Hlavní obsah
Umění a zábava

Hudební toulky (7): Jsem unavenej

Foto: Tomáš Fiala

Vydejte se na procházku světem muziky za známými melodiemi i překvapivými hudebními objevy. A nenechte se nikterak odradit tím, že pojítkem mezi dnešním výběrem písniček bude únava.

Článek

Kromě toho, že je novinář Michal Bystrov autorem mnohých knih věnovaných hudbě (jen letos mu vyšly Hvězdy v polostínu a sbírka přebásněných bluesových textů Pekelnej pes má na mě vztek a na obzoru je kniha věnovaná pánům V+W a jejich válečnému pobytu v Americe), skládá i vlastní písně. V jeho případě by se snad dalo mluvit přímo o posedlosti hudbou. V loňském roce vydal (bohužel pouze digitálně) album Tajný eso, které otevírá chytlavá písnička nazvaná Unavenej.

Zdaleka ne všichni mají to štěstí, že mohou v noci spát. O jednom takovém nešťastníkovi vypráví i tato písnička od Miroslava Horníčka. Horníček, který se často stylizoval do role lenocha, toho v životě stihl hodně. Hrál divadlo, provázel televizními i rozhlasovými pořady, psal knihy a divadelní hry, lepil koláže. Krom toho napsal i několik vydařených písňových textů. Snad nejznámější je píseň Potkal jsem jelena, ke které složil hudbu Jiří Šlitr. Nazpíval ji Miloš Kopecký, Horníčkův kolega a přítel. Ten se ujal i dalšího jeho textu, tentokrát s hudbou pánů Baura a Hály, skladby Kdo to tu hvízdá.

Písničkář Jan Burian vystupoval řadu let ve dvojici s Jiřím Dědečkem. V polovině osmdesátých let se rozešli a každý se vydal vlastní cestou. Burianovi se podařilo v roce 1989 vydat ve spolupráci s Danielem Fikejzem sólové album, desku Hodina duchů. Právě z ní jsem vybral písničku Noci jdou dlouhý, která tematicky hezky zapadá do dnešních Hudebních toulek. Po Hodině duchů natočil Burian mnoho dalších alb. Nejnověji, letos v září, mu vyšlo CD nazvané V horečce.

Ani únava není zárukou, že člověk usne. Kolem nás je spousta věcí, které nám občas nedají spát. V lepším případě nemůžeme zabrat ze samé radosti. Někdy je to však naopak – a o tom vám teď zazpívají Jiří Voskovec a Jan Werich. Nebude to ani tak dlouho trvat a té písničce bude sto let. Sto let – a kam jsme se posunuli?

Po tolika nářcích nad špatným spánkem nás může zachránit jedině nějaká ukolébavka. Vzpomněl jsem si na Gershwinovu skladbu z opery Porgy a Bess – Summertime, která se u nás často hraje pod názvem Letní ukolébavka. Vybral jsem však verzi, která vás do říše snů asi nedoprovodí. Trio Oscara Petersona vám spíš rozproudí krev.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám