Článek
Kromě malých místností sloužících k různým účelům se zde nacházelo i velké množství aut připravených na přezkoušení.
Když se oheň velice rychle rozšířil po celé dřevěné konstrukci, hasiči mohli bohužel jen přihlížet. Jejich snažení uhasit požár vycházelo vniveč…
Protože tato událost měla velkou spoustu svědků, lidé z nedalekého domu si všimli okamžiku přibližného vzniku požáru, ale lidé z tramvajové zastávky navíc zahlédli i divoce jedoucí Škodu Tudor, jejíž řidič se snažil během jízdy zavřít levé dveře vozu.
Nicméně u samotného požáru si navzdory všímavým svědkům v okolí nikdo nevšiml zaparkovaného auta značky Škoda Tudor, které bylo značně zničené a nacházela se v něm také krev. Uvnitř se také nacházel předpisový list s podnikovou svítilnou.
Když se ráno na místo požáru vraceli zaměstnanci, poznali v Tudoru vůz, který byl u nich nedávno na opravě. Technik po dokončení ohledání auta a ohrady, kde toto auto předtím stálo, našel kanystr od benzínu a kožené pouzdro od logaritmického pravítka.
Když bylo možné do požářiště bezpečně vstoupit, našli zde hasiči mrtvolu 62letého nočního hlídače. Podle zaměstnance, který s ním mluvil jako poslední, kriminalisté zjistili, že tento muž bydlel přímo v budově a v osudný večer se s hlídačem chvíli zdržel a usnul kolem jedenácté večer. Vzbudil jej potom až kouř a následný hluk. Zachránil se skokem z prvního patra…
Mrtvola sama byla ohořelá k nepoznání. Tělo leželo na zádech a ve věcech byly nalezeny drobné peníze nebo pouzdro s rozbitými brýlemi. Identifikace byla možná především podle oblečení.
Zatímco se čekalo na výsledky pitvy, vyšetřovatelé dál prohlíželi požářiště. Zjistili, že chyběly nějaké kancelářské stroje a pitva později prokázala, že mrtvý muž nezemřel na otravu oxidem uhličitým, ale kvůli poškození mozku při zlomení lebky způsobeném úderem tupým předmětem. Noční hlídač byl tedy zavražděn a požár s astronomickou škodou měl sloužit jako prostředek k zamaskování vraždy…
Následné vyšetřování se tak zaměřilo především na zaměstnance – nynější i dřívější. Časem se v okruhu podezřelých osob ocitl 20letý Antonín Frejka, ženatý otec 3měsíčního dítěte a ve svém okolí nemající zrovna dobrou pověst. Proč? Neměl zaměstnání, neměl peníze a stýkal se s pochybnými lidmi.
Frejka sám nic nepřiznal a když mu manželka potvrdila alibi, nechali jej kriminalisté sledovat. Brzy tak došli na stopu dvou Frejkových kumpánů, z nichž jeden u sebe doma přechovával kradené psací stroje. Všichni tři tedy byli zatčeni a Frejka se tentokrát ihned přiznal. Podle něj čin spáchal vlastně sám a byl obviněn z krádeže aut, vraždy zákeřné a loupežné a ze žhářství, kdy škoda byla vyčíslena na 30 milionů Kčs.
Zasedání Okresního soudu v Praze se konalo v listopadu 1949 a Antonín Frejka byl uznán vinným v plném rozsahu a odsouzen k trestu smrti. Sice se ihned odvolal, ale Krajský soud v Praze jeho odvolání zamítl jako nedůvodné a rozsudek smrti jednoznačně potvrdil. Frejka tak byl popraven 27.3.1950.
Zdroj: Skutečné zločiny po Česku
