrnci odkud z vroucí vody vytáhne sadu dvou žraločích čelistí a říká, že se takto čistí a konzervují, než skončí na výstavě. Jsou v bezvadném a běloskvoucím stavu. Jenže žraloci nemají v těle žádné kosti. Celá jejich kostra včetně čelisti je tvořena chrupavkou. Jsou tam i zuby, ale ty jsou tvořeny dentinem, tvrdou kalcifikovanou tkání trochu podobnou lidským zubům. U chrupavky je ale problém v tom, že když se vaří v horké vodě, stane se z ní lepkavá hmota, takže jediné, co zbyde, je zrosolovatělá chrupavka a zuby. Ve skutečnosti se žraločí čelisti konzervují tak, že se pečlivě očistí ostrým nožem a poté namočí do peroxidu vodíku, aby se obarvily na onu zářivě bílou barvu.

„Budete potřebovat větší loď!“ Ikonická hláška, kdy Brody spatří žraloka, kterak pluje kolem jejich lodi, která je 20 stop dlouhá a dle toho je žralok větší tedy o 1 a půl metru.

Žralok, na kterého mají spadeno má ve filmu měřit 25 stop. Ve skutečném světě ale většina větších žraloků bílých dorůstá délky kolem 17 až 20 stop a dle jeho pozorování pod vodou na záběru, kdy proplouvá kolem klece jsou vidět klaspery, což jsou pářící orgány zvané pterygopody (přeměněné části břišních ploutví), a dle nich je to samec, což je taktéž zavádějící, protože samice jsou obecně větší než samci.

Když tak k ulovení lidožravého žraloka odhodlaní muži sedí v kajutě lodi, Quint s Mattem se začnou vzájemně trumfovat, kdo má lepší památku na svá mužná zranění, zatímco Martin se téměř zahanbeně podívá na svoji jizvu po slepáku a tudíž se nezapojí, dojde na vyprávění Quinta o potopení USS Indianapolis*, kdy řekne, že žralok má černé oči: „… má mrtvý oči, černý oči, jako dva uhle… když na vás jde, zdá se jako by ani nežil…“. Na první pohled se sice zdá, že některé druhy žraloků mají uhlově černé oči, ale části těchto očí jsou ve skutečnosti velmi tmavě modré. Duhovka jak žraloka bílého, tak žraloka tygřího není černá a nehybná, a když se vyfotí se správným osvětlením nebo do jejich oka dopadá sluneční světlo, je to dobře vidět. Oko žraloka a jeho rozsah pohybu je ve skutečnosti docela odlišný a vyskytuje se ve všech možných barvách, tvarech a velikostech dle druhu.

Po tom, co Quint prohraje svůj boj se žralokem, mu Brody hodí to jeho stále nenasytné tlamy tlakovou kyslíkovou láhev a žralok si ji drží a plave s ní až do doby, než se Brodymu podaří ji zasáhnout a žralok exploduje. Nejen, že je velmi těžká, ale žralok by si ji rozhodně nedržel po celou dobu plavání, protože pokud si myslí, že něco není chutné, okamžitě to vyplivne.

*) Tři minuty po půlnoci dne 30. července 1945 zasáhla americký těžký křižník Indianapolis v Tichém oceánu dvě japonská torpéda. Během 12 minut poslala válečnou loď nemilosrdně ke dnu. Z 1195 mužů na palubě jich 900 útok přežilo a čekalo v nehostinných vodách na záchranu. Namísto záchranných lodí však připluli žraloci… když byli konečně vytaženi z vody, bylo jich už jen 316.

Zdroje:

https://www.youtube.com/@SHARKBYTES

https://www.sophiemaycocksharkspeak.com/post/myth-busted-there-is-no-such-thing-as-a-rogue-shark

https://www.denik.cz/svet/uss-indianapolis/