Článek
Tragický osud zaoceánského parníku Titanic zná snad každý. I díky slavnému velkofilmu Jamese Camerona. V něm jsou znázorněny i některé osudy skutečných pasažérů nebo členů posádky. Osud topiče Priesta ale není tak známý. Tenkrát se ještě nevědělo, že později přežije ještě několik námořních katastrof.
Arthur John Priest (1887-1937), byl anglický hasič a topič. Díky přežití velkého množství lodních neštěstí dostal Priest přezdívku „nepotopitelný topič“.
Arthur John Priest
Žil se svou rodinou v Southamptonu. Pracoval v kotelnách parních lodí. Jeho pozoruhodný příběh začíná v roce 1908, kdy pracuje v podpalubí parníku RMS Asturias. Který se hned při první plavbě srazí s jinou lodí.
O tři roky později zažije další kolizi, když přikládá pod kotle obřího zaoceánského parníku RMS Olympic (sesterská loď Titanicu). Jeho mohutné lodní šrouby 20. září 1911 v přístavu Southampton přitáhnou při míjení křižník HMS Hawke. Jeho příď udělá v pravoboku Olympicu díru. Naštěstí nad čárou ponoru. Navíc poškodí jeden z lodních šroubů.
O rok později zůstává mnoho lodí v přístavech. Kvůli uhelné stávce nemají na co plout. Stovky topičů přijdou o práci. Priest se však považuje za šťastného, s dalšími 150 muži získá práci na nově dokončeném největším zaoceánském parníku RMS Titanic. Ten denně spotřebovával okolo 650 tun uhlí.
Když v noci ze 14. na 15. dubna 1912 Titanic narazí na ledovec, má Priest po službě a odpočívá. Poté, co se s dalšími topiči dostane bludištěm chodeb na palubu, je už většina záchranných člunů pryč. Jen v tílku skočí do ledové vody, která má pouhé 4 °C. Co mu síly stačí plave k nejbližšímu člunu. Utrpí nepříjemné omrzliny. Na rozdíl od mnoha kolegů a pasažérů však přežije.
Když v roce 1914 vypukne první světová válka, obchodní a osobní lodě jsou vyzbrojeny a musí se svými posádkami sloužit v konvojích nebo jako nemocniční lodě. V roce 1915 vypustí Německo svou ponorkovou flotilu, která rozpoutá na moři peklo. Uprostřed toho krmí Priest kotle na palubě lodi Alcantara, až do února 1916. Kdy se loď dostane do střetu s německým křižníkem Grief. V zuřivé bitvě jsou obě lodě potopeny. Priest je sice zraněn několika střepinami, dokáže však z potápějící lodi uniknout.
Po zotavení začne přikládat pod kotle Britannicu, další sesterské lodi Titanicu. Ta slouží jako nemocniční loď. 21. listopadu 1916 se Britannic po nárazu na minu poblíž řeckého ostrova Kea potopí. Ovšem Priest přežije.
Být námořníkem a vidět v seznamu posádky jméno Priest, asi by člověk znejistěl. 17. dubna 1917 poctivě přikládá pod kotel ozbrojené nemocniční lodi SS Donegal. Loď převáží 610 zraněných vojáků. V kanálu La Manche se ale dostane do blízkosti německé ponorky SM UC-27. Která pošle SS Donegal torpédem ke dnu. Priest na rozdíl od 29 vojáků a 12členů posádky opět přežije.
Po potopení SS Donegal odešel Priest z práce na moři a skončil s prací topiče. Zbytek svých dnů prožil v Southamptonu se svou ženou Annie. Tvrdil, že „po těchto katastrofách s ním nikdo nechtěl plout“.
Měl tento člověk neuvěřitelnou smůlu, nebo štěstí?
Zdroj:
https://epochalnisvet.cz/arthur-john-priest-nepotopitelny-topic/
https://en-m-wikipedia-org.translate.goog/wiki/Arthur_John_Priest?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=sc
