Tady vás medvědi nerozsápou. Koupel uvidíte zblízka v přirozeném prostředí

Jsou místa, kam jedete s očekáváním, a pak jsou místa, která vás překvapí tím, že fungují úplně jinak, než jste zvyklí. Přesně takový je alpský park Wilde Berg v rakouském Mauternu. Nečekejte klasickou zoologickou zahradu, kde zvířata přecházejí sem a tam v betonových výbězích jen proto, aby si je každý návštěvník mohl odškrtnout. Tady je to jinak, my z toho byli nadšení a vy budete také.

Nahoru se vyjíždí lanovkou, která sama o sobě nabízí nádherné výhledy na okolní štýrské hory. Rodinné vstupné pro pět lidí nás vyšlo zhruba na 90 eur a pak už začíná příjemná cesta převážně z kopce. Nikam se nespěchá, stezka vede lesem i otevřenými loukami a za každou zatáčkou člověk čeká, co objeví.

Vrchol výletu přišel u výběhu s medvědy. Nebo buďme přesnější - u kusu přirozeného lesa, který tam rostl už dávno před zoologickou a teď momentálně patří medvědům. Jeden z nich se totiž rozhodl, že vedro vyřeší po svém – jednoduše si vlezl do vody a dlouhé minuty se koupal jen pár metrů od nás. Pak vylezl a pásl se na trávě doslova jako koza. Byli jsme tak blízko, že jsme slyšeli charakteristický zvuk jejího trhání. Přiznávám, že něco takového jsem ještě nezažila. A ještě jsme jako diváci této přírodní show byli na místě sami. Odváželi jsme si snímky, které vypadají spíš jako z přírodopisného časopisu než ze zoologické zahrady.

Stejně silným zážitkem bylo pozorování divoké kočky s koťaty. Později jsme sledovali vlky, kteří zde sdílejí rozsáhlý výběh právě s medvědy. A obrovskou radost nám udělali také kamzíci. Do jejich obory se totiž může vstoupit přímo mezi ně. Právě měli mláďata, takže jsme několik maličkých pozorovali doslova na dosah ruky. Jen hladit se nesmí a ani by se nenechali, udržovali si zdvořilý metrový odstup. Jinak jim ale naše přítomnost nijak nevadila. Naopak jsme tentokrát vůbec nezahlédli lišku ani rysa. A víte co? Vůbec nám to nevadilo.

Možná to zní zvláštně, ale právě to, že některá zvířata neuvidíte, je podle mě vlastně známkou toho, že park svou práci dělá dobře. Moderní zoologické zahrady už dávno nestaví na tom, aby návštěvníkům garantovaly pohled na každého obyvatele areálu. Jejich hlavním posláním je ochrana ohrožených druhů, podpora chovu, vzdělávání veřejnosti a vytváření podmínek co nejbližších přírodě. Wilde Berg se zaměřuje především na druhy, které jsou pro Alpy a střední Evropu přirozené. Zvířata mají velké, členité výběhy s lesem, skalami i možností schovat se před lidmi. Pokud se rys rozhodne prospat celé odpoledne někde v houští, je to jeho právo. (Musím říct, že v těch třiceti pěti stupních se mu naprosto nedivím). A vlastně je to dobře. Návštěvník si odnáší mnohem autentičtější zážitek než z míst, kde zvířata bezcílně obcházejí malé výběhy jen proto, že je musí být vidět.

Park jsme navštívili ve všední den na samém začátku léta a lidí bylo překvapivě málo, vlastně bych je spočítala na prstech rukou. V Rakousku totiž hlavní letní prázdniny v jednotlivých spolkových zemích začínají až v prvních červencových dnech, takže jsme měli park opravdu téměř sami pro sebe. Nikde žádné fronty a přetlačování o výhled na zvíře. Asi tomu přispěl i fakt, že bylo horko a lidé asi dali přednost vodním radovánkám - nám ale na zalesněném svahu bylo dobře. I díky tomu jsme si mohli dlouho užívat jednotlivá pozorování zvířat, posedět na vyhlídkách a kochat se kulisami okolních Alp.

Přestože hlavní hvězdou jsou zvířata, nudit se tu nebudou ani děti. Obrovský úspěch u nás měla dlouhá dřevěná kuličková dráha, která se vine velkou částí areálu. Stačí si za dvě eura koupit dřevěnou kuličku a pak už ji posíláte desítkami metrů nejrůznějších překážek. Je to jednoduchý nápad, ale neuvěřitelně návykový. Jen se připravte na to, že tu kuličku prostě budete muset koupit. Rovnou si nachystejte dvoueurovku, jiné mince, bankovky ani karty to nebere. Po cestě dolů jsme si užili také několik bezplatných atrakcí. Skvělá je například vyhlídková věž s efektem téměř volného pádu nebo vor, kterým se děti samy přitahují přes vodní plochu. Další vodní i jiné atrakce byly během naší návštěvy mimo provoz, pravděpodobně právě kvůli nízkému počtu návštěvníků.

Od prostřední stanice lanovky se pak lze svézt dolů několika způsoby. Část naší výpravy včetně babičky využila bobovou dráhu, část jela „kárami“. Kdo nechce připlácet, může zdarma pokračovat lanovkou nebo sejít dolů pěšky.

Příjemně nás překvapilo i zázemí. V areálu funguje restaurace otevřená i ve všední den a u dolní stanice lanovky najdete obchod se suvenýry. Všechno je ale nenápadné a citlivě zasazené do prostředí. Nikdo vás na každém kroku neláká na plyšáky, cukrovou vatu nebo další atrakce za příplatek. Oproti některým velkým zoologickým zahradám působí Wilde Berg až osvěžujícím dojmem. Domů z dovolené, kterou tento zážitek završil, jsme odjížděli s pocitem, že jsme nestrávili den v zoo, ale spíš v nádherné horské krajině, kde jsme měli to štěstí pozorovat divoká zvířata téměř v jejich přirozeném prostředí.

A fotografie? Ty vypadají, jako bychom je pořídili někde vysoko v Alpách během horské výpravy. Jen s tím rozdílem, že jsme si tenhle zážitek mohli užít úplně bez náročného treku.