Operace Pavučina: Jak přesně Ukrajina zničila ⅓ ruského strategického letectva

Včera, 1. června 2025 provedla Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) rozsáhlou a koordinovanou sérii dronových útoků, známou pod kódovým označením „Pavučina“ (Операція Павутина, anglicky Operation Spider's Web), proti několika strategickým ruským leteckým základnám hluboko na ruském území. Tato operace, charakteristická svým bezprecedentním rozsahem a inovativní taktikou, cílila na klíčové prvky ruského strategického letectva, včetně letišť v Irkutské, Murmanské, Rjazaňské, Ivanovské a Moskevské oblasti, s jedním neúspěšným pokusem v Amurské oblasti.

Útoky využívaly novátorskou metodu nasazení FPV (First-Person View) dronů, které byly propašovány na ruské území a odpáleny z nákladních vozidel KamAZ a dalších nákladních automobilů maskovaných mobilními dřevěnými kabinami či kontejnery s odsuvnými střechami. Primárními cíli byly strategické bombardéry Tupolev Tu-95 a Tu-22M3, letouny včasné výstrahy a řízení (AWACS) Berijev A-50 a další vojenská letadla.

Ukrajinská strana deklarovala zasažení více než 40 letounů a škody ve výši přibližně 7 miliard USD, ačkoli tato čísla jsou předmětem sporů a neúplného ověření nezávislými zdroji. Analýza satelitních snímků z otevřených zdrojů (OSINT), zejména od analytika Chrise Biggerse a společnosti Umbra Space, potvrdila významné ztráty na základnách Belaja a Olenja.

Operace „Pavučina“ představuje významný posun v ukrajinských schopnostech vést asymetrickou válku, odhalila zranitelnost ruské protivzdušné obrany a infrastruktury hluboko ve vnitrozemí a má zásadní strategické implikace pro ruské schopnosti dálkových úderů a celkovou bezpečnostní pozici. Některými komentátory byla označena za „ruský Pearl Harbor“.

Operace „Pavučina“ byla výsledkem mimořádně komplexního a dlouhodobého strategického plánování. Přípravná fáze této mise trvala více než 18 měsíců (1,5 roku). Takto rozsáhlý časový horizont naznačuje nejen technickou a logistickou náročnost, ale také strategický význam, který ukrajinské velení operaci přikládalo. Nejednalo se o pouhý taktický nálet, ale o pečlivě připravenou součást širší kampaně zaměřené na oslabení ruských strategických schopností.

Osobní dohled nad operací údajně vykonával ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a přímé velení měl šéf Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU), generálporučík Vasyl Maljuk. Zapojení nejvyššího politického a bezpečnostního vedení země podtrhuje kritickou povahu mise a její vnímání jako klíčového kroku v rámci konfliktu.

Výběr cílů – klíčových leteckých základen hostících strategické bombardéry (Tu-95, Tu-22M3, Tu-160) a kritická podpůrná letadla (A-50, Il-78) – svědčí o cílené snaze degradovat ruské schopnosti dálkových úderů a leteckého průzkumu. Existují náznaky, že SBU mohla aktivně ovlivňovat rozmístění ruských letadel tím, že nejprve útočila na jiné základny, čímž povzbudila Rusko k přesunu strojů na letiště, která se následně stala hlavními cíli operace „Pavučina“.

Pokud se tato informace potvrdí, ukazuje to na sofistikované chápání ruských operačních postupů a schopnost provádět vícefázové klamné operace, integrující psychologické aspekty do vojenského plánování. SBU nejprve přepravovala FPV drony do Ruska a později mobilní dřevěné domy, které sloužily k jejich ukrytí.

Mimořádným prvkem, který zdůraznil hloubku ukrajinské zpravodajské penetrace a operační odvahy, bylo odhalení prezidenta Zelenského, že operační „kancelář“ SBU na ruském území se nacházela „přímo vedle místní správy FSB“ v jednom z cílových regionů. Působení plánovací a výkonné buňky v takové blízkosti k hlavní ruské kontrarozvědné službě po delší dobu bez odhalení poukazuje na vysoce sofistikovaná protiopatření SBU a/nebo na významné zranitelnosti v ruské vnitřní bezpečnosti.

Ústředním prvkem operace „Pavučina“ byla inovativní metoda nasazení a odpálení bezpilotních letounů FPV (First-Person View).

Tajné nasazení dronů:

Drony FPV byly nejprve propašovány na ruské území. Následně byly ukryty v dřevěných kontejnerech, někdy popisovaných jako „mobilní dřevěné domky“ - nižší kontejnery se solárními panely na střeše, která se ve správný čas odsune a odkryje tak připravené drony. Tyto domky pak byly naloženy na civilní nákladní automobily KamAZ a jiné typy. Tato taktika představuje sofistikovaný způsob obcházení konvenčního vojenského dozoru.

Podle ruského Z-blogera Sergeje Koljasnikova mohly být drony pro útoky sestaveny v Čeljabinsku, kde identifikoval interiér dílny zveřejněný ukrajinskými novináři jako sklad na Sverdlovském traktu, pronajatý 18. listopadu 2024.

Tyto nákladní automobily přepravily drony na odpalovací pozice v blízkosti cílových leteckých základen, v některých případech údajně jen několik kilometrů daleko. V určený okamžik byly střechy těchto konstrukcí dálkově otevřeny, což umožnilo start dronů. Některé zprávy naznačují, že odpalovací kontejnery nebo nákladní automobily byly po nasazení dronů nastaveny na samodestrukci a část vozů údajně explodovaly a ještě na cestě k cíli. Existují záběry, jak se Rusové snaží vylézt na nákladní vůz s drony, aby zabránili jejich vzletu, avšak neúspěšně.

Technologie a nasazení dronů:

V operaci bylo údajně použito celkem 117 dronů FPV, každý s vlastním operátorem. Podle novináře Jurije Butusova propašovali agenti SBU na území Ruské federace 150 malých útočných dronů a 300 kusů munice. Drony byly řízeny prostřednictvím ruských telekomunikačních sítí s využitím automatického řízení z několika mobilních vzletových míst.

Objevily se zprávy o použití dronů s umělou inteligencí (AI), přičemž AI byla trénována pomocí 3D skenů bombardérů sovětské éry (Tu-95MS, Tu-22M3) z Poltavského muzea dálkového a strategického letectva. Tato AI měla být schopna identifikovat a zasáhnout kritické komponenty letadel. Z videí je zřejmé, že ukrajinské drony velmi útočily na ukotvení křídla bombardéru, kde výbuch přetne táhla řízení, zničí elektroinstalaci, naruší palivové nádrže a zejména poruší nosník, čímž se letoun stává prakticky neopravitelným.

Nicméně podle analýz zveřejněných obrázků a videí se zdá, že ukrajinští piloti mohli využít absence jakéhokoliv rušení na minimálně některých základnách a navigovali drony ručně.

Technický rozbor práce FPV dronů:

Skvělý rozbor ze zveřejněných videí zveřejnili @VozimDrony:

Ve stručnosti:

Odpal z blízké vzdálenosti pravděpodobně pomohl vyhnout se ruským systémům elektronického boje (EW) a minimalizoval čas na detekci pro systémy protivzdušné obrany. Distribuované odpaly z více mobilních a skrytých bodů v blízkosti různých cílů výrazně ztěžují efektivní protiakci.

Ukrajinské zdroje, včetně prezidenta Zelenského, tvrdily, že veškerý personál zapojený do asistence nebo přípravy operace na ruském území byl úspěšně stažen před zahájením útoků a je nyní v bezpečí na Ukrajině. Toto tvrzení je v rozporu s ruskými prohlášeními o zadržení „některých účastníků teroristických útoků“. Ukrajinské zdroje tato zadržení odmítají jako pravděpodobně zinscenovaná pro propagandistické účely.

Důraz na úspěšnou exfiltraci ze strany Ukrajiny slouží dvojímu účelu: posílení vnitřní morálky a demonstraci operační kompetence, zatímco současně podkopává ruské bezpečnostní narativy. Úspěšná infiltrace, příprava a exfiltrace operativců a vybavení naznačují buď vysokou míru místní spolupráce, dobře zavedené tajné sítě v Rusku, nebo extrémně propustnou hraniční/vnitřní bezpečnost v oblastech vedoucích k místům odpalu.

Poloha a strategický význam: Nachází se v Irkutské oblasti na Sibiři, přibližně 4300–4700 km od ukrajinských hranic. Hostí strategické bombardéry (Tu-95MS, Tu-22M3, Tu-160), stíhací letouny (MiG-31) a podpůrná letadla (Il-78M, An-26, An-12). Je klíčovou základnou pro ruské dálkové letectvo a projekci síly v Pacifiku. Podle irkutského korespondenta jsou zde umístěny 444. a 200. gardový letecký pluk ruských leteckých sil (vyzbrojené letouny Tu-22M3) a také 181. samostatná smíšená letecká letka s letouny An-12 a An-30.

Detaily útoku z 1. června: Cílem FPV dronů odpálených z nákladních vozidel v okolí. Jednalo se o první ukrajinský dronový útok na Sibiři během války. Svědci hlásili více než 10 explozí. Gubernátor Igor Kobzev potvrdil útok dronu na vojenskou jednotku poblíž osady Srednij a shození na budovu v Novomaltinsku v Usolském okrese; uvedl také, že drony byly odpáleny z nákladního automobilu.

Hodnocení škod podle OSINT analýzy: 4 bombardéry Tu-95MS zničeny/pravděpodobně zničeny; 4 bombardéry Tu-22M3 potvrzeny jako zničené (tři v zodolněných úkrytech pro letadla – HAS). Celkem 8 strategických bombardérů (4 Tu-95, 4 Tu-22M3). Zničení bombardérů Tu-22M3 uvnitř zodolněných úkrytů (HAS) naznačuje, že FPV drony měly dostatečnou explozivní nálož nebo přesnost k překonání těchto ochranných struktur.

OSINT aktualizace a satelitní analýza z posledních hodin: Podle příspěvků na X od uživatelů zabývajících se OSINT (např. @ChrisBiggers a další) byly zveřejněny nové satelitní snímky ze základny Belaja, které ukazují další poškození jednoho Tu-95MS a jednoho Tu-22M3 v hangárech, které nebyly dříve zachyceny. To zvyšuje potvrzený počet zničených nebo těžce poškozených letadel na základně Belaja na 10 (6 Tu-95MS a 4 Tu-22M3). Snímky od společnosti Umbra Space také naznačují možné poškození palivové infrastruktury na základně Olenja, což by mohlo komplikovat budoucí operace.

Poloha a strategický význam: Nachází se na poloostrově Kola v Murmanské oblasti, přibližně 1800–2000 km severně od Ukrajiny, poblíž polárního kruhu a asi 200 km od Norska. Klíčová pro operace v Arktidě a předsunuté nasazení bombardérů schopných nést jaderné zbraně. Údajně sem bylo před útokem přesunuto 20 % ruských strategických dálkových letadel.

Typicky dislokovaná letadla: Tu-95MS, Tu-22M3, Tu-160, An-12, vrtulníky Mi-8/17. Satelitní snímky z 26. května ukazovaly až 40 Tu-22M3 a 11 Tu-95MS.

Detaily útoku z 1. června: Cílem FPV dronů odpálených z nákladního automobilu poblíž čerpací stanice. Hlášeno nejméně 10 explozí. Místní úřady omezily pohyb do/z Oleněgorska a kontrolovaly všechna vozidla. Guvernér Andrej Čibis potvrdil nálet dronů a práci ruské PVO.

Hodnocení škod podle OSINT: Nejméně 4 bombardéry Tu-95MS zničeny; 1 vojenský transportní letoun An-12 zničen. Koncentrace strategických bombardérů na základně Olenja, možná kvůli zintenzivnění operací nebo ochraně před údery na jižněji položené základny, z ní učinila vysoce hodnotné prostředí bohaté na cíle.

Ruská média přiznávají škody: Ruský vojenský bloger @Rybar na X uvedl, že na základně Olenja byly kromě pěti potvrzených letadel (4 Tu-95MS, 1 An-12) poškozeny také dva další Tu-22M3, které nebyly zahrnuty v původních zprávách. Tím se celkový počet poškozených letadel na Olenji blíží sedmi, což zvyšuje dopad útoku.

Poloha a strategický význam: Nachází se v Rjazaňské oblasti, přibližně 200–700 km od Ukrajiny. Hostí bombardéry Tu-22M3, Tu-95MS a Tu-160, tankery Il-78; slouží jako výcvikové středisko pro posádky strategických bombardérů. Je jedním z klíčových objektů ruského strategického letectva.

Detaily útoku: Cílem dronů. Hlášeno asi 10 explozí. Ruské MO tvrdilo, že všechny údery proti leteckým základnám v Rjazaňské oblasti byly odraženy. Gubernátor Pavel Malkov potvrdil „teroristický útok na region“ a oznámil poškození střechy obytného domu fragmentem dronu.

Poloha a strategický význam: Nachází se v Ivanovské oblasti, přibližně 300–944 km od Ukrajiny. Základna pro ruská vojenská transportní letadla (Il-76) a hostí 144. letecký pluk včasné výstrahy (Berijev A-50 „Mainstay“ AWACS). Klíčový uzel pro strategická letecká aktiva a výcvikové/vývojové centrum VTA (Vojensko-transportního letectva).

Hodnocení škod: Ukrajinská strana údajně zasáhla/zničila letoun A-50 AWACS. The Moscow Times naznačily, že zde byl pravděpodobně zasažen A-50, ačkoli rozšířené vizuální potvrzení prostřednictvím satelitních snímků není tak výrazné jako u bombardérů na základnách Belaja/Olenja.

Aktualizace - ztráta letounu A-50 potvrzena: Ukrajinský zdroj (Ukrajinska Pravda) a několik X příspěvků potvrzují, že na základně Ivanovo Severnyj byl skutečně zničen jeden Berijev A-50 AWACS, což je významná ztráta pro ruské schopnosti včasné výstrahy. Tato informace je podpořena záběry z FPV dronu, které ukazují přesný zásah do kokpitu letounu. Ztráta A-50 by je jeden z klíčových momentů operace, protože Rusko má jen několik těchto letadel.

Poloha a strategický význam: Nachází se v Moskevské oblasti. Některé zdroje ji uvádějí jako „letiště“ spíše než velkou strategickou leteckou základnu, zatímco jiné tvrdí, že hostí vysoce hodnotná aktiva včetně bombardérů Tu-160 a Tu-95.

Detaily útoku: Hlášeno jako jedno z pěti zasažených letišť. Hlášeny požáry/exploze. Jeden zdroj konkrétně tvrdí, že zde byl zničen strategický transportní letoun Il-76 „Candid“, ačkoli přímý vizuální důkaz není v materiálech dostupný.

Poloha a strategický význam: Nachází se v Amurské oblasti na ruském Dálném východě, více než 6000 km od Ukrajiny. Jedna z největších ruských základen strategického dálkového letectva, domov 79. a 182. gardového těžkého bombardovacího leteckého pluku, vybavených bombardéry Tu-95MS.

Detaily útoku: Úder na leteckou základnu Ukrajinka údajně selhal. Nákladní automobil přepravující FPV drony určené k útoku začal hořet nebo explodoval dříve, než mohly být drony odpáleny. Podle některých zpráv nákladní vůz s drony shořel na dálnici poblíž obce Seryševo poté, co řidič údajně vešel do návěsu a došlo k výbuchu.

Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU): SBU se oficiálně přihlásila k odpovědnosti za operaci „Pavučina“. Ve svých prohlášeních uvedla, že bylo zasaženo více než 40 ruských vojenských letadel, včetně strategických bombardérů Tu-95 a Tu-22M3 a letounů včasné výstrahy A-50. Odhadované škody byly vyčísleny na 7 miliard USD. SBU dále tvrdila, že bylo zasaženo nebo vyřazeno 34 % ruských strategických nosičů řízených střel na hlavních leteckých základnách. Šéf SBU Vasyl Maljuk byl citován slovy: „Ruské strategické bombardéry všechny nádherně hoří“.

Prezident Volodymyr Zelenskyj: Prezident Zelenskyj označil operaci za „naprosto brilantní výsledek“ a uvedl, že se „nepochybně zapíše do historických knih“. Potvrdil použití 117 dronů, nasazení personálu napříč třemi ruskými časovými pásmy a včasné stažení všech spolupracovníků z ruského území. Zdůraznil, že operace byla zaměřena „výhradně na vojenské cíle“ a způsobila Rusku „oprávněné a zasloužené“ ztráty.

Ministerstvo obrany (MO RF): Ruské MO potvrdilo útoky FPV drony na letiště v pěti oblastech: Murmanské, Irkutské, Ivanovské, Rjazaňské a Amurské. Přiznalo, že v Murmanské a Irkutské oblasti „několik letadel začalo hořet“ v důsledku odpalu FPV dronů z bezprostřední blízkosti letišť, ale tvrdilo, že požáry byly uhašeny a nedošlo k žádným obětem. Zároveň MO RF prohlásilo, že všechny útoky na vojenská letiště v Ivanovské, Rjazaňské a Amurské oblasti byly „odraženy“.

Místní úřady a média: Gubernátoři Irkutské a Murmanské oblasti potvrdili útoky drony. Některá ruská média a vojenští blogeři označili útoky za „ruský Pearl Harbor“ nebo „černý den ruského letectva“, kritizovali nedostatky v obraně a připisovali vinu ruskému velení. V Kremlu údajně probíhalo naléhavé zasedání a prezident Putin měl svolat na následující týden zasedání vlády a Rady bezpečnosti k tématu vnitřní bezpečnosti a ochrany strategické infrastruktury.

Reakce ruských válečných blogerů:

Aktualizace - kritika ruského vojenského vedení zesiluje: Na X se objevily příspěvky od ruských nacionalistických blogerů (např. @ZvezdaNews, @Boris_Rozhin), kteří označují útok za „katastrofální selhání“ ruské protivzdušné obrany (PVO). Bloger Boris Rožin konkrétně kritizoval umístění letadel bez dostatečné ochrany a absenci systémů elektronického boje (EW) v blízkosti základen.

Schůzka v Kremlu: Podle zprávy na webu Meduza (2. června 2025, 14:00 CEST) prezident Putin nařídil okamžité přezkoumání bezpečnostních protokolů na strategických základnách a údajně zvažuje personální změny na ministerstvu obrany.

Propagandistická protiodpověď: Ruské ministerstvo obrany vydalo prohlášení (citováno na X @RT_com), že zadrželo „ukrajinské agenty“ odpovědné za přípravu útoku v Irkutské oblasti. Ukrajinská strana to označila za dezinformaci a tvrdí, že všichni operativci byli staženi. Zjevně jde o součást ruské snahy minimalizovat dopad operace.

Operace „Pavučina“ zasadila citelný úder ruským schopnostem dálkového letectva. Ukrajinská SBU tvrdí, že bylo zasaženo nebo vyřazeno okolo 40 letadel - 34 % ruských strategických nosičů řízených střel na hlavních leteckých základnách, což by představovalo škodu přibližně 7 miliard USD.

OSINT analýzy, zejména satelitní snímky ze základen Belaja a Olenja, potvrzují zničení nejméně 8 strategických bombardérů (Tu-95MS a Tu-22M3) a jednoho transportního letounu An-12. Některé zdroje uvádějí celkem až 13 potvrzených zničených nebo vážně poškozených strategických bombardérů. Cena jednoho FPV dronu se odhaduje na přibližně 600 USD, zatímco modernizovaný ruský letoun Tu-95MS stojí od 100 milionů USD.

Ztráta těchto letadel, zejména typů Tu-95MS a Tu-22M3, které se již nevyrábějí, představuje pro Rusko významný problém. Nahrazení těchto strojů je v současných podmínkách sankcí a válečného úsilí extrémně obtížné, ne-li nemožné. Ostatně klíčové části těchto letadel se vyráběly ještě na Ukrajině, Rusku tak chybí kapacity, schopnosti i znalosti k jejich výrobě.

Jedním z nejvýznamnějších dopadů operace „Pavučina“ je demonstrace zranitelnosti ruské protivzdušné obrany a bezpečnostních opatření na strategicky významných objektech hluboko ve vnitrozemí. Schopnost Ukrajiny propašovat drony a odpalovací zařízení stovky až tisíce kilometrů na ruské území a provést koordinované útoky na více základnách současně, včetně Sibiře a arktických oblastí, je pro ruské velení alarmující.

Použití FPV dronů odpálených z bezprostřední blízkosti cílů pravděpodobně umožnilo obejít ruské systémy elektronického boje (EW) a zkrátilo reakční dobu protivzdušné obrany na minimum. Skutečnost, že některé bombardéry byly zničeny i v zodolněných úkrytech (HAS) na základně Belaja, dále zpochybňuje efektivitu pasivních ochranných opatření.

Operace „Pavučina“ představuje milník v použití bezpilotních systémů ve strategické válce a demonstruje posun v moderní vojenské doktríně. Ukrajinská schopnost zorganizovat vícerregionální operaci proti vysoce hodnotným cílům s nízkým rizikem pro vlastní personál ukazuje na vyspělost v oblasti asymetrického válčení.

Klíčové prvky ovlivňující budoucí vojenské střety:

Útoky na ruské letecké základny se odehrály v kontextu několika dalších významných událostí:

Operace „Pavučina“ představuje významný a komplexní vojenský podnik Služby bezpečnosti Ukrajiny. Inovativní nasazení FPV dronů z mobilních, skrytých platforem, potenciálně s využitím AI pro zaměřování a pokročilých řídicích systémů využívajících komerční mobilní sítě, obešlo tradiční obranné mechanismy a odhalilo kritické zranitelnosti v ruské protivzdušné obraně a vnitřní bezpečnosti.

Přestože přesný rozsah materiálních škod zůstává předmětem informačního boje, analýzy OSINT potvrzují zničení významného počtu strategických bombardérů Tu-95MS a Tu-22M3, jakož i dalších letadel. Ztráta těchto strojů, z nichž mnohé se již nevyrábějí, představuje pro Ruskou federaci citelnou ránu.

Strategické důsledky operace jsou mnohovrstevnaté: zpochybnila bezpečnost ruského vnitrozemí, odhalila nedostatky v ruské obraně, posunula hranice dronové války a měla značný psychologický dopad. Operace „Pavučina“ tak není jen izolovaným vojenským úspěchem, ale událostí s potenciálem ovlivnit další průběh konfliktu, ruské vojenské plánování a globální vnímání schopností moderní dronové války.