Článek
Přede pár dny Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje vydala na svém profilu na sociální síti Facebook příspěvek vyzývající ke zvážení, zda skutečně potřebujeme resuscitační vůz. Že počty jejich výjezdů jsou v posledních dnech extrémní.
Taktéž uvádějí, že z důvodu blížících se svátků bude hůře dostupná péče praktiků či specialistů. Není to tedy právě jeden z těch zásadních důvodů?
A nejen to. Chybějící doktoři. Přeplněné ambulance a pohotovosti, kde se čeká několik hodin. Lékaři neošetřují pacienty dle toho, jak je jejich stav urgentní, ale dle pořadí, jak přišli. Včetně dětí. Ale není to tak všude. Jsou pohotovosti a ordinace, kde „Pořadí pacientů určuje lékař“ a dokonce takové, kde děti mají přednost. Ale těch je, troufám si tvrdit, méně. A tedy když pacienta přiveze „rychlá“ jde na řadu přednostně. Ovšem najde se i „dobrák“ záchranář, který lékaři sdělí, dle svého názoru, že pacient, kterého přivezli, může počkat stejně jako ti, co přišli po svých. Jenomže po těch svých se kolikrát dobelhá ten, co právě nechce zatěžovat systém, ale je mu zle a rychlou pomoc by uvítal.
Záchranka je však určená pro urgentní případy - situace, kdy jsou ohroženy životní funkce (vědomé, dýchaní a krevní oběh) nebo jejich ohrožení je pravděpodobné v nejbližší době.
S tím nelze, než souhlasit. Ale jak má laik nemající zdravotnické vzdělání poznat, že se v jeho případě nejedná o život ohrožující stav? A nejen on, ale i jeho blízcí. Pohled na utrpení vlastního dítěte nebo rodičů a přátel ve spojení s naprostou bezradností, kdy neví, jak mu pomoci, vyvolává paniku a stres, že dojde k nejhoršímu. Může to být z důvodu, kdy vědí o jeho dlouhodobém vážném onemocnění, ale i pokud dojde k nečekanému zkolabování, zranění. Čas se v tu chvíli stává tím nejhorším nepřítelem a čím déle to trvá, tím je situace děsivější, nervozita stoupá a pomoc v nedohlednu.
Já sice chápu, co tímto chtějí sdělit, ale mně osobně to zní:
„Máme toho moc, tak musíte sami správně vyhodnotit, zda nás opravdu potřebujete.“
Ale víte, to, že, dle všeho, není dostatek sanitek a zdravotnického personálu, není věc pacientů. V jiných zaměstnáních také klienty nezajímá, že není dostatek lidí. Ale tady jde o zdraví, mnohdy přímo o život. A tímto jsme nepřímo nuceni dopravit se i přes svůj stav do zdravotnického zařízení po své vlastní ose. Autem, busem, vlakem, pěšky.
Když vás nemá kdo odvézt
Dalším důvodem při volání ZZS může být, že nemáte auto, neřídíte. Máte si tedy zavolat taxi nebo ať vás odveze soused. Můžete i využít převozové sanitky, která je však na doporučení lékaře, anebo je tu možnost soukromé sanitky, kterou si sami zaplatíte.
Hrazení marných výjezdů
V průběhu několika let padají návrhy na úhradu marných či ještě tvrději řečeno zbytečných výjezdů, kdy se ukázalo, že se nejednalo o život ohrožující stav. Takovéto výjezdy by měli hradit samotní pacienti. Ale kdo by měl být tím nejkompetentnějším, kdo to bude hodnotit?
V diskuzi jsem se dočetla, že záchranáři mají možnost v případě zbytečného výjezdu toto oznámit zdravotní pojišťovně dotyčného a na základě posouzení jejím revizním lékařem pak ta může po dotyčném částku za výjezd vymáhat. Zase na druhou stranu pacienti mohou podat stížnost i na záchranáře a dispečery tísňové linky, pokud mají pocit, že jim nebyla poskytnuta odpovídající zdravotní péče.
Proč by hrazení výjezdů samotnými pacienty ničemu nepomohlo a naopak mnohému uškodilo se v roce 2018, kdy Ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že uvažuje o platbě za neoprávněné přivolání záchranné služby ve výši 3 000 Kč, vyjádřil Mudr. Ondřej Franěk. Jeho osm důvodů proti si můžete přečíst zde.
Edukace veřejnosti místo sankcí
Řešením tohoto problému by mohla být edukace veřejnosti, kdy by mohlo pomoci uvědomění si nákladů zdravotní péče a přiblížit tak veřejnosti její skutečnou hodnotu.
Kdyby každému z nás po jakékoliv návštěvě lékaře přišla pouhá SMS s tím, kolik vlastně stála návštěva nebo péče, myslím si, že by to spoustě lidem otevřelo oči.
Jak poznat, zda jde skutečně o život?
Pro tyto případy bylo zřízeno v roce 2009 call centrum Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje jako doplňující služba k tísňové lince fungující v režimu 24 hodin 7 dní v týdnu a i když vznikla prioritně pro Středočechy, využívat ji mohou lidé napříč všemi kraji. V ideálním případě ti, kteří chtějí poradit po zdravotní stránce, ale právě i tací, co si nejsou jisti, zda jejich stav vyžaduje akutní převoz záchranné služby. Její číslo je:
800 888 155
Dle jedné diskutující by od nového roku takováto podobná linka měla fungovat i v JMK.
Zdroje:
facebooková stránka ZZS JMK
https://www.idnes.cz/praha/zpravy/tisnova-linka-pomoc-zdravotnik-pohotovost-zachranna-sluzba.A250115_091555_praha-zpravy_idh
https://www.zdravotnickydenik.cz/2025/12/zachranna-sluzba-praha-mluvci-rozhovor/
