Hlavní obsah
Aktuální dění

Ukrajina zveřejnila dohodu se Spojenými státy. Je pro ni značně nevýhodná

Foto: Tomáš Kapler

Ukrajina zveřejnila konečnou podobu Dohody o vytvoření investičního fondu obnovy, kterou včera podepsali zástupci obou stran. Kdo čekal, že tím získá nějaké bezpečnostní či jiné výhody, bude zklamán.

Článek

Dohoda mezi vládou Ukrajiny a Spojených států amerických o vytvoření Americko-Ukrajinského investičního fondu obnovy (známá též jako Dohoda o nerostném bohatství) neobsahuje konkrétní bezpečnostní záruky pro Ukrajinu ve smyslu vojenské ochrany nebo garance obrany.

Když bych měl shrnout její obsah, je jím:

1. Politické a strategické vymezení

Dohoda:

  • uznává přání amerického lidu investovat do „svobodné, suverénní a bezpečné Ukrajiny“,
  • vyjadřuje podporu strategickému partnerství a dlouhodobému míru,
  • odkazuje na podporu mezinárodní bezpečnosti ze strany Ukrajiny (zejména jejího jaderného odzbrojení).

Tyto formulace však mají deklaratorní povahu a neobsahují žádné právně závazné obranné závazky.

2. Investiční a ekonomická spolupráce

Dohoda se zaměřuje především na:

  • vytvoření společného investičního fondu ve formě obchodního partnerství mezi americkými a ukrajinskými partnery,
  • podporu transparentních a odpovědných investic do infrastruktury, těžby surovin, energetiky aj.,
  • daňové výhody, devizovou volnost a investiční ochranu pro americké subjekty.

3. Odkazy na vojenskou pomoc

Jediný bod týkající se vojenské oblasti je čistě účetní:

  • jakákoli budoucí americká vojenská pomoc Ukrajině bude započítána jako kapitálový vklad USA do fondu, čímž se zvýší americký podíl na investičním fondu.

Ale ani zde se nejedná o žádnou bezpečnostní garanci — jde pouze o účetní mechanismus v rámci investiční struktury.

Jiným slovy:

  • není bezpečnostní smlouvou,
  • neobsahuje závazky o ochraně Ukrajiny v případě napadení,
  • pouze posiluje ekonomické vztahy a zajišťuje prostředí pro americké investice v rámci poválečné obnovy Ukrajiny.

A co jiné závazky či ujištění ze strany Spojených států?

Ne, tato konkrétní dohoda neobsahuje žádná přímá ujištění nebo závazky týkající se:

  • územní celistvosti Ukrajiny (např. uznání Krymu či Donbasu jako součásti Ukrajiny),
  • návratu deportovaných ukrajinských dětí,
  • reparací od Ruska,
  • mezinárodního práva nebo odpovědnosti Ruska za válku.

Co dohoda obsahuje (nepřímo relevantního):

1. Podpora míru a bezpečné Ukrajiny

V preambuli se uvádí, že:

„americký lid si přeje investovat spolu s Ukrajinou do svobodné, suverénní a bezpečné Ukrajiny
a že Spojené státy a Ukrajina: „usilují o trvalý mír na Ukrajině a pevné partnerství mezi jejich národy a vládami.“

To je ale spíše rétorická formulace, bez právní síly nebo konkretizace hranic.

2. Zamezení výhod pro nepřátelské aktéry

Dohoda obsahuje jasný závazek, že:

„státy a jiné subjekty, které jednaly nepřátelsky vůči Ukrajině v konfliktu, nebudou těžit z obnovy Ukrajiny.“

To může být interpretováno jako ekonomické vyloučení Ruska a jeho zástupců z poválečné obnovy, ale není zde řeč o reparacích, sankcích ani o stíhání válečných zločinů.

3. Vyloučení příjmů z Ruska z mechanismu fondu

V definici tzv. Uznaného ukrajinského příjmu se výslovně uvádí, že:

„za žádných okolností [tento příjem] nezahrnuje jakékoli příjmy získané z Ruska nebo jeho zástupců jako reparace za invazi do Ukrajiny.“

To znamená, že reparace z Ruska jsou vědomě vyňaty z této investiční logiky, ale zároveň to znamená, že se jimi tato dohoda vůbec nezabývá.

Dohoda je čistě investiční a ekonomická a přestože vyjadřuje politickou podporu Ukrajině, neobsahuje žádné konkrétní právní nebo politické závazky tímto směrem.

Jaká je hodnota fondu a kdo má majoritu?

V samotné dohodě o vytvoření Americko-Ukrajinského investičního fondu obnovy není explicitně uvedena konkrétní základní (počáteční) peněžní hodnota fondu. To znamená, že dokument neurčuje ani v dolarech, ani v procentech, kolik peněz bude do fondu vloženo na začátku.

Nicméně znění dokumentu dává určité indicie:

1. Příspěvky obou stran

Ukrajina:

  • Příspěvek Ukrajiny je specifikován jako:„neodvolatelné právo na příjem Uzgodneného ukrajinského příjmu“ (tedy 50 % výnosů z vybraných nových licencí a dohod o těžbě surovin) .

Tedy: nepeněžní příspěvek, který se váže k budoucím výnosům z těžby, nikoliv k hotovosti.

USA:

  • Příspěvek USA není číselně specifikován, ale v článku VI odst. 5 se píše:„jestliže USA poskytnou Ukrajině novou vojenskou pomoc... kapitálový vklad Partnera od USA se považuje za zvýšený o odhadovanou hodnotu takové vojenské pomoci.“

Z toho plyne, že vojenská pomoc USA je zčásti „účetně“ započítávána jako americký vklad do fondu, i když nejde o přímé peníze vložené do investic v těžbě nebo infrastruktuře.

2. Co tedy víme:

  • Základní hodnota fondu není pevně stanovena – místo toho má proměnlivý a složený charakter:
    část v přímých budoucích příjmech z těžby (ze strany Ukrajiny),
    část v podobě vojenské pomoci (ze strany USA).
  • Výše příspěvků bude pravděpodobně stanovena později v tzv. Uhodě o omezeném partnerství, na kterou tato rámcová dohoda odkazuje (ale ta v textu není přiložena).

Budou tedy těžit a rozhodovat obě strany rovnoceně?

Dohoda na tuto otázku nedává přímou odpověď, ale na základě jejího znění lze vyvodit velmi pravděpodobný závěr:

1. Kapitálový vklad vs. rozhodovací práva

V článku VI, odst. 5 se uvádí, že:

„kapitálový vklad Příjemce z USA bude považován za navýšený o odhadovanou hodnotu takové vojenské pomoci [poskytnuté po vstupu dohody v platnost]“

To znamená, že:

  • Americká strana si zvyšuje svůj kapitálový podíl ve fondu,
  • Ale dohoda nikde neuvádí, že by se tím automaticky měnila hlasovací práva nebo rozhodovací moc.

2. Kdo má rozhodovací pravomoc?

To se bude řídit tzv. „Umluvou o omezeném partnerství“ (Limited Partnership Agreement), na kterou tato dohoda opakovaně odkazuje. Tato smlouva však:

  • není součástí přiloženého textu,
  • není veřejně dostupná (k 1. 5. 2025),
  • a tedy nevíme přesně, jaká je tam rozhodovací struktura.

Nicméně z formulací v hlavní dohodě (např. čl. II odst. 1 a 2) vyplývá, že:

  • obě strany budou mít své partnery s omezenou odpovědností (limited partners),
  • skutečné rozhodování bude pravděpodobně v rukou tzv. „generálního partnera“ (General Partner), kterého mohou společně určit,
  • americká strana však může získat faktickou většinu kapitálu, a tím mít silnější vliv v investičních rozhodnutích – záleží na přesné konstrukci hlasovacích práv (poměrný hlas podle vkladu? nebo jiný model?).

3.  Spojené státy získají většinu!

  • Ano, americká vojenská pomoc zvyšuje podíl USA ve fondu – a tím pravděpodobně i jejich nárok na zisky,
  • Není však jasné, zda to zároveň znamená získání většiny v rozhodování – to bude upraveno ve zvláštní partnerské dohodě, která není veřejná,
  • Vše nasvědčuje tomu, že USA budou mít vliv úměrný svému vkladu, ale partneři se mohou dohodnout na jiném rozhodovacím modelu (např. právo veta, rovné zastoupení).

Jaká jsou tedy rizika a nevýhodné části této smlouvy?

Zkusím shrnout potenciálně problematické nebo nevýhodné částí dohody o vytvoření Americko-Ukrajinského investičního fondu obnovy.

1. Nejasná výše a struktura investičního fondu

Co je problém:

  • Dohoda neobsahuje žádnou konkrétní finanční hodnotu fondu ani povinné minimální příspěvky.
  • Hodnota příspěvku Ukrajiny je definována jako „právo na budoucí výnosy z těžby“ – neexistuje žádný okamžitý kapitálový vklad.
  • USA mohou započítávat vojenskou pomoc jako ekvivalentní kapitálový vklad, což deformuje ekonomickou rovnováhu fondu – reálné dolary se směňují za zbraně.

Riziko:

USA mohou mít de facto majoritní vliv v partnerství, aniž by vložily přímé investice do obnovy nebo infrastruktury.

2. Asymetrie v právní stabilizaci a nadřazenosti smlouvy

Co je problém:

  • Ukrajina se zavazuje, že i kdyby změnila zákony, musí dál poskytovat podmínky příznivé pro americkou stranu, a že smlouva má přednost před ukrajinským právem.
  • USA se k ničemu podobnému nezavazují – americké právo zůstává nedotčeno.

Riziko:

Smlouva omezí suverenitu Ukrajiny v právní regulaci investic nebo daní, protože změny zákonů nesmí jít proti dohodě. V praxi: investiční privilegia „vytesaná do kamene“.

3. Daňové výjimky a imunity

Co je problém:

  • Veškeré příjmy fondu, přímé i nepřímé, jsou zcela osvobozeny od daní, poplatků, odvodů a srážek na Ukrajině.
  • USA výslovně očekávají, že nebudou zdaňovat ukrajinskou stranu – ale nejde o závazek.

Riziko:

  • Ukrajina zcela rezignuje na zdanění amerických výnosů, a to bez reciprocity.
  • Vzniká nerovnovážný režim, který může být považován za skrytou daňovou exteritorialitu.

4. Oslabení domácí kontroly nad strategickými surovinami

Co je problém:

  • Ukrajina musí zahrnout do všech budoucích licencí (např. na těžbu lithia, uranu, plynu, apod.) podmínky, které:
    zaručí přednostní přístup k investičním informacím fondu,
    umožní fondu vstupovat do jednání s těžaři,
    a zakážou poskytovat jiným subjektům výhodnější podmínky.

Riziko:

  • Tím se fakticky vytváří privilegovaný status amerických investorů, který může odradit jiné zájemce.
  • Ukrajina přichází o flexibilitu v podmínkách tendrů a koncesí.
  • V kombinaci s nadřazeností smlouvy jde o faktické „předkupní právo s garancí nejlepších podmínek“.

5. Zákaz použití reparací z Ruska jako příspěvku

Co je problém:

  • Explicitní výluka: žádné prostředky získané od Ruska jako reparace nesmí být použity jako příspěvek Ukrajiny do fondu.

Riziko:

  • Ukrajina nebude moci využít případné budoucí reparace k posílení své vyjednávací pozice ve fondu.
  • Otevírá se možnost, že USA budou mít větší váhu ve fondu díky započítané vojenské pomoci, ačkoliv reálné reparace budou odsunuty bokem.

6. Mechanismus převodu deviz a kontrola nad platbami

Co je problém:

  • Ukrajina se zavazuje k plné svobodě převodu dolarů ze všech účtů, a to bez jakýchkoliv poplatků, omezení, kurzových ztrát nebo zpoždění.
  • Pouze v případě vážné krize (např. kolaps devizových rezerv) smí dočasně omezit převody, ale musí o tom konzultovat s americkým ministerstvem financí.

Riziko:

  • Ztráta měnové suverenity a kontroly nad odtokem kapitálu v kritických situacích.
  • Vysoké riziko výhodného „přednostního“ postavení fondu před ostatními investory či kreditory.

Závěr

Smlouva vstoupí v platnost až po schválení ukrajinským parlamentem a popravdě tak trochu doufám, že to neudělají. Ta smlouva vlastně jen říká, že veškerou následnou vojenskou pomoc po podpisu smlouvy bude muset Ukrajina Americe zpět splatit, ale to řešil i třeba Lend and Lease Act za druhé světové války - zákon, na základě kterého Spojené státy dodávaly pomoc Británii, Sovětskému svazu, Číně a dalším spojencům.

Tady se Ukrajina zavazuje podstoupit polovinu rozhodování a většinu vlastnictví svých surovinových zdrojů a to navždy - platnost smlouvy ani trvání fondu není nijak omezeno ani časově, ani splacením podílu.

Zároveň smlouva nijak nemá žádné zásadní závazky pro Spojené státy, natož takové, které by vedly ke zlepšení ukrajinské situace ve válce s Ruskem. Spojené státy se zavazují pouze k založení fondu, nepřímé finanční účasti (formou dodávek zbraní) a tomu, že výnosy nebudou v Americe zdaněny a na suroviny nebude uvalováno clo.

Spojené státy jen zneužívají situace válkou oslabené Ukrajiny, Donald Trump se tak inspiruje u mafiánských kořenů svého dřívějšího podnikání. Jen ti mafiáni, se kterými spolupracoval, alespoň oněm utlačovaným živnostníkům nabízeli ochranu před jinými zločinci. Tady se jen ke zločinci z Ruska přidal mafián z Ameriky.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám