Článek
Lady Duxburyová, významná členka britské smetánky, si k sobě na čaj pozve tři ženy: Eleanor, Lavinii a Rose. Každá je jiná, a ačkoliv jsou bohaté, nemají z různých důvodů na růžích ustláno. Založí tajný čtenářský spolek, kde s každou přečtenou stránkou sílí nejen jejich přátelství, ale také jejich odvaha.
Jsou knihy, ke kterým již od začátku nelze přistupovat nestranně, protože jejich anotace naplňuje na sto procent to, co má daný čtenář rád. Takové knihy mohou buď zklamat, protože nenaplní očekávání, nebo se trefit přímo do srdce. Tajný čtenářský spolek v mém případě rozhodně patří do druhé kategorie. Nelze ho nemilovat.
Příběh se odehrává na sklonku 19. století v Anglii, v prostředí vysoké společnosti. Je plný žen, muži hrají druhé housle a vesměs zastávají roli antagonistů, rozebírají se tu velká díla světové literatury a pijí se hektolitry čaje. Nechybí důležité téma ženské emancipace v době, kdy byly snahy o rovnoprávnost často trestány a bojovnice za ženská práva končily nezřídka ve vězení.
Každá z protagonistek touží po něčem jiném a potýká se s vlastními problémy. Všechny však chtějí být šťastné a najít své místo ve společnosti. Ukazuje se, jak omezené možnosti ženy tehdy měly a jak těžké bylo vzepřít se zaběhnutým pořádkům. Při čtení si člověk uvědomí, že některé otázky, které řešily před více než 130 lety, jsou aktuální i dnes.
Kvituji i pasáž, v níž se dotknou problémů pracující třídy a uvědomí si, že jsou na tom vlastně relativně dobře, když si mohou číst a chodit do společnosti, zatímco jiní bojují o skývu chleba.
Všechny protagonistky mi přirostly k srdci a doufala jsem, že ke konci vše dopadne v jejich prospěch. Na první pohled jim nic nechybělo, jejich trápení by jim však nikdo nezáviděl. Popis domácího násilí či vyhrožování zavřením do blázince byl až neskutečný. Přesně takové věci ženy zažívaly nejen tehdy. A jejich slovo nikdo nebral vážně, zvlášť když odporovaly manželovi či otci.
Jedinou drobnou výtku mám k vykreslení mužských postav. Téměř všechny totiž působí jako vyložení záporáci. Občas jsem si také kladla otázku, zda některé ženské myšlenky nebyly až příliš moderní. Ovšem kdo ví, já v devatenáctém století nežila.
Příběh doporučuji hlavně ženám, protože je o nich a pro ně. A ta nádherná ilustrovaná obálka, z níž probleskují zlaté akcenty, je už jen třešinkou na dortu. Určitě si brzy dopřeji rereading.
PŘEČTĚTE SI TO, POKUD: máte rádi historické romány, kde hlavní roli hrají ženy a knihy a které vás i něčemu přiučí.
NEČTĚTE TO, POKUD: vám ze slova feminismus naskakují osypky.
Děkuji nakladatelství za zaslání knihy k recenzi.
MARTIN, Madeline. Tajný čtenářský spolek. Přeložil Jiří HANUŠ. Praha: Argo, 2026. ISBN 978-80-257-4996-8.
