Článek
Jedete na nákup a partner špatně odbočí. Místo tichého spolknutí poznámky vypálíte jízlivý komentář o tom, že navigaci by lépe přečetl i cvičený šimpanz. Výsledek? Zbytek víkendu spolu mluvíte jen přes právníky a vzduch v obýváku by se dal krájet motorovou pilou.
Nebo jiná klasika. Cizí člověk na internetu napíše názor, který se neshoduje s vaším. Cítíte, jak vám stoupá tlak. Zahodíte práci, hodinu bušíte do klávesnice a píšete slohovou práci o tom, proč je dotyčný idiot. Výsledek? Zkažené odpoledne kvůli někomu, koho v životě neuvidíte.
Proč máme takovou potřebu neustále vyhrávat bitvy, na kterých vůbec nezáleží?
Protože v té chvíli to nejsme my. Mluví za nás naše falešné ego.
Je to ten uječený skřítek v naší hlavě, který má hysterický strach z toho, že nejsme dost dobří. A protože se bojí, nasazuje si masku drsňáka a útočí na všechno kolem. Chránit tuhle iluzi neomylnosti nás stojí strašně moc energie.
Dobrá zpráva? Toho skřítka můžete celkem lehce vypnout. Horší zpráva? Bude to chtít trochu práce a odvahu přiznat si, že občas prostě reagujeme jako úplní blbci.
Co je to falešné ego a proč z nás dělá loutky
Falešné ego nesmíme zaměňovat se zdravým sebevědomím. Zdravě sebevědomý člověk ví, co umí, zná svou hodnotu a nemá potřebu nikomu nic dokazovat.
Falešné ego je přesný opak. Je to laciný filtr z Instagramu, který si nasazujeme na svou realitu, abychom zakryli vlastní nejistotu. Je to ta verze nás samých, kterou stavíme na odiv světu, aby si nikdo nevšiml, že ve skutečnosti třeba vůbec netušíme, co děláme.
Cizí člověk na internetu napíše názor, který se neshoduje s vaším? Ego okamžitě velí zahodit práci a hodinu bušit do klávesnice.
Jak poznáte, že vás tenhle vnitřní sabotér zrovna stoprocentně ovládá? Má to pár velmi spolehlivých příznaků:
- Syndrom všeználka. Musíte mít pravdu. Vždycky. I když se debata točí kolem páření tuleňů a vy jste tuleně viděli naposledy v dokumentu na základní škole. Přiznat, že něco nevíte, je pro falešné ego jako skok do kyseliny.
- Profesionální ublíženost. Berete si všechno osobně. Šéf se mračí? Určitě myslí na to, jak vás vyhodit. Prodavačka v Bille vás nepozdravila? Jasný útok na vaši důstojnost. Falešné ego miluje roli oběti.
- Sběratelství potlesku. Vaše nálada závisí na tom, kolik lidí vám schválí fotku, pochválí auto nebo poklepe po rameni v práci. Když pochvala nepřichází, začínáte mít abstinenční příznaky.
Falešné ego zkrátka neustále hlídá vaši pomyslnou korunu. Problém je, že ta koruna je z papíru a stačí slabý závan kritiky, aby se zdeformovala. Každý den ji chránit vás stojí spoustu práce. Nebylo by lepší ji prostě sundat?
Jak ego zkrotit (a nezbláznit se)
Odbourat falešné ego neznamená, že se z vás stane flegmatický mnich. Znamená to, že svému vnitřnímu hysterikovi seberete mikrofon. Jenže jak?
1. Chyťte se při činu
Ego miluje moment překvapení. Zaútočí dřív, než stihnete zapnout mozek. Klíčem je naučit se tento moment rozpoznat. Odhalit ten pocit.
Jakmile ucítíte, že se vám vaří krev, protože s vámi někdo nesouhlasí, reagujte. Zeptejte se sami sebe: „Kdo je tu ten ublížený? Já osobně, nebo moje představa o mé dokonalosti?“ Už jen to, že si ten vztek uvědomíte, ho oslabí.
2. Absolvujte „vztahový trenažér“
Nejlepším lékem na falešné ego není čtení motivačních knih, ale každodenní realita. Vím o tom své. Když jsem před mnoha lety začal bydlet s přítelkyní, moje ego dostalo pořádnou facku.
Zpočátku jsem měl tendenci neustále bojovat, prosazovat si svou a dokazovat, že moje pravidla hry jsou ta jediná správná. Jenže dlouhodobé soužití vás donutí k radikální trpělivosti. Buď se naučíte ustoupit, nebo to jeden z vás nerozdýchá.
Když jsem konečně přestal bojovat, zažil jsem obrovský šok. Zjistil jsem, jak osvobozující je nechat se zahltit ženskou jemností a laskavostí namísto neustálého budování barikád. Ukázat zranitelnost a přijmout klid zbraní není slabost, a není jí ani tenhle výrok. Je v tom obrovská síla a především svoboda.
Odbourat ego vyžaduje tvrdý trénink. Nejlepším posilovatelem trpělivosti je každodenní realita a partnerské soužití.
3. Zaveďte pravidlo pěti vteřin ticha
Když vás partner, šéf nebo diskutér na internetu rozdráždí, ego chce okamžitě pálit ostrými. Dejte si ale pět vteřin na nabití zbraně. Napočítejte do pěti a dýchejte.
Člověk ovládaný falešným egem reaguje v první vteřině impulzivním řevem. Skutečně, zdravě sebevědomý člověk si počká, vyhodnotí situaci a často odpoví jen úsměvem. Nebo neodpoví vůbec, protože ví, že nemusí poslušně reagovat na každé zaštěkání.
Co získáte, když falešné ego vypnete
Možná si říkáte, proč byste vlastně měli podstupovat tuhle vnitřní inventuru a vzdávat se své touhy mít vždycky navrch. Možná máte pocit, že je to pro vás přirozené, že takoví prostě jste.
Odpověď je jednoduchá: protože se vám neuvěřitelně uleví. Život bez neustálé obhajoby vlastního ega přináší bonusy, které si za peníze nekoupíte a hádkami nevyřvete:
- Vnitřní klid. Už nemusíte hlídat svoji papírovou korunu. Nemá žádnou hodnotu. Když s vámi někdo nesouhlasí, vaše první myšlenka nebude „jak ho zničit“, ale prosté „každý máme něco“. Ten pocit, kdy vás cizí názory přestanou emočně vydírat, je svoboda.
- Vztahy bez minových polí. Jakmile přestanete v partnerovi vidět soupeře, kterého musíte v diskuzi porazit, stane se zázrak. Výměny názorů přestanou končit tichou domácností. Místo neustálého napětí začne do vašeho domova proudit ta chybějící pohoda, nadhled a skutečné bezpečí.
- Více energie na věci, které mají smysl. Schválně, kolik sil vás stojí vymýšlení sarkastických odpovědí, přemítání nad tím, jak vás kdo v práci neocenil, nebo sledování lajků? Když tuhle energii investujete do sebe, své tvorby nebo rodiny, budete mít skvělé výsledky.
Zkrotit falešné ego neznamená stát se rohožkou, po které všichni šlapou. Právě naopak. Znamená to pochopit, že vaše hodnota nezávisí na tom, zda v každé situaci vyhrajete. Skuteční vítězové nemají potřebu vyhrát každou malichernou bitvu. To jednoduše není možné. Ale je možné cítit se dobře.
Je to každodenní volba
Odbourat falešné ego není jednorázový úkol, který si odškrtnete v kalendáři. Je to celoživotní proces a každodenní práce na sobě. Ten uřvaný skřítek v hlavě nezmizí navždy; občas se prostě probudí, vycení zuby a bude chtít vystartovat. Rozdíl je v tom, že se naučíte neskákat mu na špek.
Až se příště ocitnete v situaci, kdy budete mít na jazyku jízlivou poznámku, nebo budete chtít strávit večer hádáním se na internetu, vzpomeňte si na tu zásadní otázku:
Chcete mít za každou cenu pravdu, nebo chcete být šťastní?
Volba je jen na vás. A věřte, že vzdát se té potřeby zvítězit je ve skutečnosti to největší vítězství, které dokážete sami nad sebou vybojovat.
A přece jen ještě jedna poznámka: jakmile se vám to povede, začnete si všímat lidí, jimž se to dosud nepovedlo. A začnou vám vadit.
Je to poslední projev falešného ega. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že právě něj se zbavuje nejhůř. Najít v sobě toleranci a pochopení vůči lidem, kteří pod nadvládou falešného ega ještě trpí, je také obrovský úkol. Stále s ním bojuji.
Anketa
Článek byl sepsán s využitím následujících zdrojů:
HOLIDAY, Ryan. Ego je váš nepřítel. Praha: Management Press, 2017.
vlastní zkušenosti autora
