Článek
Naposledy jsem četla o prvoplánovém prosazování emancipace v souvislosti s pohádkou Tři princezny (2024), která byla zároveň pohádkou štědrovečerní. Dle ohlasů všude možně však u diváků zcela propadla. Přitom příběh jako takový nebyl špatný. Jen mi chyběla více propracovaná dějová linka, zřejmě, pozdějších manželů dvou princezen a nějaká ta písnička. Triky, dle mě, naprosto dostačující. Nevím, co by lidi chtěli za všemožné efekty. Však vzpomeňte, jak si filmaři museli poradit v 70. či 80. letech například ve filmu Konec vodníků v Čechách (1974). Hra s kamerou a velké akvárium 1 × 1 m plném destilované vody a herci za ním, tak se tvořil dojem, že jsou pod vodou. Anebo skluzavka a zrcadlo u umyvadla a tak to vypadalo, že se vodník lehce protáhl mřížkou odtoku do sifonu poté do potrubí a za ním šly ještě kufry. Nebo v Dívka na koštěti (1971). Snad každý si vzpomene na mluvící hlavu na nemocničním stolku, kdy se opět šikovně použilo zrcadlo a jeho úhel. Anebo Saxanina dlouhá ruka byla výsledkem zdařilé kombinace dvou lidí a šikovného střihu. Naproti tomu pokračování Saxána a Lexikon kouzel (2011), sic se stejným režisérem, ale triky již počítačové. Nebo seriál Arabela (1980). Museli být hodně kreativní a vymýšlet, jak co udělat.
Ale to hlavní, co se divákům nepozdávalo, že princezny byly zde ty akční a musely řešit všemožné úklady namísto prince a vrcholem toho všeho, že se jely ucházet o jeho ruku, což bylo vysvětleno hned v úvodu. Šlo o získání času k odvrácení hrozby vyhlášení války, což je důvod více než pádný a zároveň ušlechtilý. A tedy, že se vkládá ženská emancipace „už i do pohádek“. Jak se píše i v článku Jana Skaly:
Jak sám režisér přiznal, jeho pohádka má za úkol bořit zaběhlé principy v této televizní tvorbě. Zejména proto, že obsahuje silně emancipační podtext, protože o svatbu a půl království v ní nebojuje princ, ale právě tři princezny. Jedna z nich je krásná, druhá odvážná a třetí chytrá.
Takže obrátit dosavadní zaběhlá pohádková schémata a bořit zaběhlé principy v této televizní tvorbě, prý. Jím vyjmenované vlastnosti princezen jsou však i v jiných pohádkách například O štěstí a kráse (1986) nebo Dvojčata (1988). No jo, no. Pan režisér je ročník 1988 a to pak vysvětluje toto jeho tvrzení. Zřejmě tedy příliš pohádek z let, co jsem uvedla, neviděl. I když by mohl, protože je nejen neustále opakují v televizi, ale jako režisér pohádky, do níž se pustil, by si jich mohl pár z oněch let zhlédnout a pak by toto nemohl tvrdit.
Pohádky, kde musela žena ať už princezna či prostá dívka vyvinout snahu a zabojovat o svého vyvoleného nebo ho přímo zachránit je dost a dost. Anebo byla smělá, sebevědomá a někdy i vydávající se za muže. Tedy není to záležitost stará jen pár let. A tehdy se to ani takto nenazývalo a hlavně by to nikoho ani nenapadlo. Jednou bojoval princ s drakem a jindy zas princezna zachraňovala prince proměněného v sochu.
Vzpomeňte si třeba na:
Pohádka o lidské duši (1986). Nadpřirozená bytost rusalka s absencí lidských citů a rozumu neznajíc pojem láska podstoupí zkoušku, zda dokáže opravdu milovat a vsadí na to i svůj život.
Sůl nad zlato (1982). Princezna vyhozena v hadrách z hradu musí zdolat překážky, kde je třeba vytrvalosti, trpělivosti a odvahy a ujít tak strastiplnou cestu pro záchranu svého Solného prince.
O zatoulané princezně (1987). Princezna se vydá až do samotného pekla, aby zachránila svého milého.
Koloběžka první (1984). Dcera rybáře si s králem chytře pohrává, vždy na něj vyzraje a nakonec se stane jeho ženou.
O Popelákovi (1986). Zde je to muž, jenž vyfasuje krásné šaty a jezdí si tančit na ples a princezna ta, která ho hledá, nechá zkoušet střevíc a nakonec ho musí i přemlouvat, aby s ní odjel.
Zelený ptáček (1984). Nelze zapomenout na jehly zapíchané v těle a výjev jak z ukřižování a kde záchrana prince závisí na odvaze prosté dívky.
Panna a netvor (1978) a O Rozárce a zakletém králi (1985). Obě dívky si i přes velký strach musí umět poradit, užít svůj šarm i určitou dávku diplomacie vůči svým věznitelům, než se z nich stanou jejich nápadníci.
Anička s lískovými oříšky (1993). Osiřelá dívka v ovčí podobě, do níž ji uvrhla její macecha se opakovaně vydává do podzemí pro kouzelné předměty, s jejichž pomocí plní úkoly, než prožije své štěstí s králem, který se do ní okamžitě zamiloval a vyvolil si ji za ženu.
Žabí princ (1991). Princezna se musí doslova překonat, aby splnila tři úkoly a vrátila tak princi jeho lidskou podobu.
Sedmero krkavců (1993). O záchraně bratrů, z nichž se stali krkavci a jediná, kdo je může zachránit je jejich sestra a nesmí u toho vydat ani hlásku a dokonce jí hrozí i upálení.
Zde pár těch, na které jsem si, momentálně, vzpomněla. A to jsou jen naše. Z těch zahraničních si ihned vzpomenu třeba na filmovou sérii Princezna Fantaghiro, jejíž první díl se datuje do roku 1991. A jistě víte i o dalších.
Tak už s tou domnělou emancipací v pohádkách dejte pokoj, užívejte si jejich příběhy a sněte.
Zdroje:
https://minutovezpravy.cz/clanek/zacaly-se-tocit-tri-princezny-vanocni-pohadka-bude-mit-nadech-emancipace/
https://www.iglanc.cz/rozhovory/josef-trojan-pohadka-tri-princezny-kritika-ceska-televize/
