Článek
Na dveře už klepe poslední den školního roku, ve školách se koná jedna akce za druhou, děti jezdí na školní výlety, tráví víc času venku a pro pořádek do skladu odevzdávají vypůjčené učebnice.
Děti s vidinou prázdninových zážitků odpočítávají poslední dny ve škole, zatímco učitelé chystají vysvědčení a těší se, až si konečně odnesou květinové pugéty od dětí a budou si moct zaslouženě oddechnout a načerpat síly na nový školní rok.
A rodiče a prarodiče? Ti přemýšlí, čím za vysvědčení odměnit své děti, přičemž velmi častou odměnou jsou právě peníze. Za každou jedničku třeba 50 Kč, za dvojku 30 Kč - u každého dle libosti.
Jsem babička čtyř vnoučat. Dvě jsou na prvním stupni základní školy a dvě už na druhém. A přesto, že všechny děti od svých rodičů dostávají peníze za vysvědčení, mně se finanční odměna za vysvědčení příčí. Mladým do výchovy nemluvím, ale ode mě vnoučata neuvidí ani korunu.
Peníze kazí charakter
Škola není zaměstnání a dítě není zaměstnanec, kterého budu motivovat penězi, aby podával výkon. Když začneme odměňovat známky penězi, děti si budou myslet, že učení má smysl jen tehdy, když za to něco dostanou. A to je, podle mě, cesta špatným směrem.
Děti by měly vědět, že se učí pro sebe a svou zářivou budoucnost, a ne pro nikoho druhého. Nechci, aby za mnou chodily s vysvědčením v jedné ruce a současně s nataženou druhou rukou, do které očekávají pětistovku od babičky. Jak už jsem řekla, peněz za vysvědčení se u mě nedočkají, ale jednou si je za svou píli budou schopné vydělat v práci.
Známka je jen číslo
Známky navíc automaticky neříkají nic o tom, jak moc se děti celý rok snažily. Neodhalují, kolikrát překonaly samy sebe, i když se jim nechtělo a už vůbec neměří radost z toho, že konečně pochopily něco, co do jejich mozků dlouho nedotékalo. Tím chci říct, že za to, že děti dostaly horší známky, by neměly být jakkoliv trestané - ať už škálováním finanční odměny za jednotlivé známky, nebo dokonce křikem.
Stačí pochvala a společně strávený čas
To, že nedávám peníze za vysvědčení, rozhodně neznamená, že výsledky přehlížím. Naopak. Těší mě, že se vnoučata přijdou pochlubit vysvědčením a ony se ode mě na oplátku dočkají slov chvály, uznání a společně stráveného času u dobrého oběda v restauraci, kterou si mohou samy vybrat. A u nugetek s hranolkami si pak můžeme společně říct, co se za celý školní rok povedlo, co bylo těžké a za co jsme na sebe pyšní. A právě tyto momenty mají mnohem vyšší hodnotu než pár stovek za dobré známky na vysvědčení.
Anketa
