Hlavní obsah

Dcera mi řekla, že ve škole zdražují pronájem skříněk. Když jsem zjistila o kolik, spadla mi brada

Foto: freepik/Freepik.com

Dcera přišla domů ze školy a mezi řečí mi oznámila, že se od nového pololetí zvyšuje cena za pronájem školních skříněk. Myslela jsem, že půjde o pár korun. Když jsem zjistila přesnou částku, nevěřila jsem vlastním očím.

Článek

Nenápadná zpráva u večeře

Seděly jsme spolu u večeře, když dcera mezi řečí poznamenala, že od příštího pololetí zdraží skříňky. Brala jsem to jako nepodstatnou informaci. Vždyť co může stát plechová bedna se zámkem? Tipovala jsem navýšení o dvacet, třicet korun. Jenže dcera dodala, že prý hodně, a to mě zarazilo.

Pátrání po částce

Večer jsem si otevřela školní e-mail. Četla jsem oznámení a nemohla věřit svým očím. Dosud jsme platili 200 korun za rok, od nového pololetí to bude 450 korun za půl roku. V první chvíli jsem myslela, že jde o překlep, proto jsem si text přečetla ještě jednou. Nebyl. Bylo to oficiální sdělení, které působilo naprosto samozřejmě, jako by šlo jen o drobnou změnu.

Porovnání a reakce

Doteď jsem brala poplatek za skříňku jako symbolickou částku. Ale 450 korun za pololetí už symbolické rozhodně není. Když jsem si spočítala, že za čtyři roky studia zaplatíme 3600 korun, zůstala jsem sedět v němém úžasu. Za ty peníze bych klidně pořídila novou šatní skříň domů. Jenže ve škole se bez ní dcera neobejde. Nosí těžké učebnice a věci na tělocvik, takže možnost vzdát se skříňky vlastně neexistuje.

Rozhovory s rodiči

Druhý den jsem se o tom bavila s ostatními maminkami. Všechny reagovaly stejně: nejprve nevěřily částce, a pak kroutily hlavou. Skříňky nejsou nové, žádná rekonstrukce se nechystá a přesto se cena zvedla víc než dvojnásobně. Všechny jsme měly pocit, že nás škola prostě postavila před hotovou věc.

Bezmoc a rozhodnutí

Nakonec jsem peníze zaplatila. Nechtěla jsem, aby dcera byla jediná bez skříňky, a tak jsem polkla pocit nespravedlnosti. Ale uvnitř mě hlodá pocit, že jsem se nechala dotlačit do kouta. Někdy člověk musí akceptovat věci, které mu vůbec nedávají smysl, a to je na celé situaci to nejhorší.

Dcera a její otázka

Večer se mě dcera zeptala, proč je skříňka najednou tak drahá. A já jsem jí neuměla odpovědět. Bylo těžké vysvětlit, že důvod vlastně neexistuje, jen rozhodnutí shora. V tu chvíli jsem si uvědomila, že nejhorší není zaplacená částka, ale to, že nedokážu své vlastní dítěti vysvětlit, proč se něco tak absurdního děje.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz