Článek
„Nedávejte tam ty zámky, dívejte, kolik je s tím potom práce,“ nabádá moderátorka Helena Šulcová ve svém videu, na němž jakoby mimochodem projde po Karlově mostě kolem pracovníka odstraňujícího zámečky z kované mřížky, která je připomínkou místa, odkud byl svržen sv. Jan Nepomucký.
„Zamkneme si lásku“
Já určité povědomí o této záležitosti měla, ale že je takto rozšířená a že způsobuje až takové problémy jsem neměla tušení. Překvapují mě i následné komentáře, jejichž převážná většina se skládá z uvědomělých občanů, kteří to odsuzují, nechápou a onu činnost hodnotí i peprnějšími výrazy.
Ale zaujal mě komentář jednoho pána, který k tomu napsal:
„Vím, že památkám to škodí a je to obecně nešvar. Ale já osobně, jako archeolog s kusem srdce etnografa, mám tyhle zámky rád a vždycky když je vidím, tak si je aspoň nafotím. Je to totiž doklad takzvané sympatetické magie. Uzamčení zámku má symbolizovat pevnost a stálost vztahu, to je jasné. Nacházejí se zejména na mostech, v místě přechodu z jednoho břehu na druhý, což je zase pro magii důležitá věc. Před příchodem visacích zámků se podobně vázaly uzly nebo pletly tkanice. Proti těmto zvykům brojí třeba už v osmém století Zrcadlo pohanských pověr. Jejich tradice však sahá prokazatelně ještě několik tisíc let zpět. Dnešní milenci tak ani netuší, jak staré tradice se stávají součástí.“
A jiný ho doplnil:
„Existuje také tradice uvazování kousků látek na stromy (tzv. stromy přání). Nebo se uvazují u mešit, kostelů a obecně poutních míst. Viděl jsem to ale spíš v zahraničí. Vyskytuje se to ale napříč různými kulturami - Kavkaz, Blízký východ, Irsko, Východní Asie atd.“
Toto místo se stalo k nacvaknutí zámku velice oblíbeným. Dělají to jak našinci, tak turisti, pro něž je to tradice, již znají i z jiných zemí, a tak se ji snaží dodržet i zde. Někteří si přinesou svůj vlastní zámek již připravený - se svými jmény, anebo jen monogramy, obrázkem či nějakým textem, anebo si ho koupí v okolí Karlova mostu. Jako všechno i toto se stalo snadným výdělkem pro ty, jež využili tohoto zvyku ač napůl legálního, ví, že turisté zámeček koupí, avšak rozhodně ne „za hubičku“, ale pěkně za turistickou cenu. Však je to úkon téměř obřadní, okamžik, jenž se nebude opakovat, tudíž škudlení není na místě. Turista tedy v dobré víře pořídí zámek a buď na onu mřížku, anebo o kus dál na zábradlí se svou drahou polovičkou přicvakne. A vždy po dvou týdnech, jak prozradil pracovník ve videu, se tyto zámky odstraňují a poté končí ve sběrně. Takže dva týdny pobytu „uzamčené lásky“ za pětikilo ukončí nekompromisní cvaknutí pákových nůžek. Na ty odolnější se musí vzít i akumulační bruska. A není to jen zde. Most na Kampě nad Čertovkou též neušel pozornosti zámkomilů a po několik let býval jejich projevy lásky doslova obsypán.
Jak je to v cizině
S navěšováním zámků se potýkají i jiné země. Mosty, zábradlí, lávky, lampy i jiná zavedená, avšak neoficiální místa. A lidé přidávají a přidávají. Nejspíš si říkají, že toto nedělá každý a ten jeho zámeček se tam ztratí. Nepřemýšlí, jakou rychlostí zámky přibývají, jenže prostor se plní až jednou zákonitě dojde. A někdo to pak musí řešit. Aby nedošlo k poškození památky odřením, korozí, prohýbáním, anebo vyvrácením a po určité době pod tíhou zámků i jejím utržením , jak se to stalo v Paříži, kdy se část mostu utrhla. Vyřešili to tak, že na most dali skleněné výplně, kam se již žádný zámek nedá pověsit.
Kluci z Prahy vyrazili do boje
Na tento nešvar výrazněji upozornili youtubeři Kluci z prahy Janek Rubeš a Honza Mikulka, kteří se rozhodli této kovové kratochvíli udělat přítrž.
Občasně tak vyrážejí s kleštěmi a všem zámkuchtivým přímo před jejich očima zámečky ušmikávají a ještě je nabádají, ať si to zkusí taky. Dokonce jim nabulíkují, že je to nová pražská tradice, kterou lze zažít jen zde a ještě k tomu zadarmo. Turisté se nejdřív podivují, ale po chvíli se osmělí a s chutí si střihnou. A Kluci z Prahy se jen smějí. A svoji radost z odšmiknutých zámků dávají patřičně najevo. Zase kdyby jim řekli, že je to kvůli tomu, že se památky ničí, tak by to nebyla taková zábava. Pražské služby to dělají také, jen se u toho nenatáčí. Já si ale i přes to všechno myslím, že odcvaknout někomu zámek, jenž tam dal s nějakým svým pocitem a mělo to po něj určitý význam v té chvíli a smát se tomu a ještě říkat, jakou z toho má radost není vůbec hezké, avšak účel světí prostředky a plán likvidace zámků je tímto splněn na 100 %. Ale abych jim nekřivdila, klukům pražským, v roce 2020 nechali vyrobit nový zvon pro Prahu nesoucí jméno sv. Jana Nepomuckého a věnovali ho kostelu svatého Havla na Starém městě, kde Jan Nepomucký kázal. Uspořádali sbírku, jejíž myšlenka byla, zda není lepší, než nákup předraženého zámku, který po pár dnech skončí ve sběru, věnovat tyto peníze na nějakou dobrou věc a to se povedlo. Do sbírky přispívali zejména cizinci, protože měli toho času pouze anglický kanál. I když by mi v kontextu toho více dávalo logiku udělat sbírku na nějaký objekt, kam by se tyto zámečky mohly oficiálně dávat. Kluci tímto sice upozornili na problém, ale jak ho řešit ku spokojenosti všech, tedy i těch, kteří v zámcích lásky vidí smysl, už nenavrhli.
Tak kam s těmi zámky?
Dle mě by bylo nejlepší vytvoření místa určeném k tomuto účelu jako třeba v Čelákovicích, kde mají hned vedle mostu velké tepané srdce, kam tyto zámky lze připnout. Ve Chvojkových lomech v Plzni mají zase plastiku v podobě stromu nazvanou přímo Zámky lásky, jejíž koncept navrhl výtvarník a učitel Karel Syka a jeho výrobu si vzal na starost umělecký kovář Ladislav Mudra. Třeba v Děčíně i Římě zámky také odstraňují, ale po nějakou dobu uschovají, aby je případně mohli lidem vrátit, pokud se o ně přihlásí. Důležitou součástí by tedy měla být jejich regulace. Mohlo by to být podáno například tím, že dotyčný bude moci zámek připnout na určitou dobu, s níž bude předem seznámen. Na zámku by tedy bylo nutné mít vždy datum jeho připnutí. A po uplynutí dané doby, pokud si ho během ní nepřijde odepnout, bude odstraněn. Líbilo by se mi, kdyby tam byla nějaká legenda, že když se třeba pár rozejde, jeden z nich přijde zámek odstranit a pokud tak neučiní, již se nikdy znovu nezamiluje. Ale právě by bylo zapotřebí té osvěty, že se tím památky ničí a nejsou tedy tím správným místem k jejich zámkové zálibě.
Jiná gesta lásky
A co takové vyřezávání monogramů do kůry stromů? Nebo vyrývání na zeď, do laviček v parku či školních lavic? Dělávalo se to a dělává stále. Jen teď v posledních letech se více mluví o tom, že je to vlastně vandalismus a ničení cizího majetku. K tomu všemu ještě někteří po vykonání zámkového rituálu hází obřadně klíčky do řeky a to se také po nějaké době musí řešit jejich výlovem. V této souvislosti jsem si vzpomněla na jednu dětskou píseň:
Chytili sprayera, sprayera - frayera
Že písal na stenu sprayom ľubim ťa!
A policajt sa vytešuje
Zápisnicu vypisuje
A zatiaľ, opodiaľ
Okradli mi kamošku
A vypáčili samošku
A vybrali štyri banky
Sfalšovali nové známky
A ukradli super auta
A to netrápi policajta
Za rohom sa tiene mihli
Pichajú si hnusné ihly
A zlodeji v cudzom byte
Vyňuchali prachy skryté
Otrhali plagáty
Nič tu na nich neplatí
Zmenili si fúzi, vlasy
Utiekli na falošné
Pa-pa-pa-pa-pasy (Autor: Peter Nagy, Zpěv: Michaela Pašteková)
Ono je to podobné jako s házením mincí do fontán.Ty se také musí jednou za čas vylovit. Anebo přinášení hrnků vodníkovi. Například vodníku Třébovi v Třebsíně se mu jich za ta léta nastřádalo tolik, že se po čase museli odvézt, protože už je nebylo kam věšet. Přidala se na ně mezi oba stromy dokonce deska, ale ta se také co nevidět zaplnila a musela dát na zem. Nebo věšení hrnků na ploty, což má mít funkci především ochrannou, ale mnozí to mají hlavně z estetických důvodů, nebo jako vzpomínky na chaloupky svých babiček. Někde, než hrneček pověsí na plot, do něj návštěvníci dávají papírek se svým přáním. Hrnečky však po čase vezmou za své vlivem působení povětrnostních podmínek, a tak se různě střídají a obměňují. Ale přece jen na plotech je to množství dané počtem plotových plaňek.

Co pak, když už je není kam dávat?
Zámky na Valentýna a Prvního máje
Tyto svátky jsou taktéž příležitostí, kdy se věší zámky lásky ve velkém. I když to není záležitost jen těchto dnů, ale celoroční i tyto svátky k tomu vybízí. Tak není lepší si je užít jinak? Dát si třeba něco dobrého, pustit pěkný film, v květnu jet lanovkou na Petřín a políbit se pod rozkvetlou třešní, namísto přicvaknutí zámečku, který vám za dva týdny ušmiknou pražské technické služby a když ne oni, tak tutově Kluci z Prahy? Myslím, že když je nyní situace nastavena takto a není přímo určené místo, kam tyto zámky dávat, tak jsem určitě pro tu jinou variantu. A jak to máte se zámečky a jinými projevy lásky vy?
Anketa
Zdroje:
video Heleny Šulcové na jejím facebookovém profilu
videa o zámcích lásky Kluků z Prahy
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/zamky-lasky-dlouho-nevydrzi-poskozuji-zabradli-tvrdi-radnice-338440
http://www.praha-levne.cz/praha/zamknete-si-lasku-na-dva-zapady-kde-na-certovce/
různé příspěvky s místy určených k připínání zámků lásky