Článek
V noci z 15. na 16.5.1998 se v Hradci Králové staly dvě brutální vraždy. Nejdříve byla nalezena mrtvola 28letého taxikáře a nedaleko od něj ještě lidé nalezli tělo 47letého čerpadláře. Vlasák byl zadržen o dva dny později a i když se nikdy nepřiznal, byl odsouzen na základě dostatku důkazů, které jej jako vraha nezpochybnitelně označovaly a označují.
Martin Vlasák se narodil ve Valdicích a pracoval zde u bezpečnostní agentury. Seznámil se s ženou, která se později přestěhovala do Hradce Králové a protože vztah s ní byl perspektivní, Vlasák se za svou přítelkyní odstěhoval. Jenže tím přišel o práci – a protože práci neměla ani přítelkyně, nastal vážný problém…
Během času se Vlasák seznámil s Emanem Stodolou, který sice nebyl žádný svatoušek, ale Vlasákovi finančně pomáhal. V osudný den 15.5. mu ale Stodola řekl, že už mu žádné peníze nedá – a Vlasák tak zjistil (a především si uvědomil), že již nikdy nebude mít své vlastní peníze a neustále bude na někom závislý. A rozhodl se tedy jednat…
Od Stodoly se tedy vydal do města a prvního taxikáře, kterého uviděl, si objednal. Protože u sebe měl zbraň, kterou ukradl otci své přítelkyně a kterou (mimochodem řečeno) měl i v době, kdy šel žádat Emana Stodolu o peníze, čekal na vhodnou příležitost, kdy bude možné taxikáře přepadnout.
Vlasák sám potom vypověděl, že s mužem chtěl jezdit po obcích v okolí Hradce a hledat domnělé kamarády. Taxikář s tímto souhlasil a začali projíždět obce a jejich hospody. A samozřejmě – s počtem kilometrů rostla i částka na taxametru…
Před půlnocí již Vlasák pociťoval velký vztek na všechny kolem, na celý svět – a rozhodl se střílet…
Když jej taxikář odvezl na smluvené odlehlé místo, Vlasák začal střílet. Po první ráně chvíli poslouchal a když byl všude klid, vytáhl mrtvého muže z auta, sedl za volant a odjel na nedalekou pumpu. Zde opět vystřelil a zavraždil čerpadláře, kterého navíc okradl o hotovost v řádu stokorun. Potom opět sedl do auta a odjel do centra města.
Vlasák hledal Stodolu a protože jej nenašel, vydal se za přítelkyní. Pistoli co nejlépe očistil a vrátil ji na původní místo. Část peněz si poté schoval jako rezervu, ale nestihl ji použít. Zadržen byl totiž již 17.5…
I když si potom Vlasák vymýšlel různé verze a historky, nikdo mu nevěřil. Neváhal ani očerňovat zmíněného kamaráda Emana Stodolu… Nicméně mu nebylo nic platné a spravedlivě byl uznán vinným ve všech bodech obžaloby a jako dvojnásobný vrah odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody.
A co zmíněný útěk Jiřího Kajínka a Vlasákův podíl na něm?
Jiří Kajínek si datum útěku vybral záměrně, protože v den státního svátku probíhaly odpolední návštěvy, byla změna času a navíc sloužil dozorce, který svou službu neprováděl zrovna zodpovědně… Vlasák přišel za Kajínkem na celu pod záminkou hrát šachy. Místo toho ale začali pilovat mříže, na vlasec přivázali tužkovou baterii, připevnili k lanu kus pelesti jako kotvu a vylomením zmíněné napilované mříže umožnili Kajínkovi útěk.
V pozdějším televizním rozhovoru ale sám Kajínek řekl, že když s Vlasákem vyhodili lano s vlascem z okna, zjistili, že je moc krátké, a tak jej vtáhli zpátky a začali doplétat. Nikdo si jich prý nevšiml, protože byl státní svátek, změna času a odpolední návštěvy…
Zdroj : Autorský text inspirovaný knihou Případ Roubal a další kauzy doživotně odsouzených vězňů





