Hlavní obsah
Příběhy

Věra (35): Výlet do Beskyd se změnil v noční můru. Bouřka smetla stan, děti plakaly a já chtěla domů

Foto: Freepik

Když jsme plánovali prodloužený víkend v Beskydech, těšila jsem se. Po měsících ve městě jsem potřebovala čerstvý vzduch, ticho a trochu přírody.

Článek

Vzali jsme s manželem volno, naložili auto stanem, spacáky, ešusem a dvěma nadšenými dětmi. Čekala nás romantika pod širým nebem. Nebo jsme si to aspoň mysleli. První den byl nádherný. Slunce, výhledy, zpocené výšlapy a večer opečené buřty. Děti byly nadšené, my uvolnění a celá ta idylka mi připomínala časy, kdy jsme s rodiči jezdili pod stan my. Usínala jsem s pocitem, že tohle byl skvělý nápad.

Druhý den ale začalo něco viset ve vzduchu

Obloha se během dopoledne pomalu zatahovala, ale na horách je to běžné. Nikdo nepanikařil. Dali jsme si polévku z pytlíku, chvíli hráli karty a doufali, že to přejde. Nepřešlo. K večeru přišla bouřka. Ne taková ta letní, romantická s hřměním v dálce. Ale průtrž mračen, která doslova lámala stromy.

Stan se třásl, děti plakaly, já měla slzy na krajíčku

V jednu chvíli to přišlo. Poryv větru, pak další a stan to prostě nevydržel. Zadní tyčka praskla a část stanu se nám sesunula na hlavy. Mladší dcera začala okamžitě brečet, starší byla statečnější, ale viděla jsem, jak se bojí. Manžel se snažil všechno zachránit, ale já jsem v té chvíli měla jedinou myšlenku: Chci domů.

Nešlo nic, jen čekat, až to přejde

Zůstali jsme nacpaní v polorozpadlém stanu, promočení, s mokrými dekami, batohy i ponožkami. Mobilní signál žádný, baterka slabá, děti unavené a hladové. V tu chvíli jsem si připadala jako nejhorší matka na světě. Kdo normální bere děti pod stan, když neumí ani pořádně sledovat předpověď počasí?

Ráno přišlo jako vykoupení

Bouřka utichla až nad ránem. Vyčerpaní jsme se sbalili a vyrazili zpět k autu. Cesta dolů byla kluzká, ale nikdo si nestěžoval. Děti jen tiše koukaly, jak voda teče po stezce jako potok. Jakmile jsme nasedli do auta a pustili topení, měla jsem chuť brečet úlevou.

Dnes už se tomu smějeme, ale tehdy to bylo peklo

Z výletu jsme si přivezli rozbitý stan, mokré spacáky a historku, kterou budeme vyprávět ještě dlouho. Na chatu pod střechu už děti kývly okamžitě. A já? Jsem pořád pro přírodu. Ale příště radši s chalupou, elektřinou a předpovědí počasí ve velkém okně.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz