Článek
Dlouho jsem přemýšlela, co mu dát
Vnuka mám jen jednoho. Vyrůstal přede mnou, vodila jsem ho do školky, učila ho zavazovat tkaničky, a když vyrostl, s hrdostí jsem sledovala, jak se mu daří. Dnes žije ve městě, má práci, přítelkyni a já jsem chtěla, aby měl něco, co mu usnadní život. Když jsem prodala starší auto a měla trochu našetřeno, rozhodla jsem se, že mu pošlu dvě stě tisíc korun.
Nebyl to žádný rozmar, jen snaha pomoci. Vždycky jsem říkala, že peníze mají mít smysl. A když je člověk dává z lásky, měl by z toho mít dobrý pocit.
Odpověď, která mě zaskočila
Poslala jsem mu peníze s krátkým vzkazem, že je to dar od babičky, a že si může splnit něco, po čem touží. Čekala jsem, že mi zavolá, že se podělí o radost. Když se ozval, jeho slova mě zarazila. Řekl, že mu to stejně moc nepomůže, že dnes už dvě stě tisíc nic neznamená a že mu to sotva vystačí na dovolenou.
Zůstala jsem chvíli potichu. Ne proto, že bych se urazila, ale protože jsem tomu nerozuměla. V hlavě mi běželo, kolik let jsem musela pracovat, abych takovou částku vůbec mohla ušetřit. Pro mě to byly velké peníze. Nechtěla jsem ho poučovat, jen jsem cítila, že mezi námi leží něco, co už si možná nikdy úplně nevysvětlíme.
Jiný pohled na svět
Uvědomila jsem si, že dnešní mladí lidé mají jiný vztah k penězům. Ceny jsou jiné, životní styl jiný, všechno se točí rychleji. Ale i tak jsem čekala alespoň maličkou radost, trochu vděku, prosté „děkuji“. Místo toho jsem slyšela, že je to málo.
Přemýšlela jsem, jestli jsme je k tomu sami nepřivedli. My starší se často snažíme dětem a vnoučatům dopřát víc, než jsme měli my. A možná tím nevědomky bereme hodnotu i obyčejné pomoci. Peníze se pak stanou jen číslem, ne symbolem úsilí, lásky a důvěry.
Už dávám jinak
Od té doby jsem se změnila. Peníze už nerozdávám, i když bych mohla. Raději upeču buchty, pošlu balíček, přispěju na něco, co má smysl. Naučila jsem se, že pomoc nemusí mít podobu částky na účtu.
Někdy si říkám, že to jeho prohlášení mi vlastně otevřelo oči. Ne proto, abych se na něj zlobila, ale abych si uvědomila, že štědrost bez pokory ztrácí svou váhu. A že nejdražší věci nejsou ty, které se dají spočítat.
