Bestsellerový Karika nepolevuje. Chuť masa a krve ovládla Ružomberok i Čebrať

Tak by se na první signální asi mohlo začínat o každém novém románu Jozefa Kariky. Výjimkou není ani dvojromán Hlad. Žízeň. Ten i tuto svou dvojnásobnou knižní porci zasadil opět do prostředí svého rodného Ružomberku a vrchu Čebrať, takže z nich přímo čiší znalost genia loci, místních lidí, stejně jako tamní historie a nejrůznějších pověr.

Přestože se Karika do povědomí čtenářské obce dostal vesměs především svými „politicko-mafiánskými“ romány alá Pavel Frýbort a jeho Vekslák, postupně si získal zřejmě ještě větší čtenářské publikum především svými mysteriózními romány typu Strach či Trhlina (která má dokonce svou filmovou podobu).

A v této linii pokračuje i dále. I u dvojrománu, který Argo v České republice vydalo v roce 2022, platí, že zaujme i vizuálně na první pohled svým originálním přebalem, a to oboustranným. Pokud jde o srovnání Hladu a Žízně, je možná rozhodující, co čtete jako první. Tak či tak mi ale přijde Žízeň méně zdlouhavá, více svižná. Přesto se nedá říci, že bych jedno stavil nad druhé, spíš jsou oba romány jakousi spojitou nádobou.

Lehce o knize (ARGO):

Dvojitá porce temné imaginace slovenského spisovatele Jozefa Kariky vychází jako dvojkniha Hlad. Žízeň. Každá z knih nabízí samostatný zážitek, při čtení obou však příběh dostává nové významové vrstvy.

Nepřirozeně vysoký muž s kufrem, ve kterém se ukrývají ty nejhorší noční můry, brutální vrah ve žluté větrovce, strašidelná maska ze staré juty… Mrazivé vyprávění zachycuje sto let přízračné historie vrchu Čebrať a nedalekého Ružomberoku. Autor ji podává skrz mistrovsky vystavěnou mozaiku příběhů, které se proplétají v prostoru i čase. „Tato dvojkniha vznikla jinak než mé předchozí romány. Chtěl jsem sestavit sbírku svých starších i nových mysteriózních novel. Během práce jsem si všiml, že vytvářejí souvislé vyprávění. Podvědomí mi ho dávkovalo dvacet let. Tento objev mě překvapil, s údivem jsem odhalil ten nejděsivější příběh, s nímž jsem se doposud setkal,“ říká o své poslední knize autor.

Už tradičně je Karika i ve dvojknize Hlad. Žízeň naprosto dokonalý především ve své schopnosti perfektního odhalení psychologického profilu. „Hra“ s vnitřním hlasem (jde vlastně o vnitřní hlas, o podvědomí, nebo jde o něco jiného?) a psychikou, jejím vývojem, postupem i degradací, s myšlenkovými pochody a nutností i diametrálně odlišného nahlížení dle stávající chvíle, dialogy mezi hlasem rozumu, hlasem srdce a hlasem intuice, mezi vědomím, podvědomím i nevědomím, stejně jako hloubání nad jsoucnem, kosmem a dalším tajemnem - toho všeho nám Karika dopřává opět mírou vrchovatou.

Některé pasáže mi však přišly až zbytečně protahované, ubírající na napětí (že by šlo o autorův záměr a snahu o trochu oddychu?), zatímco jiné, kde by bylo vhodné se jim věnovat více, to vzal tak nějak jako z rychlíku. Vím, že se v tomto zřejmě tak trochu opakuji, že něco podobného už jsem psal v recenzi Karikovy Smršti. I tam je napětí a spád poměrně často střídán filozofováním na bytím a nebytím, nad vědomím a podvědomím, životem a smrtí a nad nejrůznějším zákony fyziky a metafyziky. Za mě to místy vhodné je, ale v některých případech to opravdu dle mého ubírá spád a napětí knihy a obsahový tah na branku. Za mě to ale ve svých posledních knihách Karika s tou fabulací a fantazií často místy tak nějak překombinuje a z původně skvělého nápadu, myšlenky se některé části tak trochu čtenáři vychýlí ze svého směru a „ustřelí mimo terč“. Za mě tak i ve dvojrománu Hlad. Žízeň platí, že méně znamená mnohdy více.

Karika má navíc tradičně skvěle propracovanou konstrukci svých knih, kdy do toho nejjemnějšího detailu složí takovou linii příběhů, která do sebe zapadne ze všech stran, ať už by se její úskalí, nějakou skulinku, chybičku snažil odhalit sebepozornější čtenář, vypozorovat by toto semínko chyby prostě nedokázal. Důvod je prozaický - žádná taková totiž neexistuje. Karika se zakousne do čtenářova podvědomí naprosto dokonale a hlodá v něm tak dlouho, dokud jej zcela nechytne. A to je pak problém. Nepustí jej. A tak to je snad u všech Karikových knih, což si myslím, že mi odsouhlasí zřejmě každý Karikův čtenář.

I přes určitou dávku kritiky ale nadále trvám na tom, že Jozef Karika je skvělým a světovým bestsellerovým spisovatelem, který v lecčems překoná i léty protřelejší a zkušenější světové autory.

Karikova dvojkniha Hlad. Žízeň čítá celkem 352 stran. Hlad (ze stejnojmenného slovenského originálu) i Žízeň (ze slovenského originálu Smäd), vydaného v roce 2021 nakladatelstvím Ikar v Bratislavě, přeložil do češtiny Jiří Popiolek. Obálku si vzal na svá bedra Neil Johnston. Graficky upravil a sazbu provedl Pavel Růt. Vázanou knihu bez přebalu vydalo nakladatelství Argo v Praze v roce 2022, a to jako vydání první. K recenzi mi dvojknihu Hlad. Žízeň poskytlo nakladatelství Argo, za což děkuji.