Sousedské spory se táhly roky. Urovnala je vnučka

Možná i vy máte ve svém okolí někoho, koho trápí neohleduplní sousedé. Možná jste to právě vy, kdo nevychází se sousedy z důvodů, jako je přílišný hluk, štěkající pes nebo nedodržování týdenního úklidu. Někdy stačí soused, který má hádavost v povaze a dalo by se říct, že zbytečným konfliktům jde naproti. Mezilidské vztahy jsou složitá záležitost a s každým prostě nevyjdete.

Moje kamarádka, říkejme jí Vlasta, si v životě zažila nezáviděníhodné chvíle právě kvůli sousedům, kteří se nastěhovali do panelového domu o patro výš. Příběh, který Vlasta zažila na vlastní kůži, zveřejňuji s jejím svolením.

Nová rodinka se na první pohled jevila sympaticky - máma Eva, táta Ivan, tři malí kluci a malá roztomilá čivava Bára. Rodiče byli ve věku Vlasty a jejího manžela a také děti byly podobně staré. Vypadalo to, že soužití bude idylické, jenže brzy začaly na povrch vyplouvat první problémy.

Ne nadarmo se říká, že druhého člověka pořádně poznáte teprve tehdy, až s ním bydlíte. A jak vidno, nemusí to být ani ve stejném bytě. Ta rodinka, kterou Vlasta odhadovala jako bezproblémovou, začala postupně odkrývat své negativní vlastnosti. Ivan si po práci většinou zašel „na jedno“ a jeho pozdní příchod domů končil velkou hádkou, čímž budil sousedy okolo, včetně rodiny Vlasty. Navíc, poslech sousedských hádek je doopravdy nepříjemný a žijete tak v nehezké atmosféře.

Děti se bály a stížnosti nic nevyřešily. Ivan se se sousedy odmítl bavit a Eva se sice vždy hezky omluvila, slibovala nápravu, ale ta stejně nikdy nepřišla. No a po několika vyhrocených sousedských hádkách to rodinka nakonec vyřešila po svém. Její členové se sousedům začali vyhýbat, přestali jim otevírat dveře, nebavili se s nimi a před problémem zavírali oči.

Kromě manželských hádek tu byl ještě jeden problém. Když děti odešly do školy a rodiče do práce, čivava Bára doma zůstávala sama a tam tesknila, kňučela a štěkala. Jelikož Vlasta pracovala ve třísměnném provozu jako zdravotní sestřička na oddělení ARO, po náročných nočních službách ji to dohánělo skoro k šílenství. Potřebovala se vyspat, nabrat síly na další směnu, ale s problémovými sousedy se nešlo nijak domluvit. Vlasta byla odbytá neprůstřelným argumentem.

Když někdo nechce vyjít vstříc, asi s tím nic nenaděláte. Vlasta to vzdala, po nočních službách chodila přespávat k jejím rodičům. Nemusím vám asi říkat, že mezi sousedy dlouhé roky panovalo dusno, které by se dalo krájet.

Zdálo se, že to bude nenávist až za hrob, ale pak se stalo něco, o čem si zúčastněné strany mohly nechat dlouho akorát tak zdát.

A jak to celé dopadlo? Eva s Ivanem se rozvedli, děti dávno vylétly z hnízda, čivava Bára odešla za duhový most a v panelákovém bytě už zůstala jen Eva. Důvody k neshodám už byly ty tam, ale staré křivdy zůstaly. Věřte tomu nebo ne, Vlasta s Evou se nepozdravily ani po třiceti letech.

Onoho dne Vlasta i Eva vyrazily se svými vnoučaty nezávisle na sobě na dětský den, kde Eviné čtyřleté vnučce stala nepříjemná věc - běžela, zakopla a spadla tak nešikovně, že si rozrazila hlavu o ostrou hranu u pískoviště. Holčičce tekla krev nad obočím a bylo jasné, že rána je na šití.

Křivdy šly najednou stranou a Vlasta udělala to, co považovala za správné a co by každý v takové situaci nedokázal. Přispěchala za holčičkou, jakožto zdravotnice pomohla s prvním ošetřením a Evě velkoryse nabídla, že ji a vnučku odveze do nemocnice.

Toho dne roztály ledy. Eva byla ráda za pomoc a neskrývala dojetí. Nepříjemná událost obě dámy popostrčila k tomu, aby si dlouholeté spory konečně vyříkaly.

Bylo by naivní myslet si, že se od té doby staly nerozlučnými kamarádkami, ale jejich rozhovor rozhodně pročistil vzduch. Atmosféra už mezi nimi není napjatá. Dnes se díky společnému „zážitku“ s vnučkou pozdraví, prohodí dokonce pár slov a zášť zmizela jako mávnutím kouzelného proutku.

A co vy? Máte také zkušenosti se sousedskými spory? Neváhejte a podělte se o ně v diskuzi.