Článek
Vyjednavači Spojených států strávili v Moskvě jednáním s Vladimirem Putinem více než pět hodin. Odešli ale s nepořízenou, protože Rusové plán na ukončení války odmítli s tím, že získají celý Donbas a tento bod není k diskusi.
Daleko zajímavější, než samotné dění v Kremlu, je ale rozhovor Vladimira Putina pro server India Today, v němž ruský diktátor sdílí své vize před návštěvou Indie, kde hodlá vyjednávat o společné výrobě stíhaček Su-57. Ačkoli jen o několik hodin dříve vyjednával Putin s Američany, Indům sdělil poněkud znepokojující vizi konfliktu na Ukrajině. Rusové podle Putina nemají ambici získat pouze Donbas, ale také oblast Novoruska a v budoucnu chtějí do federace států začlenit i Malorusko. Z dostupných reportáží Reuters a CNN vyplývá, že ruský vůdce tento plán sdílel i s americkými vyjednavači a hodlá jej detailně rozebrat i v rozhovoru s India Today.
Co je ale ono Novorusko a Malorusko? Zde nejsou ani tolik důležité historické mapy oblastí carské říše, ale je nutné zohlednit Putinův osobní pohled na tato teritoria, která dnes tvoří jižní Ukrajinu a Ukrajinu jako celek. K pochopení vizí Vladimira Putina je třeba přečíst jeho esej „O historické jednotě Ukrajiny a Ruska“, která pojednává o Malorusku a Novorusku jako o součástech širšího velkého Ruska, které v Putinových očích sahá až na hranice Slovenska a obsahuje i části Pobaltí, Moldavsko, Krym a dokonce i některé východní regiony Polska.
V Putinových očích neexistuje Bělorusko, Ukrajina nebo Litva, existuje pouze Velké Rusko, kterému tato území po právu patří. Putinova esej byla prvním varovným signálem, ten ale nikdo nebral vážně. V září roku 2022 anektovala Ruská federace čtyři ukrajinské regiony pomocí zmanipulovaných referend a tehdy Putin také zopakoval své vize o budoucím uspořádání,
Občané Novoruska se vracejí domů. Oblasti zůstanou ruské již na věčnost.
Výše uvedenými oblastmi není Donbas, ale i Záporožská a Chersonská oblast jako v celém rozsahu.
Američané opět Putina nepochopili. Chce celou Ukrajinu a ani se tím netají
Vyjednavači Spojených států jsou při jednání s Vladimirem Putinem často naivní a nerozumí jeho slovům, protože si je vykládají podle vlastního přesvědčení, nikoli podle významu sdělení v ruském světě. Steve Witkoff například hrdě ohlásil, že se Rusové stáhnou z ukrajinských regionů a tím inicioval summit na Aljašce. Vladimir Putin ale připustil stažení z ukrajinských regionů, jenže Chersonskou a Záporožskou oblast již dlouhodobě vnímá jako ruskou, tudíž automaticky předpokládal předání regionů Ruské federaci i s oblastmi, které Rusové nekontrolují.
Toto nepochopení způsobilo fiasko na Aljašce, kde k žádné dohodě nedošlo, ale ani včerejší jednání Američané správně neinterpretují, Putin jim totiž sdělil něco úplně odlišného, než Bílý dům prezentoval. Ruský vůdce při jednání sdělil zásadní větu, kterou následně zopakoval pro agenturu TASS a pro server India Today v nepozměněném znění.
V každém případě Rusko získá Donbas a Novorusko vojenskými nebo jinými prostředky.
V očích Vladimira Putina nejde pouze o Donbas, ale nejde už ani o kontrolu nad čtyřmi ukrajinskými oblastmi anektovanými Ruskou federací v roce 2022. Novorusko je víc - zahrnuje nejen Cherson, ale také Mikolajiv, Oděsu, Dněpropetrovsk a Záporoží, tedy města Rusy dosud nekontrolovaná s několika miliony obyvateli. Mapa níže ilustruje rozsah oblasti Novoruska z 19. století, což zhruba odpovídá Putinovu vnímání tohoto teritoria, které popisuje ve své eseji jako součást Ruska.
Oblast Novoruska podle stavu z konce 19. století.
Zmínka o sjednocení s Maloruskem tento Putinův svět pouze dokresluje. Malorusko je totiž pouze jiným názvem pro Ukrajinu v jejích současných hranicích a pokud by Vladimir Putin opět vnímal svět optikou 19. století, toto teritorium by nezahrnoval nejzápadnější část současné Ukrajiny a města Lvov či Ivano-Frankivsk. Hranici s Ruskou federací by v tomto případě tvořilo okolí města Ternopil a Rusko by hraničilo s Maďarskem, Rumunskem či Polskem.
Putin v tomto světě zřejmě opravdu žije a zmíněné oblasti vnímá jako součást Ruské federace, kterou musí pod svou kontrolu navrátit a vyrovnat tím historickou tragédii v podobě rozpadu carského Ruska. Tento pohled je taktéž důležitý, protože Putinovi zřejmě nejde o návrat do hranic Sovětského svazu se zahrnutím středoasijských republik převážně muslimského vyznání, ale Rusové prahnou právě po evropských teritoriích, které Sověti oddělili do samostatných republik - Ukrajinu nevyjímaje.
Válku na Ukrajině je tak třeba při vyhodnocování pravděpodobnosti míru a mírového soužití v budoucnu vnímat výhradně ruským pohledem, který zůstává již více než čtyři roky stále stejný. Putin chce Donbas, Novorusko, ale i sjednocení s Maloruskem.
Těmito kostrbatými pojmy je myšleno jediné, Putin chce celou Ukrajinu.
S jídlem roste chuť. Američané tlačí na mír, ale Rusové se již dávno rozhodli jinak
Kromě Putinova maximalismu, který se navýší o další nesplnitelný požadavek pokaždé, když Američané ustoupí, je varováním pro civilizovaný svět i nový ruský rozpočet pro rok 2026. Výdaje na zbrojení, policii a vnitřní bezpečnost v Ruské federaci dosáhnou příští rok nového rekordu na úrovni 18 bilionů rublů. Jen pro představu, v roce 2022 Rusové na obranu alokovali pouhých 5 bilionů rublů a zbrojí tak trojnásobně rychlejším tempem než na počátku války. Na válečné úsilí má příští rok jít 39 % příjmů státní kasy, tedy více než na důchody, zdravotnictví a školství dohromady. Ruští důchodci z rozpočtu získají pouhých 6 % a tato diskrepance mezi přístupem Evropanů a Rusů je taktéž varující - v Putinově světě má smysl pouze ten, kdo je schopen bojovat. Průměrný důchod tak zůstane na podobné úrovni jako v minulém roce i navzdory inflaci 7 %. Důchodci v Rusku tak získají i v následujícím roce průměrně 250 dolarů měsíčně, což odpovídá 5 300 českým korunám.
Výroba munice je ale čtyřikrát vyšší, tanků Rusové vyrobí sedmkrát více a narůstá i počet měsíčně vyrobených řízených raket dlouhého doletu. Z 15 měsíčně v roce 2022 zvládli Rusové navýšit výrobu na více než 200, z čehož jim až 30 až 50 % vyrobených raket zůstane na horší časy - zřejmě na dobývání Maloruska či Novoruska. Rusové také navýšili výrobu jednoduchých, ale levných a dostupných dronů, kde opět čísla převyšují Evropskou unii jako celek a dokonce i Spojené státy. Jak ukázaly četné incidenty na evropských letištích, proti takto primitivní síle se stále neumíme efektivně, ale hlavně finančně udržitelně bránit.
Jednání o míru jsou ze strany Kremlu pouhá hra, protože nic v Rusku nenasvědčuje o skutečném záměru dlouhodobý mír uzavřít a především v mírovém uspořádání následně žít. Společnost je militarizovaná, školní osnovy byly přepracovány k válečným účelům, Rusové se v ohromném měřítku organizují v militarizovaných mládežnických organizacích a režimu stav vyhovuje, za válečného stavu se země kontroluje daleko lépe než v časech míru. Podpora Číny umožňuje Rusům za cenu prodeje vlastní země živit válku téměř donekonečna, problémy na pracovním trhu posléze vyřeší migranti z Tádžikistánu či z Afghánistánu a lidské síly je stále dost. Když bude nejhůř, přijdou migranti z Indie či Bangladéše, kteří se dnes již do Ruska stahují ve velkém.
Putin je zatím úspěšný. Jednáním o míru, který nikdy nepřijme, vnesl rozkol mezi státy Evropské unie a USA, ale také podnítil vnitropolitické spory na úrovni jednotlivých států. Zatímco Kreml na oko jedná, Američané tlačí na Ukrajinu a četné hlasy volají po omezení nákladné zbrojní a finanční pomoci napadené zemi. Ruské postoje se ale nezměnily a varovné je to, že se tím netají ani samotní Rusové. Evropané a Američané ale žijí v jiném světě než Vladimir Putin a jeho vize si vykládají po svém, nikoli v pravém slova smyslu ruského světa.
A tak belgický premiér uvádí, že by porážka Ruské federace byla nebezpečná a Donald Trump tlačí na Evropskou unii i Ukrajinu, aby přijaly ruské podmínky. Samotní Rusové to ale vidí jinak. Chtějí celé Novorusko a posléze i Malorusko - říkali to v letech 2021, 2022, 2023, 2024 a říkají to i dnes. To, že tento fakt státníci nechápou, nebo jej vnímají jako bezvýznamný, je tím dosud největším Putinovým triumfem.
Mír je pouhá iluze a byli to Rusové, kdo rozhodl, že tomu tak bude.
Dovětek autora
Kvalitní texty nevznikají ze vzduchu. Pokud rádi čtete nejen mé, ale i jiné texty rozličných autorů, podpořte je pochvalou, sdílením či přímo i finančně stejně, jako byste ocenili dobré jídlo nebo inspirativní knihu. Rychlá doba sociálních sítí vede často ke zkratkám a zjednodušování, které křiví společenskou inteligenci i kritické myšlení. Protiváhou zkratek je kvalita a opakem ignorace je zájem. Jen skrze zájem o kvalitu lze v případě obsahu vyvážit dnešní informační přebytek doby a to, jaké texty budou tvořeny, určují svým zájmem výhradně a pouze čtenáři.
