Článek
Den, který nikdy neexistoval
Je leden.
Venku je tma, doma je ticho, v hlavě je mlha. Otevřeš telefon a feed je plný povzdechů, memů o vyhoření, nabídek na wellness a motivačních citátů.
A někde mezi tím se objeví ta věta: „Dnes je Blue Monday, nejdepresivnější den v roce.“
A ty si pomyslíš: „No jo… vlastně to sedí.“
Blue Monday neexistuje. A přesto ho každý rok cítíme.
Jak může neexistující den mít reálný dopad na naši náladu?
Zrození mýtu (2005)
V roce 2005 přišel britský psycholog Cliff Arnall s „rovnicí“, která měla spočítat nejdepresivnější den v roce. Do vzorce se vešlo počasí, dluhy po Vánocích, klesající motivace i fakt, že novoroční předsevzetí už dávno vzala za své.
Za celou věcí stála PR agentura pracující pro cestovní kancelář Sky Travel.
Vzoreček byl prezentován jako věda.
Byly tam grafy.
Byl tam titul „doktor“.
Byla tam autorita.
A nebyla to lež v klasickém smyslu slova.
Byla to inscenovaná realita.
Nikdo netvrdil něco přímo nepravdivého. Jen se z pocitu udělal fakt.
Z nálady se stal den v kalendáři.
Proč jsme tomu uvěřili
Protože leden je objektivně náročný.
Tma.
Zima.
Únava.
Peníze po Vánocích.
Konec svátečního režimu.
Návrat do tempa, které už dávno přestalo být příjemné.
To všechno tu bylo dávno před Blue Monday.
Reklama nic nevymyslela. Jen pojmenovala něco, co už tam bylo.
Dala emocím jméno......a datum.
A v tu chvíli se z neurčitého „je mi nějak divně“ stalo: „Dnes je ten den, kdy je mi blbě. A je to v pořádku.“
Pojmenování vytváří realitu
Jak se z PR stal kulturní fakt
Média to převzala.
Značky se přidaly.
Influenceři to sdíleli.
Firmy na to navázaly kampaněmi.
A tak se z jedné tiskové zprávy stal každoroční rituál.
Opakování = pravda.
Ne proto, že by to bylo vědecké. Ale proto, že to bylo a je všude.
Blue Monday se začal „slavit“ třetí pondělí v lednu.
V roce 2025 to byl 20. leden. V roce 2026 to bylo 19. ledna. V roce 2027 to bude 18. ledna…a tak dále…
Kalendář převzal emoci. A emoce přijala kalendář.
-----
Věděli jste?
- V některých zemích dnes vznikají „anti-Blue Monday“ kampaně, které se snaží ten den přerámovat jako nejoptimističtější pondělí v roce. A fungují z naprosto stejného důvodu.
- Podle britských průzkumů se v lednu zvyšuje spotřeba motivačního obsahu až o 30 %. Ne kvůli datu, ale kvůli potřebě smyslu.
- Hashtag #BlueMonday se na sociálních sítích objevuje v průměru ve více než 150 000 příspěvcích ročně, a to i přesto, že jeho původ je veřejně známý.
- Název Blue Monday nevznikl přirozeně z jazyka ani z psychologie, ale byl cíleně vytvořen pro PR kampaň. Slovo blue v angličtině neznamená jen barvu, ale i smutek či skleslost (feeling blue). Spojení s pondělím,symbolem návratu povinností, z něj udělalo emočně silný, okamžitě srozumitelný pojem, který se výborně šířil médii.
-----
I když víme, že je to nesmysl, pořád to cítíme
Blue Monday byl dávno odhalen jako marketingový konstrukt.
Přesto se o něm každý rok znovu píše. Přesto ho znovu „prožíváme“.
Protože emoce nejsou racionální.
Můžeš vědět, že je to nesmysl. A stejně si v lednové pondělí řekneš:
„Vím, že to není pravda, ale dnes je fakt nějak blbě.“
Ne proto, že by to bylo horší než jiné dny, ale proto, že ti někdo dal rámec, jak to číst.
A rámce jsou silnější než fakta.
Co nás Blue Monday učí o reklamě
Reklama dnes nevytváří potřeby. Vytváří rámce reality.
Neříká: „Kup si tohle.“
Říká: „Takhle se teď cítíš.“
Když něco pojmenuješ, začne to existovat.
- Ne „jsi unavený“, ale „máš winter blues“.
- Ne „je ti smutno“, ale „prožíváš krizi“.
- Ne „něco se mění“, ale „žijeme v době nejistoty“.
Každé pojmenování je výklad světa.
A kdo pojmenuje realitu první, ten ji začne spoluvytvářet.
Rámce reality
Etická otázka
Kde je hranice mezi pojmenováním a manipulací?
Je Blue Monday neškodný mýtus, nebo zbraň?
Rozdíl mezi těmito dvěma větami je jemný, ale zásadní:
- „Pomáháme ti pochopit, co cítíš.“
- „Vysvětlujeme ti, co máš cítit.“
Jedno je empatie.
Druhé je moc.
Závěr
Blue Monday není problém.
Problém je, jak snadno přijímáme cizí interpretaci vlastních emocí.
Nejde o to, že reklama lže. Jde o to, že jsme jí ochotní svěřit výklad vlastního vnitřního světa.
A někdy stačí jediné slovo, aby se z nálady stal „fakt“.
TeeMko Signature – Dovětek autora
Každý článek je malý výboj ve vesmíru slov. Někdy zasvítí, jindy zanikne ..... ale smysl má jen tehdy, když ho někdo zahlédne. Pokud jste ten záblesk zahlédli i vy, nechte po sobě stopu. Každá reakce, sdílení či podpora pomáhá tvořit nový vesmír obsahu, kde kvalita stále září.
Historie a původ konceptu
- Wikipedia – Blue Monday (date): přehled vzniku termínu, že jde o označení pro třetí pondělí v lednu a že koncept byl kritizován jako pseudověda. https://en.wikipedia.org/wiki/Blue_Monday_%28date%29
- CNN iPrima – fakta vs. mýty: popisuje, že Blue Monday nemá vědecký základ a vznikl z marketingové tiskové zprávy. https://cnn.iprima.cz/modre-pondeli-fakta-myty-a-tipy-jak-zvladnout-nejen-lednovy-splin-463477
- Flowee.cz – proč byl fenomén použit a jak se uchytil: vysvětlení historického kontextu a lednové únavy. https://www.flowee.cz/civilizace/16434-blue-monday-nejhorsi-den-v-roce-nebo-jen-dalsi-marketingovy-tah
- Croud – „what is it and where did it come from“: stručné vysvětlení vzniku spolupráce Sky Travel a Cliffa Arnalla a marketingového pozadí. https://croud.com/resources/blue-monday-what-is-it-and-where-did-it-come-from/
- ProlificNorth – debunking a lekce pro marketing: popis roli PR kampaně značky Sky Travel a šíření myšlenky. https://www.prolificnorth.co.uk/news/debunking-blue-monday-how-pr-stunt-became-a-global-myth-and-what-marketers-can-learn-from-it/
Kritika a vědecký kontext
- EBSCO – Blue Monday (pseudoscience): jasné označení fenoménu za pseudovědu a vysvětlení, že nebyl vědecky podložen. https://www.ebsco.com/research-starters/science/blue-monday-pseudoscience
Kontext reality vs. pocit
- Idnes.cz – psychické zdraví a sezónní vlivy: kontext, že sice koncept Blue Monday není vědecký, ale zimní psychická únava je reálná a odborně známá. https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/blue-monday-nejdepresivnejsi-den-v-roce-test-deprese.A250120_085232_ona-vztahy_job
