Článek
Vždycky mi pije krev, když na diskuzích nebo někdy i přímo v článcích čtu, že někdo propadl drogám, protože neměl nic lepšího na práci. Užívání rekreačních drog je samozřejmě běžná věc, obvykle se však nejedná o závislost, která by člověku zničila život. Takový Charlie Sheen nebo Snoop Dogg jsou na tom pořád poměrně dobře, když uvážíme, kolik už toho musí mít za sebou.
Přejděme ale k věci. Výše uvedení dva pánové se k lehkým drogám dostali skutečně pro zábavu, na různých večírcích, které si s jejich pomocí lépe užili. Typický uživatel v České republice a vlastně kdekoli jinde má úplně odlišný profil. Když si někdo párkrát dá extázi nebo marihuanu, není to o nic nebezpečnější než alkohol. A určitě to vyvolává menší závislost. To, zda člověk přejde do druhé fáze, tedy do této závislosti, závisí na jednom důležitém faktoru. Tím je jeho psychický stav.
Droga jako lék na trauma i osamělost
Ve chvíli, kdy uživatel cítí potřebu přejít ke tvrdším drogám, případně se takovému směřování nebrání, snaží se tím léčit své psychické problémy. Droga je jejich řešení, často nevědomé; jedná se však o neoddiskutovatelný pokus rychle vyléčit a odstranit rozpoložení, které nám není příjemné. Velmi často se jedná o stav bránící spojení s ostatními lidmi, po němž uživatel bytostně touží. Za plného vědomí ho však nedokáže efektivně dosahovat.
Mezi tyto nepříjemné stavy patří všechny fáze deprese, léčené buď alkoholem, jenž otupuje vnímání emocí, nebo naopak stimulanty, jako je kokain či pervitin, které naopak překlopí emoční vnímání do pozitivního spektra. Mezi rané fáze deprese můžeme s trochou dobré vůle zahrnout i úzkostné a stresové stavy; zde se však většina postižených spokojí s marihuanou.
Deprese je těžko řešitelný stav. Léky na předpis často vyvolávají těžkou závislost. Reakce okolí taky nebývají zrovna ukázkové.
Možná ještě častější problém než nelegální drogy jsou u těchto stavů léky na předpis, typicky ze třídy benzodiazepinů, jako je Xanax. Ty způsobují při dlouhodobějším užívání silnou závislost. Silnějším drogám také často propadají osoby trpící traumaty či posttraumatickou stresovou poruchou, protože jim pomáhají zapomenout na nepříjemné zážitky.
Velmi často se však stává, že člověk netrpí žádnou výraznou depresí ani traumatem, které by bylo bez drog nesnesitelné. Je pouze introvert, stydlivý člověk, jenž by se rád spojil s ostatními, ale obvykle nedokáže překonat svou plachost, a když ji překoná, nenajde ta správná slova, jimiž by ostatní zaujal a dokázal být před nimi uvolněný. Úzce to souvisí s nízkým sebevědomím a z toho plynoucím pocitem nenávisti vůči sobě samotnému. A s drogou to najednou jde. Jako by si člověk loknul dryáku felix felicis z Harryho Pottera a najednou měl tu správnou hlášku a správný styl pro každou příležitost.
A nelze si nic nalhávat, i pocit nudy či toho, že můj život nikam nesměřuje, je u mladých lidí častým impulsem vyzkoušet drogy jako „něco nového“. Rozhodně to není dominantní případ toho, proč uživatel propadne těžké závislosti, není však ani nijak vzácný. Generalizace jednak není na místě, jednak už tento stav je na hraně psychické poruchy.
Proč droga?
Užití drogy přináší okamžitou úlevu od problémů, které člověk zažívá, často v řádu minut. Jejich krátkodobou účinnost nelze nijak zpochybnit. Zatímco třeba přirozený ostych a introverzi by musel člověk překonávat řadu měsíců až let řízeným tréninkem hovoru s neznámými lidmi, stačí si místo toho šňupnout trochu prášku, a trénink netřeba.
Droga tak přináší možnost okamžitě uniknout z nepříjemné reality, nemuset řešit problém, jenž mi otravuje život. Pokud se člověk nevydá cestou diagnózy a terapie, což může být u pouhé introverze a přirozené stydlivosti složité, ne-li nemožné, je droga řešením, které neznamená spoustu nepříjemných rozhovorů, prohlídek a třeba i výsměchu a zlehčování problémů. Naopak, v některých skupinách je užívání drog normou nebo jím dokonce lze získat respekt té skupiny. To je lákavé.
Další běžné závislosti
Problém, který jsem popsal výše, lidé samozřejmě neřeší pouze užíváním drog. Pokud však chtějí být vytrženi z nepříjemné reality, prakticky vždy to vede k závislosti. Je to pochopitelné: pokud cítíte fyzickou nebo psychickou bolest a při nějaké činnosti na ni dokážete zapomenout, případně ji odstranit, budete takovou činnost vyhledávat co nejčastěji.
Sem se typicky řadí jednoduché zdroje dopaminu, jako je gambling, jemuž propadají zejména muži, sociální sítě a internet jako celek, což je spíše doména žen, a v neposlední řadě i závislost na sexu a pornografii, což je běžné u obou pohlaví. Sluší se podotknout, že muži se k nadměrnému sledování pornografie přiznávají častěji, což úsměvně ilustruje (pravděpodobně smyšlený) výzkum, který si kdysi dal v Kanadě za úkol srovnat muže, kteří pornografii sledují, s těmi, kteří ne. Nepodařilo se najít ani jednoho muže, který pornografii nikdy neviděl.
Nesmíme zapomenout ani na závislost na jídle, tedy přejídání, opět běžnou neřest u obou pohlaví, a na workoholiky, kteří se nadměrným pracovním nasazením snaží zapomenout na své problémy či neuspokojivý psychický stav, o němž by jinak museli přemýšlet nebo ho nějak řešit.
Závislost je lidská
Co říci na závěr? Chtěl bych hlavně apelovat na diskutující na různých fórech, kde se řeší něčí závislost, aby před odsuzujícími komentáři vzali v potaz to, co píšu výše. Mnozí z vás se neobejdou bez alkoholu, bez kávy, někteří dokonce ani bez cigaret. A to jste třeba nemuseli řešit tak nepříjemný psychický stav jako člověk, který propadl ještě nebezpečnější závislosti.
Navazování zdravých vztahů s ostatními lidmi a věnování času a pozornosti těmto lidem je jedním z léků, který funguje líp než drogy. Je ale hůř dostupný.
Všichni jsme asi závislí na něčem. Když to nejsou drogy, tak to jsou lidé, pocity, činnosti nebo cokoli, co nám pomáhá na chvíli zapomenout na problémy běžného světa. Koneckonců i slovo „droga“ jsme se naučili používat v přeneseném významu, jako označení něčeho, čeho se nemůžeme nabažit, u čeho jsme na hraně nebo za hranou závislosti.
Přál bych si mít řešení. Přál bych si, aby lidé závislosti na drogách nepropadali. Je to problém celé společnosti: řada lidí asi ví, jak vypadají některé oblasti ve Frankfurtu, v Glasgow, ve Filadelfii nebo ve Vancouveru, kde se koncentrují tisíce závislých, mnohdy v terminálním stádiu. Když teď víme, že tím lidé často řeší svoje problémy, asi by nejvíc pomohlo, abychom jim je pomáhali řešit jinak. Abychom se k sobě chovali hezky, s respektem, pomáhali si a zajímali se jeden o druhého. Nikdo pak nebude muset řešit svoje problémy tak radikálně.
Anketa
Článek byl sepsán s využitím následujících zdrojů:
