Článek
Případ začal nahlášeným pohřešováním, protože když si Romanovi sourozenci hráli venku a rodiče je svolali domů, místo osmi jich přišlo jen sedm. A o Romanovi nikdo nevěděl…
Dívka ze sousedství ale Románka viděla, jak sedl k neznámému muži do auta…
Když se do pátrání zapojila i policie, přišlo první významné svědectví od sousedky rodiny. Ta viděla chlapce, jak šel po ulici s neznámým mužem. A že tento muž jí byl povědomý, protože v ulici bydlela jeho babička.
Brzy tedy kriminalisté věděli, že ten neznámý muž se jmenoval Milan Kroutil, narozen roku 1958. Bohužel, 9krát trestaný recidivista – pedofil, který roku 1989 zneužil malého chlapce a byl odsouzen za pohlavní zneužívání. Tento čin se navíc stal ve stejné ulici jako bydlela rodina pohřešovaného chlapce i Kroutilova babička…
Při následném výslechu babičky kriminalisté zjistili, že Kroutil se před pár dny vrátil z protialkoholního léčení a poslední 3 dny u ní přespával. I když od ní policisté dostali adresy, kde by se mohl nyní nacházet, nikde nebyl, a tak se vrátili zpátky za ní.
Během této druhé návštěvy jednoho z policistů napadlo podívat se do sklepa. A právě zde byl malý Roman nalezen…
Tělo leželo na zádech, opřené pravou stranou hlavy o dveře. Na levé tváři se nacházel otisk chrupu pachatele, jazyk byl zakousnutý mezi zuby, na obličeji a ve vlasech byla zjevná zaschlá krev. Tepláky i trenýrky byly silně prosáklé tekutinou, stejně tak stolicí. Předběžné ohledání stanovilo jako příčinu smrti zadušení a následná soudní pitva tuto domněnku jen potvrdila.
Mezitím Kroutil věděl, co spáchal a stejně tak věděl, že bude chlapec brzo nalezen a on vypátrán a zadržen. Hned po vraždě se tedy vydal na chatu svých rodičů, ale byť tam rodiče byli, nešel za nimi a jen chatu obcházel.
Druhý den ráno potkal matku a protože mu řekla, že jej hledá policie, vrátil se s rodiči do Polabin a než stačil případně utéct, objevila se před domem policejní auta.
Po zadržení se ihned přiznal a začal vypovídat. Chlapce potkal na ulici a i když jej neznal jménem, navrhl mu zajít na limonádu. Když se vrátili zpět do ulice, požádal kluka, aby mu šel pomoci do sklepa skládat uhlí. Zde jej začal osahávat a Roman se bránil. Proto jej Kroutil zezadu chytil, pravou rukou mu zakryl pusu a druhou jej trochu zvedl ve snaze odnést jej do prádelny. Ta ale byla zamčená, a tak Kroutil chlapce zase položil a stáhl mu tepláky a trenýrky. Jakmile se dokázal vysvléct i on, osahával chlapce na přirození i na zadku a protože byl vzrušený, onanoval a přitom ho kousal. Protože ale Roman Kroutila kousl do palce, ten mu sevřel krk – a v tu chvíli ejakuloval. Když byl chlapec v bezvědomí, odtáhl jej do výklenku vedle sklepa…
Při následné rekonstrukci se musel Kroutil vypořádat s početnou romskou skupinou, která na něj křičela a vyhrožovala všemi druhy násilí. Kdyby nebyl obklopen policisty, asi by jej zabili hned na místě…
Po rekonstrukci a následném výslechu s obhájcem nastal čas pro znalecké zkoumání. To a celé přípravné řízení bylo ale značně ztěžováno Kroutilovými častými sebevražednými pokusy. Obýval totiž samostatnou celu a dostal interní označení MONky, tedy MOŽNÉHO OBJEKTU NAPADENÍ. Byl tedy v bezpečí před ostatními vězni, ale zase měl spoustu času na pokusy o sebevraždu. První dva pokusy mu sice nevyšly, ale ten třetí už byl úspěšný a 26.5.1995 si Kroutil přehodil škrtidlo z prostěradla přes trubku ústředního topení a ukončil svůj život. Nečekal na světskou spravedlnost a zvolil si svůj osud sám…
Zdroj: Autorský text inspirovaný knihou Panoptikum sexuálních vražd
