Hlavní obsah
Lidé a společnost

„Uhni, bábo,“ štěkl na mě mladík v tramvaji a vzápětí ležel na zemi

Foto: Pexels / Jeffrey Czum

Někteří mladí si snad myslí, že pro starší generaci není místo v tramvaji, na ulici a možná ani na téhle planetě. No a podle toho se taky chovají, jenže občas se jim to vrátí jako bumerang.

Článek

Abych řekla pravdu, vážně mi není jasné, kdy přesně jsem se stala bábou. Vždyť ještě nedávno mě lidé oslovovali paní nebo dámo. Ale teď? Nastupuji po schodech do staré tramvaje, v jedné ruce mám hůlku, v druhé velkou tašku s nákupem. A místo „Pomůžu vám?“, které sice nečekám, ale potěšilo by mě, se zezadu ozve jen drzé, stručné a všeříkající hlasité:

Uhni, bábo!

V hlavní roli hůlka

Zatrnulo nejen ve mně, ale soudě podle ticha a udivených pohledů i v ostatních cestujících. Poodstoupila jsem, abych si toho floutka prohlédla hezky zblízka. Uhnout se mi nechtělo, a na chvíli jsem dokonce znejistěla, jestli mladík svými slovy náhodou nemyslel spíš uhnít než uhnout. Čeština je prostě kouzelný jazyk. Stačí jedno slovo a člověk neví, jestli změnit směr nebo se má bát o život. Ale to snad ne – i moje podezíravost, za kterou se trochu stydím, by měla mít své hranice.

Každopádně, jak jsem se na něj pootočila, moje hůlka se vzpříčila přes šířku tramvajových schodů a ten spěchající suverén o ni zakopl. Přísahám, že to nebylo naschvál. Na druhé straně uznávám, že v duchu jsem se škodolibě pousmála.

Začal se sbírat, pod vousy si brblal jakési nadávky, ale nakonec přeci jen sklapl podpatky a zmizel v zadní části tramvaje. Nic vážného se mu nestalo a upřímně, ani bych mu to nepřála. Jen si trhl ostudu jak Brno, a navíc ani nedosáhl svého. Přede mě se stejně nedostal, staré báby holt mají náskok.

Lidé v tramvaji na náš malý incident zaměřili své pohledy. Někdo se zasmál nahlas, jiný jen spiklenecky mrknul, většina cestujících sklopila zrak, ale nikdo se ho nezastal. Jeden pán v saku mi nakonec pomohl s taškou a uvolnil pro mě místo k sezení. Vůbec jsem si nepřipadala jako bába. Spíš jako člověk, který do té tramvaje patří stejně jako kdokoliv jiný.

Foto: ONUR KURT / Unsplash.com

Závěr

Pokud mě nebo jiné ženy ještě někdy někdo nazve bábou, měl by si připomenout, že stáří není důvod k posměchu, ale životní etapa jako každá jiná. S trochou štěstí k ní jednou dojdeme všichni. A co se týká úcty k druhým, nebojte se jí. Ta z módy nikdy nevyjde a měla by být samozřejmostí.

Anketa

Jak reagujete, když vidíte neslušné chování v MHD?
Ozvu se, slušnost je základ.
65,7 %
Přísně koukám a doufám, že to bude stačit.
10,6 %
Dělám, že to nevidím. Je mi to jedno.
2,4 %
Vadí mi to, ale mlčím.
21,3 %
Celkem hlasovalo 4968 čtenářů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz