Článek
V samém centru Šumavy bilo v pravěku keltské srdce. Bylo jím hradiště Obří hrad nedaleko Kašperských hor – jen těžko přístupné v bezmála tisícimetrové nadmořské výšce, s drsným klimatem a zřejmě nikdy neobývané.
Obří hrad je především jiný hrad. Kdysi jsme sem s bratrem vzali dcery, a když jsme odcházeli, malá neteř se rozplakala. Prý neviděla nikde „ty princezny“. Zřejmě čekala, něco na způsob pohádkového hradu s králem nebo rytíři a šlechtičnami. Tak tento typ hradu Obří hrad opravdu není.
Jde o pravěké hradiště postavené někdy před dvěma a půl tisíci lety v době, kdy v Izraeli vznikal dnešní Starý zákon, v Řecku žil filosof Aristoklés přezdívaný Platón, Řím se teprve formoval, Egypt už byl za zenitem a světu chtěla vládnout Persie.
Les je tu tichý – tvoří ho hlavně smrky a borovice a terén je krkolomný. Ostatně jste na skalním ostrohu hory, která se jmenuje Valy. Severní strana hradiště nabízí výhled na charakteristickou horskou krajinu centrální Šumavy, ale i kamenná pole na protilehlých svazích nebo na nedaleký hrad Kašperk. To hlavní, co tu z Obřího hradu zbylo, jsou dlouhé pásy kamenných valů – rozpadlých původních hradeb.
Turistická stezka, která sem vede, není snadno schůdná. S kočárkem se sem nedostanete. V lese narazíte na kořeny a prudký svah. Jinde zase čekají velké kameny, po kterých přeskakujete. V létě je tu většinou příjemně, ale na jaře a na podzim počítejte s tím, že stoupáte tisíc metrů nad moře a hodí se vám teplé oblečení.
V zimě tu pak klimatické podmínky patří k nejdrsnějším v Čechách. Sníh se tu může objevit už v říjnu a často zde leží až do května. Jde o nejvýše položenu pravěkou stavbu v Čechách a také o jednu z našich nejlépe dochovaných pravěkých staveb.
Tento popis byl nutný, aby vyniklo, jak zvláštní, nelogické a tajemné je, že taková stavba vznikla na tak obtížně přístupném a tak nehostinném místě. Dodejme, že hradiště leží v nadmořské výšce 970 až 985 metrů, má oválný tvar dlouhý asi 370 metrů a široké je zhruba 80 metrů. Celkem zabírá přibližně dva a půl hektaru plochy a terén uvnitř je velmi nerovný a je dobře tu dávat pozor na každý krok.
Hradby byly původně široké tři až čtyři metry, stěny stavitelé pečlivě vyskládali, ale kamení mezi ně jen naházeli bez ladu a skladu. Dnes jsou hradby většinou zřícené. A rozpadají se přitom postupně dál – stojí za tím geologické procesy, ale také návštěvníci, kteří k hradbám nemají úctu a staví z nich takzvané mužíky.
Tolik to, o čem se dá mluvit celkem s jistotou a pojďme k záhadám a tajemstvím tohoto hradiště. Archeologové tu pracovali hlavně v první polovině 20. století a pak na začátku našeho milénia. A moc toho nenašli. Za prvé mají problém s určením doby, kdy hrad vznikl.
Neobjevili tu totiž žádné střepy ani podobné pravěké nálezy a tak musí dataci odhadovat jen podle způsobu stavby na konec doby halštatské (750 až 400 př. n. l.) nebo začátek doby laténské (400 až 25 př. n. l.). V té době do Čech pronikali Keltové a hradiště tak zřejmě postavili Bójové, kteří dali naší domovině jméno.
Záhadou je, že hradiště vzniklo beze stop po jeho stavitelích. Archeologové odhadují, že ho dokázalo postavit zhruba sto padesát lidí za pět měsíců. Tolik lidí by ale spotřebovalo tisíce kilogramů jídla, vypilo velkou spoustu vody, asi by tu někde tábořilo, využívalo stavební stroje, ztrácelo nářadí, zbraně, šperky, mince zanechalo po sobě střepy z keramiky a tak dále. Ale nic takového se tu v desítkách archeologických sond nenašlo.
Aby toho nebylo málo, tak stavitelé zřejmě neudělali hradišti brány a hradba na východní straně chybí. Zda se rozpadla nebo byl Obří hrad nedokončený, není jasné. Asi jediné, s čím se dá počítat, je to, že stavebního materiálu (kamene) byl všude kolem dostatek.
A ještě záhadnější je účel stavby. O tom se neví vůbec nic a jen se o něm spekuluje. Tak jako se tu nenašly stopy po stavitelích, chybí i stopy po osídlení. Ostatně žít v pravěku na tak vysoko položeném místě by bylo o život. Jedním z mála nálezů, které se tu archeologům podařily, bylo osmnáct antických mincí. Třináct z nich bylo stříbrných keltských, čtyři měděné Numidské (dnešní Tunisko) a jedna stříbrná římská. Jsou ale mladší než hradiště (2. – 1. století př. n. l.) a někteří numismatikové se domnívají, že jde o podvržená falsa.
A jaké jsou hlavní teorie účelu hradiště? Mohlo jít o místo, ze kterého se střežilo nějaké blízké rýžoviště zlata. Ta se na Šumavě nacházela, ale žádné větší poblíž Obřího hradu. Další možností jsou náboženské obřady. Tomu by odpovídalo, že se hradby neměly z vojenského hlediska velký význam. Kultovní místo by nebylo obýváno, ale problémem je, že leží daleko od nejbližších pravěkých sídlišť a chybí stopy po obětech. U Keltů třeba kvetl kult hlav useknutých nepřátelům.
Pak je tu teorie o soudním dvoru, tedy místa, kde by se soud mohl scházet. I tady je ale otázkou, proč by byl tak daleko od obydlených oblastí. Mluví se také o prostoru pro setkání druidů. Jenže ti nevyužívali svatyně, ale uctívali posvátné stromy a háje.
Další nadějnou teorií je, že šlo o útočiště. K nejbližší pravěké osadě je to však deset kilometrů a k další dvacet kilometrů těžko schůdným terénem. Pro matky s malými dětmi musel být Obří hrad v podstatě nepřístupný a navíc hradiště není možné celý půl rok v zimě jako útočiště používat.
A tak se nejdůvěryhodnější teorií může zdát ta, která souvisí s názvem hradiště a legendami, které se k němu váží. Podle staré pověsti tu žili obři a vrhali dolů do údolí velké balvany. Skalní ostroh se totiž postupně rozpadá a i zemětřesení tu mohla zapracovat.
Zřejmě i v nedávné době se mohl nějaký balvan řítit dolů po svahu. Za vznikem hradiště tak mohla stát pravěká úcta k podzemním božstvům. Tuto teorii zastává i jeden z předních odborníků na středoevropskou prehistorii Miloslav Slabina v publikaci Keltové na Šumavě.
Otázka, jak postavit tak velké hradiště na takovém místě a nezanechat po sobě prakticky jedinou stupu, ale zůstává. A proto na Obří hrad můžete vyrazit za dotekem dávných tajemství a v tichu a klidu šumavských lesů přemýšlet o možných důvodech jeho vzniku…
Obří hrad leží na pomezí Jihočeského a Plzeňského kraje. Autem je třeba jet z Vimperka směrem na Kašperské hory a v Nicově odbočit na úzkou cestu do Popelné, kterou protéká říčka Losenice. Odtud už musí každý po svých a pevná obuv je nutností. Hradiště leží v I. zóně národního parku a tak je třeba se tady chovat k přírodě obzvláště šetrně. Správa parku tu vybudovala naučnou stezku. Když se otevírala, vrátili se na hradiště opět alespoň na chvíli Keltové.
# Tomáš František Přibyl, novinář
