Článek
Bylo zahájeno okamžité vyšetřování VB, ale pachatele tohoto hrůzného činu nebylo možné dopadnout. Vzhledem k tomu začaly kolovat různé vymyšlené verze vraždy jako takové i smyšlené okolnosti v pozadí.
Situace byla ale ve spoustě okolností stejná jako v jiných případech – chlapec byl nahlášen jako pohřešovaný a pátrání po něm bohužel skončilo tragicky.
Den před tím, než byl Pavlík nalezen mrtvý, odešel ráno do školy a absolvoval zde celé běžné vyučování. Po něm odešel právě do Lidové školy umění na svou pravidelnou hodinu klavíru. Po ní už se ale nevrátil domů a rodiče do školy poslali staršího syna, kterému učitelka potvrdila, že Pavlík na hodině skutečně byl a po ní odešel…
Protože bylo silné podezření, že chlapec vůbec neopustil školu, začali kriminalisté s asistencí ředitele školy prohledávat budovu a v rámci toho se dostali až do sklepa. Neosvětleného, plného harampádí, kam se prý každý bál chodit. Právě zde, na haldě uhlí, byl chlapec nalezen…
Tělo leželo na zádech, celé nahé, na prsou v oblasti srdce byla bodnořezná rána. Spolu s ní bylo v těle dalších 9 bodnořezných a další 2 řezné rány na zádech a v boku. Na pravém rameni bylo také patrné kousnutí a na prsou byl patrný otisk podrážky boty. Poblíž těla se také nacházelo oblečení a školní věci se jménem pohřešovaného chlapce. Nicméně i přes tento nález se nejednalo o místo činu vraždy. Tím se stala vedlejší místnost, kde také kriminalisté objevili tratoliště krve a v něm totožný otisk podrážky.
Následná pitva prokázala jako příčinu smrti vnitřní i zevní vykrvácení z bodnořezných ran hrudníku a břicha. Obě oči byly navíc posmrtně poškozeny blíže nespecifikovaným ostrým nástrojem. Lidská bestie navíc chlapci poranila řitní otvor a konečník, i když soulož prokázána nebyla. Vzhledem k přítomnosti obalů od prezervativů na místě nálezu těla se to ale bohužel zdálo velmi pravděpodobné…
Probíhající vyšetřování nicméně komplikovala falešná přiznání několika mužů, kteří patřili do okruhu lidí pracujících ve škole nebo s ní pravidelně přicházející do styku. Žádný z nich ale pachatelem nebyl a dřív nebo později byla jejich nevina prokázána. Teprve až jméno Milan Dražan začalo v kriminalistech často a silněji rezonovat…
Tento muž, narozený roku 1951 a bydlící v Náchodě, byl v domnění, že jej nikdo nemůže nijak důkazně spojit s vraždou malého chlapce. Ve svých 23 letech byl již 13krát trestán a o pár dní později od nálezu mrtvého Pavlíka se chystal na další vraždu. Ze svého řeznického nože, kterým zabil chlapce, si přebrousil dýku, udělal si na rukojeti první zářez a vyrazil do Plzně.
Zde si chtěl vyřídit účty, jenže…
Když na služebnu přišel jistý pan Středa s tím, že má kolegu, který se jmenuje Milan Dražan a který mu vykládal o své teorii vraždění lidí, začalo to kriminalisty náramně zajímat. Když jim navíc pan Středa vypověděl o vraždě malého chlapce a dalších otřesných detailech, kriminalisté okamžitě vyhlásili po Dražanovi pátrání.
A protože Dražan se v tu chvíli nacházel v Plzni a chystal se na další vraždu, hrálo se skutečně vabank – hra o lidský život.
Dražan jako homosexuál před svou emigrací v roce 1969 udržoval poměr s jistým nezletilým Karlem. Byl ale extrémně žárlivý, a tak se s ním tento Karel rozešel a našel si jiného přítele. Dražan tento potupný rozchod neunesl a pokusil se o sebevraždu. Byl zachráněn, ale Karlův nový přítel se měl stát Dražanovou budoucí obětí. Dražanova představa? Pod záminkou tuzexových poukázek vyláká mladíka na bezpečné místo stranou od lidí a jeho nůž se potom dočká dalšího zářezu…
Dražanova představa se naštěstí neuskutečnila. Byl už sledovaný kriminálkou a zadržen v jednom plzeňském hostinci. Pod záminkou údajné krádeže automobilu jej odvezli do Hradce Králové a v tu chvíli Dražanovi došlo, že je konec.
Ihned se tedy přiznal a popsal celý průběh otřesné vraždy. Potom požádal o papír a tužku a napsal dopis. Omluvný dopis královéhradeckým občanům…
Během vazebního pobytu také došlo ke znaleckému zkoumání. Dražan uvedl, že se ženami se sice stýkal, ale vždy měl problémy s erekcí a nic nepomáhalo. Nebylo to takové, jako s muži. Přitahovali jej mladíci s jemným vzhledem. Znalci později zkonstatovali, že Dražan v době činu netrpěl žádnou duševní chorobou nebo poruchou. Jednalo se o osobnost psychopatickou, agresivní, amorální, asociální a pohlavně úchylnou. I přesto ale ovládací ani rozpoznávací schopnosti nebyly v době vraždy nijak sníženy. Jeho deviace byla částečně zděděna od otce jako sexuálně deviantního jedince a částečně ovlivněna špatnou výchovou. Jeho resocializace pobytem ve vězení byla málo přínosná, spíš naopak. V září 1974 byl tedy Milan Dražan Krajským soudem v Hradci Králové odsouzen k trestu smrti. Popraven byl 18. 3. 1975 v Praze na Pankráci.
Zdroj: Panoptikum sexuálních vražd
