Článek
Myslím si, že za nás se to neřešilo tolik jako dnes. Dětem jsme vždy dali, co jsme uznali za vhodné a řeči o škodlivosti cukru jsme si nechali od cesty. To víte, že i tehdy jsme věděli, že cukr není zdravý. Jenže většině dětí chutná a jednou za čas určitě neuškodí. A kdo jiný než babička by měl té drobotině dopřát sladká cukrátka? Tímto jsem se donedávna řídila a vnoučatům se to líbilo. Pak jsem se ale se zlou potázala.
Dětem jsem dopřála
S dětmi jsme si užili doopravdy nádherný víkend. A protože babička nemá nikdy jezdit s prázdnou, už na přivítanou jsem dětem dovezla celofánový pytlík se sladkými dobrotami, které je vždy potěší nejvíce. Měli byste vidět, jak samotnou radostí poskakovaly a zářily jim oči.
Vnoučata jsem kromě společných her vzala do cukrárny, kde jsem každému koupila dva kopečky zmrzliny. Když jsme šli nakoupit, přihodily si do košíku lízátka a přemluvily mě i ke koupi lákavého barevného donutu s čokoládovou náplní a barevnou posypkou. Prý si ho dají další den ke snídani.
Pěkný víkend s hořkou tečkou
Z víkendu, který jsme využili naplno se vším všudy, jsem si bohužel odvezla hořkou pachuť. Jakmile jsem děti vracela rodičům, samozřejmě hned hlásily, co všechno s babičkou dělaly a kolik dobrot jim dopřála. Nevadilo mi, že vše řekly, protože, na rozdíl od některých mých vrstevnic nezastávám metodu „rodičům to neřekneme a bude to naše malé tajemství.“
Taky je pravda, že jsem nečekala, že mladým by to mohlo vadit. Říkala jsem si, že nad tím určitě přivřou oči s tím, že je to jednou za čas, ale bohužel jsem se zmýlila a narazila jsem u nich.
„No babi, to nemyslíš vážně, žes je tak nadopovala cukrem. Podívej se, jak jsou najetí. To si s nimi teďka užijeme.“
„Ale no tak. Pro jednou se přeci svět nezboří. Vždyť babičky by měly občas rozmazlovat, ne?“
Snažila jsem se ospravedlnit svůj prohřešek, ačkoliv moje svědomí bylo čisté jako bílá lilie. Ani v nejmenším jsem neměla pocit, že jsem to se sladkostmi přehnala. Děti měly velký výdej energie, protože pořád běhaly venku, a to se nějaký cukr hodí. Samozřejmě jsem jim ho dala i ve formě ovoce.
Mladí moje argumenty ovšem neakceptovali. Měli jasno v tom, že jsem to přehnala, a pokud chci prý děti ještě někdy hlídat, musím jim slíbit, že s nimi příště zkonzultuji každý bonbonek, lízátko, zmrzlinu a také ten barevný a nezdravý donut.
Respektuji to, ale sama pro sebe si říkám.
Pro dobrotu na žebrotu!
Anketa
