Hlavní obsah
Lidé a společnost

Vánoce nejsou pohanské, kdo je chce přepsat?

Foto: Tomáš Binder

S Vánoci je spojená symbolika, kterou si chtějí přivlastnit firmy, ateisté, kultisté nebo neopohani. říkají, že to křesťané „ukradli“, nebo že to celé „historicky znamená něco jiného“. Tohle všechno ukazuje že symbolická síla Vánoc tu pořád je.

Článek
Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Dává smysl si připomínat křesťanský vánoční symbolismus, protože je vlastně velice intuitivní a tak jednoduchý, že ho lidé chápou dřív, než ho umí pojmenovat. A možná právě proto se na něj tolik útočí. Nikdo se nezaměřuje na složité intelektuální koncepty, ale na věci jako Vánoce, rodina, děti, domov. Na to, co je pro nás nejreálnější. Stačí se podívat, kolik emocí dokáže vyvolat obyčejná poznámka o vánočním stromku nebo betlému v obýváku a odkud to vlastně přišlo.

O Vánocích se říká, že je to jen kapitalistická komerce. Že si za to křesťané můžou sami, protože jsme si nechali Vánoce zredukovat na reklamy, věci a dárky. To ale není pravda. Všechno je dneska neuvěřitelně komerční a kapitalistické. Celý rok a každý významnější den se jen zahrnujeme věcmi, jídlem a penězi.

Ale jediný den, kdy si toho skutečně všimneme, jsou Vánoce. Právě křesťané jsou ti, kteří dokážou zvýraznit jeden den a říct: OK, dávání dárků je v pohodě, ale tohle je fakt přehnané a aspoň dneska byste si toho měli všimnout. Protože to, co děláme s věcmi na Vánoce, to vlastně děláme celý rok a jen ten týden Vánoc to kritizujeme.

A tehdy se v kostele objevují lidé, kteří tam celý rok nechodí. Lidé, kteří by vám možná řekli, co si o křesťanství myslí, ale o Vánocích zapálí svíčku, vyslechnou bohoslužbu a dají něco chudým. Ne proto, že by najednou všemu věřili, ale proto, že ten symbol funguje.

Vánoce jsou vlastně přirozeně až materialistické, protože symbolizují touhu po tom najít světlo v ten nejtemnější den. Ale pozor, říkají pohani a ateisti: tohle dává až příliš smysl, tak to ne! A spolu s tím se objevuje první kritika, nebo mýtus, chcete-li.

Vánoce jsou při slunovratu, kde samozřejmě spousta lidí říká – a je to ten nejčastější argument – že pohani, nebo řekněme předkřesťanské národy, tohle dělali první. Je to taková verze originalismu, kdy ta idea je, že kdo to dělal první, ten to dělal nejčistěji a toho to je. Je to taková až skoro perverzní verze konzervatismu.

To, co dělá křesťan, není to, že jde v čase zpátky a kouká se, kdo přesně to udělal první – protože mimochodem to ani odhalit nejde.

Skutečně si myslíte, že odhalíte ty první lidi? Proč si myslíte, že ti lidé, kteří to udělali podle vás první, to prostě jen neukradli někomu ještě předtím, koho dokázali absolutně vymazat z historie?

Ne, křesťan není originalista, ale jde po ontologické struktuře, po naplnění. Můžete znát všechny materiály, ze kterých je dům postavený, vědět, kde jsou cihly, trámy a kabely, a přesto nepochopit, k čemu ten dům je. Dokud nevíte, že je to domov, jsou to jen části. Teprve smysl z nich udělá celek.

Křesťanství nedává další kus informací, ale říká, k čemu to celé je. Co hledáme, je úplnost příběhu, a ne jeho nejčistší nejhistoričtější začátek. To je taková sekulární modla, která ve své podstatě nedává moc smysl.

A nemusíte mít nic proti historii ta má svoje místo. Ale podle čeho se snažíte řídit svůj život? Podle historických dat a posloupnosti, nebo podle příběhu, který odpovídá smyslu, který se snažíte naplnit?

Slunovrat má tedy svoje vysvětlení. Je to konec světa, je to nejtemnější noc, kdy slunce vlastně mizí. Ale křesťané neuctívají slunce. A proto když slunce mizí, objevuje se jiné světlo to, které skutečně může naplnit svět. A to je Ježíš, který nejen naplňuje tento, ale všechny příběhy.

Místo slunce, které nám sesílá paprsky světla na zem, je tu Stvořitel jako zdroj reality, který zhmotňuje svého Syna. Proto je představa, že křesťané uctívají slunce nebo nějaký pohanský svátek, absurdní.

Jsou to často právě kritici, kteří se snaží uctívat něco vyššího, ale nemohou se k tomu dostat, protože oslavují opak. Ostatně Saturnálie, ke kterým se Vánoce často přirovnávají, byly jejich pravým opakem – dobou rozkladu, orgií a hedonismu. Něčím, co by dnes s Vánoci spojoval málokdo.

Až křesťanství přináší oslavu skutečného světla.

Pokud přeci jen toužíte po troše historie, často se tvrdí, že křesťané převzali datum 25. prosince od pohanů. Jenže to je zjednodušený internetový mýtus. Přímá vazba Vánoc na pohanské slavnosti nemá v historických záznamech pevnou oporu. Saturnálie končily už 23. prosince a spojení se Sol Invictus je moderní konstrukce.

Shoda Vánoc se zimním slunovratem má hlubší symbolický smysl: právě v době největší tmy se rodí Ježíš jako Světlo světa. Vánoce tedy nejsou pohanštěním křesťanství, ale jeho naplněním.

A když se bavíme o směřování, hierarchii a vzorci, který Vánoce drží pohromadě, téměř okamžitě se dostáváme k další věci, na kterou se útočí nejčastěji: k vánočnímu stromu.

Chcete pokračování?

Chcete vědět, jak je to skutečně se stromečkem, betlémem a hvězdou – a proč tyto symboly dávají smysl i dnes?

https://youtu.be/biIyEcoBmxs

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám