Článek
Jen málokteré hollywoodské hvězdě se podařilo to, co Sandře Bullock. Po desetiletí patří mezi nejoblíbenější herečky světa, přitom kolem sebe nikdy nevytvářela auru nedostupné.
Nepotřebovala skandály, provokativní fotografie ani dramatické výstupy před kamerami. Stačil jí široký úsměv, přirozený šarm a talent přesvědčit diváky, že žena může být silná, zranitelná, vtipná i elegantní zároveň.
Přesto je její život plný překvapivých zvratů, bolestivých okamžiků i rozhodnutí, která by od hollywoodské hvězdy čekal jen málokdo.
Od servírky k hollywoodské královně
Když se dnes řekne Sandra Bullock, většině lidí se vybaví filmy jako Nebezpečná rychlost, Slečna Drsňák nebo Dům u jezera. Jenže cesta na vrchol rozhodně nebyla dlážděná červeným kobercem.
Narodila se v roce 1964 ve Virginii. Její matka byla operní pěvkyně německého původu a otec pracoval jako hlasový pedagog. Dětství proto z velké části strávila v Německu, kde vystupovala v dětských rolích během matčiných operních představení.
Mluví plynně německy a evropská výchova ji podle jejích slov naučila disciplíně a určité zdrženlivosti, která se později v Hollywoodu ukázala jako nečekaná výhoda.
Než přišel velký průlom, pracovala jako servírka, barmanka i šatnářka. Chodila na konkurzy, ze kterých odcházela s odmítnutím častěji než s nadějí. Producenti si dlouho nebyli jistí, kam ji vlastně zařadit. Nebyla klasickou femme fatale, ani typickou komediální herečkou.
Pak přišel rok 1994 a film Nebezpečná rychlost po boku Keanu Reevese. Z nenápadné herečky se přes noc stala hvězda první velikosti.
A zbytek? Ten už zná filmová historie.
Smích, slzy a žena, která odmítla hrát podle pravidel
Sandra Bullock se nikdy nesnažila působit dokonale. Právě proto si ji publikum zamilovalo.
Ve Slečně Drsňák si udělala legraci sama ze sebe a proměnila se z neotesané agentky FBI v královnu krásy. V romantických komediích dokázala být odzbrojující a autentická.
Když pak zazářila v dramatu Zrození šampiona nebo později ve filmu Zrození šampiona získala respekt kritiků, definitivně umlčela všechny, kteří ji vnímali jen jako sympatickou tvář z lehčích žánrů.
Vrchol přišel s filmem Zrození šampiona, za který získala Oscara za nejlepší ženský herecký výkon. Ironií osudu je, že jen den předtím převzala cenu Zlatá malina za nejhorší herečku roku za romantickou komedii All About Steve.
A právě tehdy ukázala, proč je jiná než mnoho jejích kolegyň.
Na předávání Zlatých malin skutečně dorazila osobně. Přinesla s sebou vozík plný DVD svého filmu a s humorem vyzvala přítomné, aby se na něj znovu podívali. Publikum si získala okamžitě. Dokázala se zasmát sama sobě a nebrala vlastní image smrtelně vážně.
Možná právě v tom spočívá její největší síla.
Foto: Emma McIntyre, Gettyimages.com
Nikdy nepředstírala, že ženy musí být bezchybné. Nestavěla se do role nedosažitelné krásky. Mluvila otevřeně o stárnutí, o nejistotách i o tom, jak obtížné je skloubit kariéru se soukromým životem.
Pro generaci žen mezi čtyřicítkou a padesátkou se stala symbolem toho, že ženskost nemusí znamenat dokonalost. Že humor není nepřítelem elegance. A že vrásky nejsou důvodem zmizet z očí veřejnosti.
Tajemství, bolest a překvapivá tvář Sandry Bullock
Přestože působí jako otevřená a bezprostřední žena, své soukromí si Sandra Bullock střežila téměř úzkostlivě.
Její manželství s televizní osobností Jessem Jamesem skončilo po sérii mediálně propíraných nevěr. Zrada přišla krátce poté, co získala Oscara. Místo pohádkového období následoval rozvod a bolestivé období, které sledoval celý svět.
Málokdo ale ví, že právě tehdy učinila jedno z nejdůležitějších rozhodnutí svého života.
Stala se matkou.
Proces adopce syna Louise začal ještě během manželství, dokončila ho však jako samoživitelka. Později adoptovala i dceru Lailu. O obou dětech mluvila s obrovskou láskou a zdůrazňovala, že rodinu netvoří genetika, ale vztahy a každodenní péče.
Jedna méně známá zajímavost přitom překvapí i její skalní fanoušky.
Sandra Bullock vlastní licenci komerční pilotky. Létání ji fascinovalo natolik, že absolvovala výcvik a získala oprávnění řídit letadlo. Pro ženu, která se v akčním filmu proháněla autobusem bez brzd, je to vlastně docela příznačné. Nestačí jí být pasažérkou. Ráda drží řízení pevně ve vlastních rukou.
V posledních letech navíc výrazně omezila pracovní tempo. Důvod byl hluboce osobní. Po boku fotografa Bryana Randalla našla klid, který jí Hollywood dlouho nedopřál. Jeho smrt po boji s vážnou nemocí ji zasáhla natolik, že se stáhla do ústraní a věnovala se především rodině.
Ani tehdy ale neusilovala o veřejnou lítost. Mlčela. A zůstala věrná tomu, co ji charakterizovalo po celou kariéru – důstojnosti.
Sandra Bullock dnes představuje vzácný hollywoodský paradox. Je jednou z nejslavnějších žen planety, přesto nikdy nepůsobila jako někdo z jiného světa. Umí být vtipná, rázná i dojemná. Dokázala přežít profesní pády, veřejné ponížení i osobní ztráty, aniž by ztratila lidskost.
Možná právě proto ji lidé stále milují.
Ne kvůli Oscarovi, filmovým hitům nebo milionům na účtu.
Ale proto, že za oslnivým úsměvem vidí ženu, která se občas bojí, někdy padne, zasměje se sama sobě a znovu vstane. A v době dokonale vyretušovaných životů je právě tahle obyčejná neobyčejnost tím největším luxusem.
Pamatujete si na film Nebezpečná rychlost? Přeci jen už je to nějaký ten pátek nazpět.
