Článek
Ukrajina i Evropa stojí v kritické situaci. Rusko drží iniciativu a jeho jednotky krůček po krůčku drtí za cenu velkých ztrát ukrajinskou armádu na Donbase. Ukrajina je v defenzivě. Potýká se s nedostatkem vojáků i munice. Ukrajinská společnost už téměř tři roky dennodenně žije realitu brutální války. Klíčový spojenec, Spojené státy, se zvolením Donalda Trumpa do prezidentského úřadu staly značně nepředvídatelným. Pro Evropu i Ukrajinu to znamená existenční nejistotu. Hrozí, že Trump využije své pozice k tlaku na to, aby válku ukončil - na úkor Ukrajiny.
Evropa však nesmí Ukrajinu opustit. Černé scénáře jako kolaps fronty v důsledku omezení vojenské pomoci, nebo vnucení mírových podmínek Ukrajině pod hrozbou opuštění ze strany spojenců by znamenaly obrovskou humanitární katastrofu a zradu, která by v důsledku zřejmě byla pouze předehrou dalšího, ještě většího konfliktu.
Evropa nesmí tyto scénáře připustit. EU disponuje téměř desetkrát větší ekonomickou silou než Rusko. Přesto však po slovech o podpoře Ukrajiny doteď často následovaly jen polovičaté a nedostatečné kroky. Chvíle, kdy musí Evropa ukázat, že Ukrajinu nenechá na holičkách, nastala právě teď.
Je třeba urychleně:
- Využít všechen zabavený ruský majetek k ekonomické a vojenské podpoře Ukrajiny.
- Poskytnout Ukrajině všechen dostupný vojenský materiál a munici, nebo dodávky zprostředkovat z třetích zemí.
- Navýšit evropské produkční kapacity a v maximální možné míře je využít k zásobování ukrajinské armády.
- Přestat nakupovat a využívat ruská fosilní paliva, rozšířit sankce na maximální možnou míru, zpřísnit jejich vymáhání a zamezit jejich obcházení.
- Vyvinout maximální diplomatický tlak na USA, aby neomezily, ale naopak zvýšily svou pomoc Ukrajině.
- Systematicky budovat evropské vojenské kapacity a vzájemnou vojenskou spolupráci.
Dost bylo rétorických cvičení. Kde není možné dosáhnout společného postupu v rámci EU, je třeba hledat spolupráci ochotných. Toto je moment, kdy se rozhoduje o budoucnosti Evropy. Ta se buď vydá na cestu větší spolupráce a odpovědnosti za svou bezpečnost, nebo může hrozit její konec.
Svou roli musí sehrát i Česká republika. Musíme skončit s ruskými fosilními palivy, za která jsme Rusku od počátku války zaplatili skoro 180 miliard korun, pětkrát víc, než činila naše pomoc Ukrajině. Je třeba zacelit mezery a slepá místa ve vymáhání sankcí proti Rusku. Je třeba maximálně podpořit společné evropské snahy o pomoc Ukrajině.
Evropa musí zajistit, že černé scénáře na Ukrajině nenastanou. V případě zahájení mírových jednání do nich musí Ukrajina vstupovat v co nejlepší pozici. Varováním budiž nám události roku 1938.
Čas pro Evropu nastal na Ukrajině právě teď.
