Článek
Narodil se 25.května 1894 v Dolní Čermné. Po absolvování měšťanské školy odešel do Prahy studovat obchodní školu. Po ukončení obchodní školy nastoupil do Pražské úvěrní banky. Brzy se stal schopným bankéřem. Od roku 1921 byl členem Autoklubu Republiky Československé. Brzy se zapojil do pořádání sportovních podniků.
Mzdu jako bankéř měl slušnou a proto si mohl dovolit koupit vůz značky Mercedes, se kterým v roce 1922 vyhrál známý závod Zbraslav-Jíloviště.
Jezdil po výstavách a autosalonech, na tom pařížském se seznámil s Ettorem Bugattim. Ten mu později dodával vozy stejné značky.
Seznámení s Eliškou Junkovou
V roce 1917 vedení banky Junka pověřilo, aby založil novou pobočku v Brně. Mezi spolupracovníky, které si vzal s sebou, byla i sekretářka a korespondentka Alžběta Pospíšilová. V červnu 1922 se vzali. Po sňatku si Alžběta změnila s příjmením i křestní jméno a z Alžběty Pospíšilové se stala Eliška Junková.
Novomanželé a závodní kariéra
Mezi lety 1922 až 1928 spolu manželé jezdili po závodech. Eliška manžela po dobu dvou let doprovázela v roli mechanika a navigátora. Od roku 1925 se zúčastňují závodů oba jako závodníci, Eliška se slabším vozem Bugatti Type 30 (osmiválec, 1991 cm3). Její manžel v silnější kategorii na Bugatti T35.
Od roku 1927 se manželé rozhodli více závodit v zahraničí. Kromě několika závodů v Československu se zúčastnili např. Targa Florio na Sicílii. Závod to byl dlouhý, tak se rozhodli, že se budou střídat. První startovala Eliška. Byla první ženou, která se závodu účastnila. Pro závadu na řízení a následnou nehodu musela odstoupit. O rok později se na Targa Florio vrátila, Junek se z pracovních důvodů závodu neúčastnil. Eliška obsadila páté místo a dosáhla zde největšího úspěchu své kariéry.
Osudový závod na Nürburgringu
Posledním závodem, který Junek vyhrál, byl 24.června 1928 jeho oblíbený závod Knovíz-Olšany. Junek zde vyhrál tři ročníky 1926-28.
15.července 1928 se jela velká cena Německa. Junek v ní startoval ve voze Bugatti Type 35B. Tehdejší předpisy nepřikazovaly jezdcům povinnost mít na hlavě přilbu. Nicméně ji měl přes měsíc objednanou a měla už dávno přijít. Ale nedalo se nic dělat, musel jet zkrátka bez ní.
Bugatti zlobila, Junek musel několikrát do depa kvůli promazání řízení, podruhé kvůli náhradní zátce k nálevce oleje a nakonec ještě měnil svíčky. Jako závodníkovi mu vadilo, že ztrácí cenné vteřiny. Rychle se ženoucí Bugatti dostala na rozehřátém asfaltu smyk. Čeněk Junek byl na místě mrtev. Příčina smrti: lebka proražená o skálu. Stal se tak první obětí tohoto známého okruhu přezdívanému zelené peklo. Bylo mu 34 let.
Eliška zatím čekala na průjezd svého muže na tribuně. Bugatti se neobjevovala, zato se objevovaly vozy dalších československých závodníků. Na počest Junka odstoupili ze závodu. Zdrcená Eliška po návratu do Prahy neprodleně volala příteli, kterému Junek svěřil odeslání přilby z Paříže. Ten udiven ihned ukázal potvrzení o zaplacení přilby s datem 28. června. Další Eliščin známý odjížděl zrovna do Paříže a vrátil se se smutnou zprávou. Zapomněli si účtovat pět franků za poštovné. Pět franků rozhodlo o osudu talentovaného Čeňka Junka.
Eliška Junková tímto ukončila svojí závodnickou kariéru. Dožila se požehnaných 93 let a je pohřbena na Vinohradském hřbitově spolu se svým manželem.
Zdroje:
https://www.youtube.com/watch?v=FzW9lmrIARQ
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cen%C4%9Bk_Junek
https://www.denik.cz/ze_sveta/nurburgring-cenek-junek-eliska-junkova-niki-lauda.html
Eliška Junková - Má vzpomínka je bugatti - nakladatelství Olympia, Praha 1972