Článek
Nejen permanentní bezpráví, strach, přetvářka, totalita, touha po moci a vládě nejen nad vlastní zemí… Myslím, že nemusím zdlouhavé vysvětlovat, o jakou zemi že tu jde. Rusko. Země s obrovskou tradicí, rozlohou i permanentními soudružskými boji a intrikami.
A není se čemu divit, že ti, kterým se podařilo z područí výše zmíněného režimu zmizet do zemí s demokratičtějším zřízením, se snaží žít jinak, případně se zapojit i myšlenkově či jinými formami do „souboje“ proti útlaku.
Autor žije v Německu
Příkladem je i ruský novinář a spisovatel žijící v Německu, Ivan Filippov, kterého ruský režim označil za zahraničního agenta. Právě on přispěl „svou trochou do mlýna“ například svým provokativním satirickým románem Myš, který byl právě pro svou provokativnost v Rusku zakázán.
Anotace (nakladatelství Jota):
Zombie apokalypsa v Moskvě
Píše se rok 2020. Z Ústavu funkční nesmrtelnosti, kde se vyvíjí prostředek k prodloužení Putinova života, uteče nakažená myš. Vysoce nakažlivý virus se prostřednictvím pasažérů v metru bleskově rozšíří po celé Moskvě, kde nastane apokalypsa: většina obyvatel města zemře, někteří přežijí a zbytek se promění v zombie, která téměř nevidí, ale velmi dobře slyší a cítí, rychle běhají a houfně loví. Hrdiny příběhu jsou přeživší, které apokalypsa zastihla v různých částech Moskvy. Navzájem se neznají, ale jdou stejným směrem – na místo, kde je ještě možné zachránit nejenom sebe, ale i budoucnost Ruska…
Kromě Vladimira Putina v knize potkáme například i šéfredaktorku televize Russia Today Margaritu Simonjanovou, propagandistu Vladimira Solovjova nebo patriarchu Kirilla.
Myš je satirický román, který si nebere servítky a byl pro svou provokativnost v Rusku zakázán.
Popravdě musím podotknout, že mě anotace hodně nalákala, stejně jako info o tom, že je tato knihu v Rusku zakázána. Jinak by mě asi ani ve snu nenapadlo sáhnout po románu, u něhož je neoficiální podtitul „Zombie apokalypsa“. To by mě fakt nenapadlo.
Zpravodajství, popis i vypravěčský um
Rozhodně mohu s čistým svědomím říci, že nelituji, že jsem Myš četl. Čiší z něj nejen samolibost mocipánů, stejně jako dělení obyvatel na prorežimní a protirežimní, snaha se semknout proti zlu, pomáhat jeden druhému přežít a další světu známé problémy v této zemi.
Myš
Filippov předvedl své vypravěčské, zpravodajské umění, schopnost vysvětlit jádro problému, sestavit směsici nejrůznějších, mnohdy zcela protichůdných či nesourodých druhů v boji o záchranu života, schopnost až zpravodajský podaných popisů události, z nichž až má čtenář pocit, že je přímo na místě jako sám aktér…
Celkově ale vymyslel skvělý příběh, který rozhodně má něco do sebe, ať už samotnou svou podstatou, myšlenkou žít věčně, a to za cenu čehokoli a kohokoli, ať už se člověku může zdát tato myšlenka jakkoli divná, nelogická a sebeklamná. Je nutno si uvědomit právě tu satirickou podstatu pramenící v samotné podstatě nelidského politického režimu v čele s lidmi, kterým jde především o sebe samé.
Aktuální a děsivá satira
Vázaná kniha s přebalem čítá celkem 320 stran. Opravdu výborně ji přeložil Libor Dvořák z ruského originálu s názvem Мышь, který vydalo nakladatelství Freedom Letters v roce 2024 . V češtině vydalo Myš Nakladatelství JOTA v roce 2025 jako vydání první.
Jde o knihu plnou napětí, ale i vtipů, knihu protikladů, nadějí, statečnosti, odhodlání a víry v život, kdy bude zase dobře.
Šlo o mé první setkání s Ivanem Filippovem. A rozhodně mohu jeho satirický apokalyptický román Myš, v němž jsem trochu místy vzdáleně znovuobjevil lehké podobnosti například se slavnou Cestou Cormaca McCarthyho či s hrou a seriálem The Last of Us, doporučit pro jeho zajímavost, nápaditost, skvělý spád, děsivost i aktuálnost.
