Kdysi tady hořel oheň: Špatné vztahy v rodině a záhadné zmizení sestřenice

Anna Winterová svou prvotinou Kdysi tady hořel oheň nezklamala. Napsala ji bezesporu celkem na úrovni. Čtenáře určitě chytí, děj je zajímavý, něčím realistický, některými pasážemi nicméně už ale méně uvěřitelný.

Každopádně lze ocenit i nápad a vývojovou linku jako takovou, která má skvělé a nápaditě sestavenou kostru celého příběhu, potažmo směr, kterým se autorka, respektive aktéři její psychologické detektivky ubírají.

Na druhou stranu autorka místy klade až přehnaný důraz na občas až příliš zdlouhavé úvahy hlavní hrdinky, její domněnky a stavy její mysli. Navíc si myslím, že zároveň mohou u leckterého čtenáře ubrat body za sympatie hlavní hrdince.

Vnitřní pochody hlavní aktérky - jak bylo zajisté autorčiným záměrem - sice v mnoha směrech samozřejmě pomáhají čtenáři nahlédnout do duše a srdce rozpolcené ženy pár let po třicítce, zároveň ale místy ubírají knize na dramatičnosti a plynulosti celého příběhu, působí prostě mnohdy až příliš utahaně, zdlouhavě a ne vždy zcela zajímavě a v rámci příběhu nutně.

To je za mě tak trochu škoda, samotnému příběhu by za mě určitě slušelo ubrat trochu té „duše a srdíčka“ hlavní hrdinky, a naopak přidat ještě trochu více děje a třeba i dalších zajímavých dialogů.

Když se Viktorie Minářová rozhodne vyrazit na dovolenou do rodného Kazdíkova, netuší, že na ni místo výletů a koupání čeká nevysvětlitelná záhada. Její mladičká sestřenice Alena utekla za nejasných okolností z domova. Co víc, nikdo to nechce řešit – dokonce ani policie. Kam se dívka poděla? Proč ji nikdo nehledá? A je ještě vůbec naživu?

Viktorie je odhodlaná Alenu vypátrat, tím však rozpoutá sérii událostí, které se jí rychle vymknou z rukou. Někdo se totiž urputně snaží, aby pravda nevyšla najevo. Zdá se, že stopy vedou k Viktoriině přítelkyni Kátě, do které se kdysi nešťastně zamilovala. Jak s tím ale souvisí výstřední umělecká komunita? Co skrývá opuštěný kemp? A kdo nebo co je Bestie, z níž mají umělci takový strach?

Aby Viktorie záhadu vyřešila, musí vynést na světlo pečlivě skrývaná tajemství – nejen svá, ale i své rodiny a také celého městečka. Dokáže přitom rozlišit, která z nich jsou neškodná a která smrtelně nebezpečná?

Nicméně pozitivní skutečností je, že tu máme další ženu, která se snaží prosadit na už tak velmi silném a vysoce konkurenčním českém trhu spisovatelů zaměřených na detektivní žánr, tedy na poli s mnohaletou českou tradicí.

Co ale oceňuji z hlediska konstrukce a napětí, byť to k tomu okem pozorného čtenáře spělo, je opravdu velmi zdařilý, zbytečně neprodlužovaný, naopak svižný a uvěřitelný závěr.

Knihu Anny Winterové vydalo nakladatelství Mystery Press s.r.o. v Praze roku 2024 jako první vydání. Vázaná kniha bez přebalu má celkem 464 stran. Povedenou ilustraci na obálce má na svědomí Jan Šrámek. Grafickou úpravu a sazbu zajistila Veronika Kopečková.

Každopádně u prvotiny Anny Winterové Kdysi tady hořel oheň převládají pozitiva, autorka má poměrně solidně nakročeno. Jsem zvědav na další její literární počiny. Čtenářům mohu knihu určitě doporučit.