Zamrzlé duše: Oběti násilí a znásilnění promluvily. Každý se s tím vyrovnává po svém

Nestává se příliš často, aby šli lidé s tak silnými traumaty „s kůží na trh“. Ale zkušená novinářka a spisovatelka Renata Kalenská, která si sama prožila svá traumata, dokázala oběti nejrůznějších druhů násilí a manipulace rozmluvit. A nejen je.

Famózní, smutné ale i motivační rozhovory s hrstkou odvážných včetně psychologů či koučů moderní sebeobrany, často dříve rovněž oběťmi znásilnění, přináší čtenářům ve své nejnovější knize s názvem Zamrzlé duše.

Je moc dobře, že v naší často příliš konzervativní společnosti, v níž se o tabu nikomu moc mluvit nechce, poodkrývá několik odvážných své příběhy.

O manipulaci, násilí, zneužívání dětí i dospělých, ať už nenormálními a nemorálními lidmi či nenormálními a nemorálními církevními hodnostáři, je třeba mluvit. A je třeba nastavovat i legislativu mnohem přísnější. Možná k tomu pomůže i tato velmi čtivá kniha, kterou by si měl přečíst každý - oběť, násilník i běžný člověk.

Kalenská prokazuje v rozhovorech své zkušenosti novinářské i zkušenosti s nasilniky, což je patrné z jejího perfektního vedení rozhovorů, které mají spád, respondenty nenásilně a nemanipulativně dokáže rozmluvit prakticky až do těch nejjemnějších detailů. A je vidět, že rozhovory vedené Kalenskou pomáhají i dotazovaným samotným.

Čtenáři až vstávají vlasy hrůzou a běží mráz po zádech, když se z příběhů lidi dozvídá, jak byli zneužívaní, ať už otčímem, farářem, znásilněni taxikářem a podobně. A nejhorší na tom všem je, že ne vždy byli útočníci dohnáni spravedlností a legislativou.

A o to horší to je, když člověk čte detaily, mnohdy velmi intimní, o těchto hrůzných činech, když si představí, čím si oběti musely projít, že nešlo mnohdy jen „o jednou“, že si tím procházely i opakovaně… A hlavně - nezapomínejme, jak těžké pro ně je opět “se vrátit do života, někomu věřit, vypořádat se s tím sám/sama, jak těžké pro ně je o tom mluvit, ne vždy to oběť dokáže a ne vždy jí je uvěřeno…

Na druhou stranu je úžasné, jak se s tím oběti dokázaly vypořádat, najít nový smysl života, pomáhat ostatním předcházet podobným hrůzným zkušenostem. A i když si to většina z nás ani neumí představit, určitě nikdo nemůže pochybovat o tom, jak to vše pro oběti bylo složité.

Renata Kalenská je redaktorka Deníku N, dříve pracovala pro Lidové noviny, Týden, Český rozhlas Plus, TV Seznam. Vydala dvě knižní beletrie a knižní rozhovory s Jiřím Stránským, Otakarem Motejlem, Janem Saudkem a Vratislavem Brabencem.

V Edici N jí vyšly dvě knihy rozhovorů: s Karlem Schwarzenbergem Připraven sloužit a s chirurgem Jiřím Froňkem Orgány nepatří do nebe. Spolupodílela se na filmu Evangelium podle Brabence režiséra Míry Janka a s režisérem Břetislavem Rychlíkem spolupracovala na dokumentárním filmu Bílá labuť Pavla Dostála. Získala novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky a Novinářskou cenu Nadace OSF.

K napsání této knihy autorku inspirovala především Jasmína Houdek, lektorka kurzů sebeobrany pro ženy. Ta Kalenské svěřila svůj výjimečný příběh, v němž dokázala najít sílu pomoci nejen sobě, ale i pomáhat ostatním. Jedním z respondentů je i Jasmínin manžel Pavel Houdek, který čtenáři přiblíží, jaké je to žít s někým, kdo si prošel peklem. Mozaiku velmi otevřených vyprávění obětí doplňuje i psycholožka Yvonna Lucká.

Kniha Zamrzlé duše má celkem 288 stran. Kromě „úvodního slova“ samotné autorky obsahuje 12 velmi povedených rozhovorů.

Zamrzlé duše vydala N media, a. s., v Praze roku 2024 jako první vydání a svou 30. publikaci. Profilové fotografie zajistil Gabriel Kuchta, Deník N. Grafickou úpravu, obálku a sazbu „má na svědomí“ Hana Petržílková.

A co říci závěrem? Ať už se člověku na první signální téma líbí, nebo nelíbí, za mě by si měl knihu Renaty Kalenské Zamrzlé duše přečíst naprosto každý. A v knihovnách - i těch domácích - by měla mít také své místo. Klobouk dolů před autorkou i jejími respondenty.